Dietní léčba obezity
105
Tab. 12.11 Rámcový jídelní lístek pro dietu na 1000 kcal/4200 kJ (složení: 4200 kJ/1000 kcal, 125 g sacharidů, 25 g tuků, 70 g bílkovin; potraviny uvedené v závorce jsou další možností pro obměnu jídelníčku, vybíráme pouze jednu) snídaně
přesnídávka oběd
svačina večeře
2. večeře
jídelníček 200 ml mléka (bílá káva, kakao, čaj s mlékem) 50 g chléb (35 g knaeckebrotu, 45 g dalamánku) 50 g bílkovinného přídavku (50 g netučného taveného sýra, 50 g krájeného sýra, 50 g šunky, 100 g tvarohu, 150 ml jogurtu obsahuje 10 g S) celkem 120–200 g zeleniny (90–100 g ovoce) 90 g masa (libové vepřové, libové hovězí, 150 g kuřecích prsou, 150–200 g ryby) 100 g brambor (80 g vařených těstovin, vařené rýže, 125 g bramborové kaše, 90 g vařených luštěnin, 38 g chleba) 150–200 g zeleniny (100 g dia kompotu) celkem 100 g ovoce (150 g zeleniny) maso jako na oběd nebo 85 g drůbežích párků, 90 g šunky, 80 g drůbežího aspiku, 145 g měkkého tvarohu, 80 g zavináčů, 75 g tuňáka ve vlastní 75 g netučného taveného sýra, šťávě, 55 g sýra Hermelín, 55 g krájeného sýra, 40 g sýra Niva, 55 g zrajícího jihočeského sýra, 50 g sýra Lučina, 90 g sýra Lučina Linie netučná 30 g poličanu nebo vysočiny raději nezařazujte (na záměnu vybírejte pouze jednu potravinu) 100 g brambor nebo 38 g chleba 150–200 g zeleniny nebo 100 g dia kompotu celkem 100–150 g ovoce (150–200 g zeleniny)
celkem za den
kJ/kcal 420/100 483/115 399/95
Svg 10 25 –
1302/310 168/40 567/135
35 8 –
378/90
19
210/50 1155/275 210/50 567/135
10 29 12 –
378/90 210/50 1155/275 210/50
19 10 29 12
4200/1000
125
Tab. 12.12 Rámcový jídelní lístek pro dietu na 5040 kJ/1200 kcal (složení: 5040 kJ/1200 kcal, 150 g sacharidů, 35 g tuků, 70 g bílkovin; potraviny uvedené v závorce jsou další možností pro obměnu jídelníčku, vybíráme pouze jednu) snídaně
přesnídávka oběd
jídelníček 225 ml mléka (bílá káva, kakao, čaj s mlékem) 60 g chleba (40 g knaeckebrotu, 50 g dalamánku) 50 g bílkovinného přídavku (50 g netučného taveného sýra, 50 g krájeného sýra, 50 g šunky, 100 g tvarohu, 150 ml jogurtu obsahuje 10 g S) celkem 100–150 g ovoce (200 g zeleniny) 90 g masa (libové hovězí, libové vepřové, 150 g kuřecích prsou, 150–200 g ryby) 5 g oleje 5 g mouky 110 g brambor (90 g vařených těstovin, vařené rýže, 130 g bramborové kaše, 90 g vařených luštěnin 200–250 g zeleniny (150 g dia kompotu) celkem
kJ/kcal 462/110 567/135 399/95
Svg 10 28 –
1428/340 210/50 567 135
38 15 –
147/35 84/20 399/95
– 4 20
294/70 1491/355
12 36
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180924
106
Klinická dietologie
pokračování tabulky 12.12 svačina večeře
2. večeře celkem za den
jídelníček 150–200 g zeleniny (80 g ovoce) maso jako na oběd nebo 85 g drůbežích párků, 90 g šunky, 80 g drůbežího aspiku, 145 g měkkého tvarohu, 80 g zavináčů, 75 g tuňáka ve vlastní 75 g netučného taveného sýra, šťávě, 55 g sýra Hermelín, 55 g krájeného sýra, 40 g sýra Niva, 55 g zrajícího jihočeského sýra, 50 g sýra Lučina, 90 g sýra Lučina Linie netučná 30 g poličanu nebo vysočiny raději nezařazujte (na záměnu vybírejte pouze jednu potravinu) 5 g oleje 5 g mouky 110 g brambor nebo 50 g chleba na studenou večeři 250 g zeleniny nebo 150 g dia kompotu celkem 100–150 g ovoce
