Právo pro politology
Obecné zásady právní jsou v mezinárodním právu především zdrojem obyčejů a výkladovým vodítkem. Obvykle jde o právní principy vycházející ze soukromého práva. Typicky se jedná o otázky uzavírání a platnosti mezinárodních smluv, např. princip, že smlouvy mají být plněny (pacta sunt servanda). Nauka představuje nezávazný výklad pravidel mezinárodního práva podaný jeho znalci v učebnicích. Judikatura mezinárodních soudních a rozhodčích orgánů má význam pro zjišťování existence obyčejů a obecně i pro výklad pravidel mezinárodního práva. Pokud jde o jednostranné právní akty, významné jsou především akty vydávané mezinárodními organizacemi na základě jejich statutu vůči jejich (členským) státům. Nejvýznamnějším případem jsou rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
6.4 Mezinárodní organizace 6.4.1 Pojem mezinárodní organizace Mezinárodní organizace je sdružení států, které má vlastní mezinárodněprávní subjektivitu, odvozenou z vůle členských států, a plní v souladu s vůlí členských států určité úkoly týkající se věcí jejich společného zájmu. Mezinárodní organizace je třeba odlišovat od mezinárodních orgánů a konferencí, které jsou obvykle zřizovány či svolávány ad hoc k vyřešení určité otázky a jejich účelem není působit dlouhodobě, a proto jim státy nepřiznávají právní subjektivitu.
6.4.2 Úprava, struktura a činnost mezinárodních organizací Jak již bylo uvedeno, mezinárodní organizace vzniká zakládací smlouvou. Ta upravuje především členství, orgány a činnost mezinárodní organizace, která odpovídá účelu, pro nějž byla státy vytvořena. K fungování mezinárodní organizace je dále nezbytná dohoda o jejím sídle se státem, na jehož území má být umístěno, a dohoda o výsadách a imunitách jejích funkcionářů, která jim zajistí ochranu obdobou diplomatické. Pokud jde o členství, stanoví se zejména podmínky přijetí dalších států za členy mezinárodní organizace. Je možné požadovat splnění určitých
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181268