hlavních krasobruslařských soutěží. Při nácviku programů je možné využívat dvou intervalových metod. Při prvním typu se interval rovná délce celého programu, který může být opakován 1—2x. Druhý typ, tzv. kratších intervalů, se používá k nácviku zvláš obtížných prvků, přičemž interval zatížení a délka odpočinku je 60 sekund. Všeobecná tělesná příprava je zaměřena zejména na přizpůsobený kondiční trénink, který udržuje všeobecnou připravenost závodníka. Před závody je vhodné objem tréninku podle psychické a kondiční připravenosti závodníka lehce snížit. Během hlavního období je možné do tréninkové přípravy zařadit dvoutýdenní mezocyklus, jehož cílem je zvýšení fyzické zdatnosti.
Přechodné období (duben) V přechodném období se po uplynulé sezóně střídá aktivní a pasivní odpočinek. Během tohoto období by měli závodníci vynechat speciální přípravu a věnovat se pouze přípravě všeobecné organizované zejména u mladších dětí formou nejrůznějších her a soutěží. Prostřednictvím plavání, strečinku a dalších aktivit dochází k regeneraci sil a uvolnění organismu. Trenér by měl po analýze výsledků a výkonnosti uplynulé sezóny připravit nové tréninkové plány ročního cyklu sportovní přípravy.
Tréninková jednotka Tréninkovou jednotkou obvykle označujeme hlavní organizační formu tréninku v délce přibližně 45—60 minut. Tréninková jednotka může být zaměřena na speciální nebo všeobecnou přípravu, případně jejich kombinace. V rámci speciální přípravy, která zahrnuje zejména přípravu na ledě, je trénink zaměřen na nácvik soutěžních programů, techniky krasobruslařských prvků jako jsou skoky, piruety, krokové pasáže. Dále je zaměřen na choreografii a nácvik uměleckého vyjádření prostřednictvím pohybu po ledě. Všeobecná příprava zahrnující veškerou přípravu mimo ledovou plochu spolu s tréninkem skluzu na ledě, je věnována především všestrannému tělesnému rozvoji prostřednictvím kondičního tréninku, atletiky, baletu, gymnastiky a dalších sportovních aktivit nebo je věnována v rámci přípravy na ledě bruslařskému skluzu. Tréninková jednotka by měla být rozdělena na tři základní části — úvodní, hlavní a závěrečnou. V úvodní (přípravné) části se závodník prostřednictvím rozcvičení a rozehřátí organismu připraví na hlavní část tréninku. Stěžejní tréninková část je zaměřena na nácvik nejrůznějších prvků a cvičení rozvíjejících pohybové schopnosti a dovednosti. Tréninková jednotka může mít jeden nebo
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180962
Organizace tréninku
98
99
více úkolů. Zpočátku by měl být zařazen trénink vyžadující zvýšenou koordinaci či trénink rychlostního typu, teprve poté trénink zaměřený na sílu a vytrvalost. V závěrečné fázi tréninkové jednotky dochází k uvolnění svalů i nervového napětí a především k doznívání změn v kardio-respiračním systému. Do této fáze se v současné době velmi často zařazují i strečinková cvičení, o nichž je blíže pojednáno v následující kapitole. Velikost a podíl jednotlivých komponentů zatížení jsou závislé na hlavním úkolu tréninkové jednotky. Trénink může probíhat hromadnou, skupinovou či individuální formou.
Příklad tréninkové jednotky Následující rozvržení tréninkové jednotky je ukázkou náplně tréninkové jednotky vrcholového závodníka během hlavního závodního období. Trénink je v tomto příkladě zaměřen na nácvik jednoho ze soutěžních programů - volnou jízdu. Délka tréninkové jednotky na ledě je dána šedesáti minutami. Intenzivní rozcvičení a zahřátí organismu mimo led
15 minut
Rozbruslení (dlouhé oblouky, překládání vpřed a vzad, krokové variace s trojkovými, protitrojkovými, zvratovými a protizvratovými obraty)
10 minut
Nácvik techniky prvků zařazených do volné jízdy (jednotlivě, v úsecích)
20 minut
Nácvik částí volné jízdy na hudbu intervalovou formou, přičemž interval zatížení je 30—60 sekund a interval odpočinku 60—90 sekund
10 minut
Nácvik celé volné jízdy na hudbu
5 minut
Nácvik piruet, krokových a spirálových sekvencí
10 minut
Uklidnění organismu jízdou v dlouhých obloucích
5 minut
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180962
Všeobecná tělesná příprava Sportovní výkon bruslaře je z velké části podmíněn vysokou úrovní všeobecné a speciální připravenosti. Vedle speciální tréninkové činnosti na ledě je pro něj stejně důležitá i všeobecná tréninková příprava na suchu. V soutěžním programu stanoveného časového limitu musí závodník vykonat přibližně dvacet až třicet různých prvků, skoků a figur, přičemž každý následující cvik provádí ve zhoršujících se podmínkách (např. zvětšení kyslíkového dluhu, nárůst únavy, zhoršení celkové koordinace pohybů). Z tohoto důvodu patří mezi faktory ovlivňující ve velké míře sportovní výkonnost závodníka i vysoká úroveň všeobecné připravenosti. V rámci všeobecné tréninkové přípravy je pro bruslaře nezbytný rozvoj zejména cyklické rychlosti, odrazové výbušnosti, síly, obecné a speciální vytrvalosti a koordinace pohybů. Tyto požadavky je možné v jednotlivých etapách dlouhodobé sportovní přípravy zabezpečit vhodnými prostředky kondičního tréninku v kombinaci s baletní průpravou, gymnastikou, strečinkem a dalšími sportovními činnostmi. Z fyziologického hlediska má na sportovní výkon vliv především správná činnost plic (zajištění přenosu kyslíku), srdce (řízení krevního oběhu) a svalů (uskutečnění pohybů). Velké nároky jsou při sportovním výkonu rovněž kladeny na centrální nervovou soustavu. Zejména při provádění technicky náročných prvků, které vždy znamenají určité riziko, se závodník vystavuje značnému psychickému zatížení. Všeobecná tréninková příprava by tudíž měla být vhodně zaměřena i na zlepšení funkce uvedených anatomických orgánů a soustav.
Kondiční trénink Každý pohyb, který bruslař při sportovním výkonu provádí, vyžaduje určitou rychlost, vytrvalost, sílu svalů a obratnost. V rámci kondičního tréninku by měly být tyto pohybové schopnosti systematicky rozvíjeny. Kondici závodníka je možné zvyšovat prostřednictvím nejrůznějších cvičení a sportovních činností. Velmi vhodné jsou některé atletické disciplíny zaměřené zejména na cvičení odrazu, vytrvalosti a rychlosti. Krasobruslení vyžaduje i značnou sílu, proto by mělo být do kondičního tréninku zařazeno posilování svalstva trupu, horních a dolních končetin. Pro správnou funkci dýchacích orgánů, a s tím spojeným zásobováním svalstva kyslíkem, je nezbytné zařazovat rovněž dechová cvičení, ke kterým patří kromě běhu i plavání a další sportovní aktivity.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180962