98 / METODIKA ÚPRAVY TEXTŮ
nu malou lžičku míchaných vajíček a malý kousek chleba. Alan ale snědl jen půlku jídla. Byl slabý a unavený. Musel často odpočívat. Třetí den dala maminka Alanovi jídlo do nejmenší sady nádobí. Talířek byl malý jako penízek. Maminka dala na talířek jen 3 ovesné vločky a kousek šunky. Alan zase snědl jen trochu jídla. Byl už tak slabý, že si musel lehnout na lavici v kuchyni. Ten den zatelefonovala paní Láryfáry a řekla: „Mám koně. Dnes na něm Alan může jezdit.“ Alan rád jezdil na koni. Teď byl ale tak slabý, že se na něm neudržel. Spadl z koně na zem! Maminka viděla z okna Alana ležet a lekla se. Vyběhla ven. „Co se stalo, Alane? Shodil tě kůň?“ ptala se maminka. Alan se rozplakal a řekl: „Neshodil. Spadl jsem, protože jsem moc slabý.“ „Chceš mít znovu sílu?“ zeptala se maminka. „Ano, chci!“ odpověděl Alan. „Tak se musíš pořádně najíst,“ řekla maminka. Odnesla Alana domů a posadila ho na židli. Nejdřív dala maminka trochu jídla na nejmenší talířek. Alan jídlo snědl. Potom mu maminka donesla trochu víc jídla na talířku pro panenku. Alan všechno snědl a cítil se lépe. Potom mu maminka dala ještě víc jídla na talířek na dezert. Alan zase všechno snědl. Teď už měl víc síly. „Mami, já mám ještě hlad,“ řekl Alan. A tak mu maminka dala jídlo a pití do normálního nádobí. Alan všechno snědl a vypil. Teď už měl dost síly. Mohl jezdit i na koni. Už se na něm udržel.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181045