při dlouhodobé anamnéze držení diet a při závažné hyperinzulinémii nehubnou ani při dietách kolem 3400 kJ/800 kcal. V těchto případech je třeba sáhnout i k dietě 2500 kJ/600 kcal, která se blíží tzv. VLCD dietě. Tato dieta bývá pestřejší a příjemnější než dlouhodobé užívání VLCD. Lidský organismus by měl mít energetický výdej minimálně kolem 150–200 kJ/h a i při nulové fyzické aktivitě by měl bazální energetický výdej činit kolem 4000 kJ za den. Tito pacienti mají vystupňovanou adaptaci na nízký příjem energie a negativní energetická bilance se u nich dociluje špatně. Optimální je, aby přijímali alespoň malé množství sacharidů – nad 30 g a zvýšili fyzickou aktivitu. Tímto mechanismem se tzv. adaptaci na snížený energetický příjem brání. Podobný efekt na bránění adaptaci na
kJ/kcal 210/50 567/135
147/35 84/20 399/95 294/70 1491/355 210/50 5040/1200
Svg 10 –
– 4 20 12 36 15 150
nižší příjem jídla mohou mít i tuky se střední délkou řetězce (MCT tuky) obsažené v některých dietologických přípravcích. Pacienta je nejlépe vyškolit v samostatném výběru potravin tak, aby celkové kvantum energie odpovídalo množství předepsanému lékařem. Nepraktické vážení lze nahradit odhady v objemových jednotkách (tab. 12.13). Pacientům je dnes dostupné vážení, mimo jiné řadou levných elektronických vah. K výpočtům energie podle hmotnosti potravin lze využít tabulky energetických hodnot potravin (viz tab. 12.15). Z praktických důvodů v této tabulce uvádíme hvězdičkami vhodnost potravin pro diabetiky, i když podrobnosti o diabetických redukčních dietách jsou uvedeny v kapitole o diabetu 2. typu.
Tab. 12.13 Tabulka přibližných měr a vah potravina šlehaný tvaroh, jogurt hladká mouka rýže vařená kolínka malá vařená ovesné vločky olej mléko omáčka cukr písek
1 lžička rovná 5g 5g 8g 5g 5g 5g 5g 6g 6g
1 lžíce rovná 15 g 10 g 25 g 16 g 10 g 10 g 20 g 24 g 12 g
naběračka 50 ml 30 g 20 g 50 g 30 g 20 g 40 g 50 g 47 g 70 g
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180924
Dietní léčba obezity
12.4.6 Výběr potravin Při sestavování jídelních lístků se řídíme zásadami antisklerotické diety, dbáme na dodržení energetické hodnoty, množství sacharidů a na pestrost stravy. Vybíráme co nejméně tučné mléčné výrobky, tučná masa, pravidelně zařazujeme zeleninu a ovoce. Před ostatními příkrmy preferujeme brambory, luštěniny a celozrnné pečivo – vždy v doporučeném množství. Za vhodné, resp. nevhodné, pokládáme následující potraviny: Masa: libové druhy – drůbež (kuře, krůta), králík, ryby (sladkovodní i mořské – alespoň 1krát týdně – kapr, filé, pstruh, lín, štika, atd.), libové hovězí maso (zadní, roštěnky), libové vepřové maso (kýta, kotlety, plec), telecí maso. Nevhodné – tučná masa (tučné hovězí maso, tučné vepřové maso, vepřový bok, husa, kachna), vnitřnosti (játra, ledvinky, mozeček, kaviár), uzené maso. Uzeniny: zařazujeme co nejméně pro velký obsah tuků – omezeně drůbeží i vepřová šunka, drůbeží salámy, párky, šunkový salám atd. Nevhodné – tučné salámy (gothajský, polský, turistický, selský, Herkules atd.), špekáčky, slanina, paštiky, jitrnice, jelítka a další zabíjačkové pochutiny. Mléčné výrobky: vybíráme výrobky s co nejmenším obsahem tuků a s ohledem na snášenlivost pacienta. Mléko nízkotučné a polotučné, sladké i zakysané (podmáslí, acidofilní mléko), netučné jogurty do 2 % tuku (bílé i dia