Hledal jsem příčinu tohoto zbarvení a ukázalo se, že „vinu“ na tom nese přítomnost velkého množství volného vápníku ve vodě a v půdě, neboť obdobné formy se vyskytují na podobných místech s podobným chemizmem půdy a vody. Jedinec ze Šumperska je dole na předchozí stránce a jedinec z Chebska je na obrázku 229. Na jaře, při zvýšených teplotách vody nad 7–10 OC, zbarvení samců postupně zmatní (obrázek 230) až zhnědne (obrázek 231), přitom páření se ihned přeruší. ♂
♂
230/ še
229/ JM Je zajímavé, že letní, a tedy mnohem vyšší teploty vody čolku horskému v rozmnožování nezabraňují. Na rozhraní boků a břicha mají samci v době páření překrásně modrý pruh, který má často perleťový lesk, a kontrastuje tak se žlutým, oranžovým až sytě oranžově červeným břichem.
♂
231/ pt ♂
♀
233/ Mš ♂
232 ♂
234/ pv
235/ rr
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181113
Rovněž je obvyklé, že na břiše a hrdle nejsou zpravidla žádné skvrny, avšak občas se stává, že i zde skvrny mohou být. Obvykle je to lokální znak – srovnejte obrázky 232 až 236. 236 Hřbetní ploutevní lem a zčásti i ocasní ploutevní lem jsou na horní hraně zbarveny přerušovaně modročernými, hnědočernými až černými skvrnami, střídajícími se se skvrnami bělavými, bledě žlutými až žlutými – obrázek 237. Po stranách ocasu mají samci při páření krásně modré skvrny (občas navzájem spojené v jednu) s výrazným modrým perleťovým leskem – obr. 237 a 239. ♂
♂
♂
237
238 ♂
♂
240/ pB
239 ♂
♂
241/ lk ♂
242/ pB ♂
243/ lk
244/ rr 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181113
Na dolním obrázku je vidět rozdíl mezi samcem a samicí a je zde také zřetelné ochranné zbarvení samic, zatímco samci jsou zbarveni obvykle nápadně:
♀
♂ ♀
245
Rozdíl mezi samicí a samcem ve velikosti a ve zbarvení v suchozemské fází je dobře viditelný na obrázku 246 vpravo. Samice jsou méně pestré. Hřbet je obvykle matně hnědavý, zelenošedý či modrošedý až hnědočerný, většinou s tmavším mramorováním – obr. 257 až 252: ♀
♀
♂
247/ lk
246
♀
♀
248/ pv
249
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181113