6
Lékař a právo
postup jiný, který by případně znalec považoval za vhodnější. Měl by vědět, jaké bylo personální, věcné a technické vybavení příslušného pracoviště, kolik lékařů bylo ve službě, kolik pacientů měl lékař právě v době, kdy se rozhodoval o dalším postupu při léčbě posuzovaného případu, jaké diagnostické a léčebné metody měl na daném pracovišti v dané chvíli reálně k dispozici. Měl by tedy vědět v jakých podmínkách pracoval pan doktor v noci ze soboty na neděli, ve tři hodiny ráno, když byl povolán k případu, který znalecky hodnotí. Rozhodně by se vždy měl zajímat o vyjádření samotného lékaře k danému případu a o zdůvodnění, proč postupoval právě takovým způsobem, jakým postupoval, a v jakých podmínkách pracoval. Vhodné by bylo, aby měl k dispozici i svědecké výpovědi dalších osob – zdravotních sester, ostatních lékařů, případně i pacientů a vyjádření nadřízeného, pokud šlo o nemocniční péči, tak zejména příslušného primáře. Teprve na základě zcela kompletních podkladů, kde by rozhodně nemělo chybět vyjádření příslušného lékaře, jehož práce je posuzována, by měl znalec přistoupit k hodnocení případu. To však není samozřejmostí a nelze spoléhat, že se tak stane. Naopak se v praxi často stává, že policejní orgán nebo i soud předloží znalci skutečně pouze kopii zdravotnické dokumentace (v některých případech i neúplnou) a znalec, aniž se dožaduje dalších podkladů pro vypracování znaleckého posudku, znalecký posudek vypracuje – mnohdy neobjektivně a chybně. Je pravdou, že sám znalec by měl poukázat na to, že nemá dostatek podkladů, a požádat o jejich doplnění, zejména požádat, aby mu byl předestřen dosavadní obsah spisu a výpověď lékaře, kterého se případ týká, eventuálně, pokud ještě nebyla opatřena, aby nejprve byla opatřena a poté bylo přistoupeno ke znaleckému posouzení. Nicméně posuzovaný lékař nebo lékaři se sami musí snažit o to, aby znalci příslušný orgán, který znalecký posudek vyžaduje, předestřel vše, co je k objektivnímu posouzení případu třeba, a měli by ve spolupráci se svým obhájcem nebo právním zástupcem apelovat na soudce nebo vyšetřujícího policistu, aby dodal znalci vše, co je potřebné k vypracování objektivního znaleckého posudku.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180983
Znalecké posudky
6.5
6
Právo námitek a znaleckého posudku strany v trestním řízení
Po roce 1990 se po jistých diskusích podařilo do trestního řádu prosadit, aby znalecký posudek opatřený stranou trestního řízení, tedy i obviněným, ale například i poškozeným, nebyl nijak diskriminován před znaleckým posudkem opatřeným orgánem činným v trestním řízení a aby jak obhajoba, tak i třeba poškozená strana mohla dokládat své vlastní soukromé znalecké posudky, které mají všechny náležitosti a jsou vypracovány k tomu kompetentním odborníkem. Podařilo se rovněž dosáhnout toho, aby proti rozhodnutí o ustanovení znalce mohly strany trestního řízení, tedy i obhajoba, vznést námitky. V současné době lze v trestním řízení vznést námitky: • proti osobě znalce – zejména pro případnou podjatost • proti nesprávně zvolené odbornosti znalce • proti chybně zadaným otázkám Podjatost znalce lze konstatovat vždy, pokud osobní vztahy mezi osobou znalce a osobou lékaře, jehož práce je posuzována, byly jakkoli negativně ovlivněny. Nejde pouze o případy, kdy by šlo o nějaký soukromý spor z osobního života (lékař a posuzující znalec se soudí o pozemek), ale může jít i o případy v praxi v medicínském světě mnohem častější, kdy například znalcem byl jmenován odborník, který vedl s odborníkem, jehož práci má posuzovat, ostré odborné spory o nějakou odbornou otázku, která byla předmětem jejich odborné konfrontace, například na kongresech, v odborných publikacích apod. Stává se, že zejména na špičkových pracovištích jsou někdy na stejnou odbornou otázku rozdílné názory a jednotlivá pracoviště vedou odborné spory, které někdy přerostou i do osobní rivality mezi jednotlivými odborníky. Je-li tomu tak, pak by asi nebylo vhodné, aby znalecký posudek na práci lékařů jisté kliniky vypracovávali lékaři z kliniky, která s posuzovanou klinikou vedla ostré odborné spory, docházelo k vzájemnému napadání a vyvracení odborných názorů na kongresech, v odborných článcích apod. Někdy samozřejmě odborné spory mohou existovat a nemusí vůbec 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180983
6
Lékař a právo
přerůst do osobního nepřátelství, naopak, lékaři jsou osobními přáteli a přesto mají na některé odborné otázky různé názory. Znám však případy, kdy skutečně odborné spory mezi lékaři i mezi znalci navzájem přerostly do takové rivality, kterou by bylo možno označit až za osobní nepřátelství. Pak lze hovořit o podjatosti znalce. O náležité odbornosti znalce jsme již pojednali. Lze namítat nejen chybně zvolené znalecké odvětví, ale i nedostatečné zkušenosti a nedostatečnou erudici konkrétního znalce v otázkách, které mají být předmětem posuzování. Pokud jde o otázky zadané znalci, je třeba důrazně namítat, s patřičnou odbornou argumentací, že některé otázky jsou zadány chybně a z odborného hlediska jsou třeba i nesmyslné. Stejně tak je však třeba se domáhat toho, aby znalci byly položeny správné otázky, tak jak byly shora naznačeny. Znalec by se tedy rozhodně vždy měl vyjádřit k tomu, zda šlo o odborně chybný postup, který spočívá v porušení profesních povinností lékaře, nebo zda sice šlo o jistý nezdar, který však lze označit jako přípustné riziko v medicíně, nikoliv jako zanedbání profesních povinností. Zásadní otázka, která rozhodně musí být vždy položena, je, zda v případě odborně správného postupu by úmrtí nebo újma na zdraví byly skutečně vyloučeny. Tedy, zda existuje jednoznačná, prokázaná příčinná souvislost mezi porušením profesní povinnosti (postupem non lege artis) a škodlivým následkem (úmrtím, újmou na zdraví). Trestní řád také v současné době umožňuje, aby si strany trestního řízení, tedy jak strana obviněná, tak strana poškozená, pořídily soukromé znalecké posudky. Takové posudky musí být vypracovány řádnými soudními znalci nebo znaleckými ústavy a musí obsahovat veškeré náležitosti, které má řádný znalecký posudek obsahovat, a dále budou obsahovat (zcela nezbytné!) prohlášení zpracovatele, že: „Znalec prohlašuje, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku.“ Toto prohlášení nemusí být v úředním znaleckém posudku, neboť zde znalec obdrží poučení od policejního orgánu nebo soudu, zatímco v případě zadání soukromého znaleckého posudku musí znalec prohlásit, že jej vypracoval s vědomím, že nepravdivý znalecký posudek je trestným činem. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180983