98 / KOMUNIKACE, ARGUMENTACE, RÉTORIKA
dostavivší v budoucnosti. I když třeba pouze zasadíte strom, budete mít sice ovoce a příjemný chládek, ale ovšem také starost o něj, v jeho stínu nebude možno nic dalšího pěstovat a na podzim budete shrabávat listí. Vždy je něco za něco. Můžete mimo očekávání zjistit, že vám v koruně stromu sídlící veverky poskytují krásné divadlo, lepší než všechny televizní kanály (jak výstižný pojem!) dohromady. Jednou si ale třeba všimnete, že vám kořeny stromu zvedají základy domu… Nekonečně široké a do nedohledna se všemi směry táhnoucí následky a souvislosti je ovšem možno rozdělit na základě dvou hledisek: z hlediska kvality na dobré čili žádoucí a špatné čili nežádoucí, z hlediska jejich předvídatelnosti na předvídatelné a nepředvídatelné. Schematicky se nám objeví v podobě čtyř kvadrantů na obrázku 14.
Efekty žádoucí očekávané
Efekty nežádoucí očekávané
I.
II.
Efekty žádoucí neočekávané
Efekty nežádoucí neočekávané
III.
IV.
Obrázek 14 Čtyři skupiny souvislostí a efektů Dělení na dobré a špatné, případně (z určitého hlediska) na žádoucí a nežádoucí, následky a efekty by mělo být zdánlivě na první pohled jasné. Existence dvou skupin následků a efektů, totiž oněch kladných žádoucích na jedné straně a záporných nežádoucích na druhé straně předpokládá i velký středověký myslitel Tomáš Akvinský. Vyzývá proto k tomu, aby obě stránky věci byly člověkem bedlivě zváženy, a pokud ona žádoucí strana jasně nepřevažuje nad druhou, je vhodné myšlenku opustit. Stejně jako nejsou léky, které by neměly vedlejší účinky, tak nejsou ani opatření, která by beze zbytku plnila pouze očekávaný účel a nic více. O tom, že toto jednoduché moudro není nijak obecně známé, se člověk může snadno přesvědčit jak ve světě reklamy, tak politické propagandy. Reklama je takřka výlučně založena na tom, že jsou vyzdviženy pouze žádoucí očekávané efekty, souvislosti a vyústění. V nabídce výhodných úvěrů je obsažena jenom oslňující částka, kterou je možno si půjčit, a nepatrná měsíční splátka, kterou bude dlužník (s možností odkladu!) splácet. Není tam ani náznakem řečeno, že zaplatí někdy až trojnásobek vypůjčené částky a že celá jeho existence se dostane na tenký a nebezpečný led. Cena letenek oslňuje svou lácí, ale nejsou v ní zahrnuty poplatky letištní, příplatky na palivo a kdovíco ještě. Kdejaký aparát je dle nápisů na obalu dokonalý a mnohostranný, a to tak dlouho, než ho koupíte a vyzkoušíte. Teprve poté leckdy zjistíte, že je právě a toliko na ony příslovečné dvě věci.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180946
ARGUMENTACE A PŘESVĚDČOVÁNÍ / 99
Politická propaganda všech barev a směrů pracuje podobně. Všechny propagované politicko-ekonomické systémy jsou dokonalé a přinášejí pouze dobro. Neslyšel jsem doposud, že by někdo řekl: „Tuto stránku lidské společenské existence řeší lépe kapitalismus, zde však jeho schopnosti končí a přiměřenější by bylo řešení, jaké nabízí plánované hospodářství.“ A pochopitelně i naopak. Od lidí hlásajících určitou myšlenku za plat či proto, že vyhovuje jejich zájmům, se ovšem nelze nadít toho, že by byli ochotni či schopni zabývat se jejími stinnými stránkami, hranicemi její platnosti. Bez akceptování této, soudím, celkem zjevné pravdy o dvou stránkách každé skutečnosti nelze pozvednout ani komunikační, ani politickou kulturu. Může-li bez toho vůbec nějaká být. Dále připadá v úvahu dělení na ty efekty a souvislosti, které lze očekávat a předvídat, a na ty, které jsou neočekávané a neočekávatelné, nepředvídané a nepředvídatelné. Toto rozlišení se v argumentacích pro prvek „nepředvídatelnosti“ sotva může objevovat. Vyskytuje se tu a tam pouze jako přívažek v neurčitém náznaku: „A k čemu všemu bude tento zázračný přípravek moci být použit, to zatím ještě nevíme, ale vědci již další využití usilovně hledají a nové možnosti neustále objevují.“, nebo také (později) naopak: „Kde všude se v budoucnosti projeví zhoubné následky tohoto přípravku, nelze zatím ještě ani zdaleka odhadnout.“ Vnímavost vůči existenci neznámých nežádoucích následků je v evropské kultuře pochopitelně ještě menší než vůči existenci známých nežádoucích následků. Absence smyslu pro nepředvídatelné nežádoucí souvislosti je takřka přímo systémovou vlastností evropské kultury. I zde působí evropský systémový redukcionismus a monismus. Záporné efekty by bylo totiž obvykle možno zahlédnout pouze z jiného zorného úhlu, než je ten, který je jediným a výlučným pozorovacím a hodnotícím stanoviskem. Ekonomický způsob myšlení není obvykle naprosto schopen vidět škody na přírodě, krajině a duších. Působí zde patrně i různé formy takového pojetí náboženství, ve kterém je svět Stvořitelem tak dokonale nastaven a seřízen, že vše, co je možné, je