2
Lidské potřeby ve zdraví a nemoci
■ Je třeba nemocným připomínat i zcela obecné informace typu pohybový režim, existence signalizačního zařízení, alarmy monitorů atd. Toto platí i v případě příjmu zdravotníka na oddělení JIP. Byť je odborníkem, je přijímán ve zhoršeném zdravotním stavu, který ovlivňuje vnímání informací. ■ Je podstatné si uvědomit, že mezi obory jsou velké rozdíly a že když někdo léta pracuje na nefrologii, nemůže rozumět JIPu ortopedického zaměření. Přestože zdravotníci mají větší povědomí o péči, je třeba pro dosažení pocitu jistoty u nich dbát na přesnou informovanost. Potřeba bezpečí u zmatených nemocných Zmatení klienti velmi dobře cítí potřebu být v bezpečí. Je to zřejmé z verbální i neverbální komunikace. Zmatení často na lůžku zaujímají fetální pozici (pokud mohou), nebo se snaží prozkoumat své okolí a tak ho poznat. Stále se ptají sester, kde jsou, nebo si jsou zcela jisti, že jsou doma a vyptávají se sester, jak se dostaly do jejich bytu. Pravidelně se taktéž ujišťují o tom, že leží na posteli a že jsou jejich osobní věci blízko. Budou si hrát s čímkoli, co mají v rukách, a budou se snažit zjistit, na co to je. Sester se zcela pravidelně ptají, kde jsou (nejsou většinou schopni poznat z místnosti, že jsou v nemocnici), proč tam jsou (nemusí se cítit nemocně) a kde jsou jejich blízcí (často je volají anebo s nimi mluví, jakoby stáli vedle lůžka). Další častou situací je, že zmatení nemocní vyžadují hovor nad věcí, o které víme, že je smyšlená a nereálná (70letý nemocný si myslí, že 25letá sestra a on spolu chodili do školy). Pokud se nemocnému bude odporovat a snažit se poukazovat na pravdu, bude pociťovat nejistotu a strach ze situace, o které je přesvědčený, že ji chápe a kontroluje. Pokud budeme hrát jeho „hru“ („Ale ano, chodili jsme spolu do školy, ale já do nižšího ročníku.“), nemocného uklidníme a nepociťuje tak stres z neznáma. Tuto „hru“ musíme hrát velmi opatrně a citlivě. Nemocný nesmí poznat, že si ho nevážíme (sociální cítění mají vždy velmi silné!) a nebo že si z něj děláme legraci. Tato „hra“ je velmi důležitým klidnícím motivem i u velmi neklidných zmatených nemocných. ■ Na tyto situace stačí odpovídat pouze rámcově (logické důvody nebývají chápány jako silné), nicméně se musí odpovídat opakovaně. ■ Pokud nemocný nedostane byť rámcové informace včas, jeho nervozita vzrůstá, až vrcholí náhlým neklidem, při kterém se většinou snaží odejít z místa, kterému nerozumí a kterého se bojí. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180990