ovocné, biokys), netučný tvaroh měkký i na strouhání. Sýry tavené i krájené, nejlépe 30 % tuku v sušině nebo do 15 % tuku na 100 g hmotnosti potraviny. Nevhodné – smetana, zakysaná smetana, tučné sýry, smetanové jogurty. Vejce: jako samostatný pokrm se příliš často nedoporučují pro velký obsah cholesterolu, 1 žloutek obsahuje skoro 300 mg cholesterolu, což je maximální doporučené množství na 1 den. Bílky cholesterol neobsahují. Nevhodné – majonézy, smažená vejce, více než 2 kusy vajec za týden. Tuky: vybíráme raději tuky rostlinného původu, pokud jsou ovšem v dietě volně obsaženy; kvalitní oleje – slunečnicový, olivový, sójový; rostlinná másla – Rama, Perla, Flora, tuky typu harvarine a pomazánkové máslo obsahují méně tuků, a tím i méně energie (Perla, Diana); ztužené tuky (Sluna, Hera, Perla atd.) používáme méně, protože jsou zdrojem trans-mastných kyselin – 10 g tržního tuku obsahuje
107
asi 280 kJ/70 kcal. Platí dokonce, že menší množství vepřového sádla, ač obsahuje cholesterol, může být vhodnější než ztužené tuky. Nevhodné – všechny tuky volně zařazené nad rámec diety, protože obsahují z živin nejvíce energie. Máslo a sádlo obsahují mnoho cholesterolu. Ovoce: pravidelně je zařazujeme do jídelníčku, podle doporučení několikrát denně, dáváme pozor na druhy s velkým obsahem sacharidů a na snášenlivost pacienta (jablko, pomeranč, grep, kiwi, mandarinka, jahody, rybíz, maliny atd.). Dia kompoty, dia ovocné přesnídávky a 100% ovocné džusy se nezakazují, ale každý si musí uvědomit, že obsahují sacharidy, a tím i energii a je nutné je započítávat do jídelníčku. Nevhodné – sušené ovoce, rozinky, všechno ovoce snědené nad rámec diety, relativně nevhodné – banány, hroznové víno, broskve. Zelenina: má být každodenní součástí stravy alespoň 2krát denně. Při výběru se řídíme snášenlivostí a zvyklostmi pacienta. Můžeme používat všechny druhy, nejvhodnější je v syrovém stavu, můžeme i kuchyňsky upravovat nebo vybírat sterilované zeleninové saláty. Abychom co nejvíce snížili množství energie, nezahušťujeme moukou, vyhýbáme se majonézovým salátům a smaženým úpravám zeleniny. Zeleninové saláty můžeme doplnit několika lžícemi jogurtu light. Polévky: nezařazujeme do jídelníčku u diet na 2520, 3360, 4200 kJ (600, 800, 1000 kcal). Vybíráme netučné masové vývary se zavářkou (rýže, těstoviny, kapání, vaječná mlhovina), zeleninové polévky (květáková, pórková, kapustová); množství zahuštění před vařením nesmí překračovat 5–10 g mouky podle doporučeného množství mouky v rámcovém jídelníčku. Lze též použít instantní polévky, ve kterých je třeba sledovat množství soli a omezit je při závažnější hypertenzi či otocích. Nevhodné – příliš husté a tučné polévky, polévky zahuštěné jíškou (bramborová, gulášová, luštěninové s uzeninou, zelná se smetanou, zabíjačkové polévky). Luštěniny: podle snášenlivosti pacienta vybíráme luštěniny všeho druhu – fazole, čočku, hrách. Vhodná je též sója, která složením bílkovin může nahradit maso. Sója je ale poměrně energeticky bohatá, obvykle snědené množství však není velké. Z luštěnin lze připravovat teplé příkrmy nebo spolu se zeleninou chutné saláty. Příkrmy: množství vždy odvažujeme, volíme raději brambory, alespoň 1krát denně – vařené, bramboro-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180924