zároveň dobré. Toto myšlení v sobě zahrnoval tzv. deismus. Tento směr, vzniklý v Anglii a rozšířený v době osvícenství, je pokusem o kompromis mezi náboženstvím a vědou. Předpokládá sice, že svět byl stvořen Bohem-Stvořitelem, ten však již poté, kdy svět dokonale seřídil a vybavil přírodními zákony, do jeho chodu nijak nezasahuje. V seřízenosti světa je zahrnuta i lidská aktivita, takže nemůže nijak a ničím vybočit z Řádu. K podobnému způsobu myšlení vedly některé směry myšlení protestantismu – kde jsou otevřené dveře možnosti, tam je člověk prostě vyzván vejít. Veškerá zodpovědnost je na Stvořiteli. Ani v jednom ani v druhém případě nemůže být řeč o nějakých předvídatelných, tím méně pak nepředvídatelných záporných důsledcích realizace něčeho, co „je možné“. Připomínám, že takto pochopená víra nemá dle mého soudu oporu v bibli. Z ní je pouze svévolně vytržen obraz onoho dokonalého Stvořitele, doplněného a omezeného přidělenou rolí Seřizovače. Je to však ideální víra pro jednoduchého a povrchního západního člověka. Nemusí si dělat žádné starosti, nemusí se na nic ohlížet, nemusí se dívat ani za sebe ani před sebe, a ještě si může připadat jako superman nebo geroj. Vzpomínám si, jak bylo krásně líčeno požehnání, které na zemi přineslo DDT. Podobně je tomu s polychromovanými bifenyly, ftaláty, zpomalovači hoření atd. O většině toho, s čím žijeme, ještě mnoho nevíme, i když vědomost o tom možná
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180946
100 / KOMUNIKACE, ARGUMENTACE, RÉTORIKA
již někde v nějakém trezoru je. Hluboký smysl pro souvislosti nežádoucí, neočekávané a neodhadnutelné měly a mají ve větší či menší míře všechny tzv. primitivní a nerozvinuté civilizace. Lze takřka říci – všechny krom euroamerické. Prý zejména Japonci věnují velkou pozornost zkoumání všech souvislostí a důsledků jakéhokoliv plánu. Vědomí existence neočekávaných nežádoucích důsledků s sebou nese moudrost a opatrnost. I kybernetika by mohla člověka poučit o tom, že žádná změna se neodehrává jako omezený a ohraničený děj, nýbrž znamená porušení určité rovnováhy, homeostaze, a následuje proto vždy proces hledání a ustavování rovnováhy nové. Tím ovšem jakákoliv změna může nastartovat procesy zcela neočekávané. Právě to je i nejstarší zobecněnou zkušeností lidstva, která je vyjádřena v pohádkovém motivu draka a jeho hlav. Ty, jak známo, mají schopnost se rozšířeně regenerovat, takže za jednu uťatou narostou tři nové a svěží. Všichni oni „primitivové“ jsou tedy tak moudří, že vědí, že nic není zadarmo a že každé zdánlivé řešení přinese nové problémy, dosud neznámé. Schopnost nalézat a v argumentaci předkládat opomenuté nebo zamlčené souvislosti je založena na znalosti věci a všech jejích vazeb. Tak například představa, že kriminalitu sníží zavedení exemplárně tvrdých trestů, byla argumentačně poražena statistickým poukazem na to, že v minulosti vedlo takové opatření pouze k tomu, že zemřelo ještě více nevinných lidí – zločinci se totiž začali zbavovat svědků. I tak úžasná věc, jako jsou drtiče kuchyňských odpadků, které pak neplní popelnice, ale odtékají kanalizací, má svou drobnou mouchu, pro kterou ji bylo nutno zakázat – katastroficky zvyšuje počet hlodavců v kanalizaci. Prohibice se snažila ozdravit společnost odstraněním alkoholu a alkoholismu, ale přinesla spíše opak. A tak to bylo, je a bude s mnoha dalšími podobnými senzačními myšlenkami. Zapamatovat si toto pravidlo a z něj vyplývající poučení pro argumentaci i pro život vám může pomoci objev, ke kterému prý (podle jedné anekdoty) dospěl na základě výzkumu několika tisíc případů Massachusettský technologický institut: Má-li někdo jednu nohu delší, má vždy tu druhou kratší. Každý argumentující nastavuje delší nohu své teze, přičemž tu kratší, zákonitě existující, přirozeně skrývá. Ptejte se tedy vy sami po kratší noze té úžasné myšlenky, která se vám zrodila v hlavě, hledejte kratší nohu všech úžasných nabídek a možností, které se na vás valí. Využití efektu souvislosti poskytuje také další možnosti. Umožňuje člověku změnit i etickou hodnotu určitého jednání. Učebnicovým příkladem je následující anekdota: Rozčilený muž přijde do účtárny a stěžuje si, že dostal ve výplatě méně, než kolik měl dostat. Účetní vytáhnou jeho listiny a zkoumají je. Pak mu sdělí výsledek: „Ano, je to pravda, poslední měsíc jste skutečně nedopatřením dostal méně. Jak jsme však zjistili, předtím jste dvakrát po sobě dostal více. Proč jste si už tehdy nepřišel stěžovat?“ Muž na to odvětí: „Dvakrát je možno se zmýlit. Když se však zmýlíte potřetí, je to už dobrý důvod k nespokojenosti.“ Onen muž zasadil své jednání do jiné souvislosti, ve které vyznívá zcela jinak.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180946