98
Kardiovaskulární choroby u žen
12 Ateroskleróza periferních tepen Vliv tradičních a novějších rizikových faktorů aterosklerózy je dobře dokumentován u ischemické choroby srdeční a ischemické cévní mozkové příhody. Méně je však známo o vztahu těchto rizikových faktorů k ateroskleróze končetinových tepen (ischemické chorobě dolních končetin) zejména u žen. Existující data svědčí pro to, že rizikovost těchto faktorů se liší u koronárních a periferních tepen. Ačkoliv biologické procesy zasahující cévní stěnu, jako např. zánět, endoteliální dysfunkce nebo trombóza jsou spojeny s rizikem infarktu myokardu a cévní mozkové příhody, relativně málo informací z prospektivních studií existuje o vztahu těchto faktorů k ateroskleróze periferních tepen. V jedné studii bylo sledováno 27 935 žen starších 45 let bez známého aterosklerotického postižení průměrně po dobu 12 let. Bylo zjištěno, že ze širokého spektra hodnocených rizikových biomarkerů aterosklerózy pouze čtyři faktory byly významně spojeny s rozvojem symptomatické aterosklerózy periferních tepen u žen: sICAM-1 jako nejsilnější rizikový faktor, dále hs-CRP, HDL-cholesterol a index celkový cholesterol/HDL-cholesterol. Pouze hraničně nevýznamně byl spojen s rozvojem symptomatické aterosklerózy periferních tepen u žen Lp(a). Tato studie ukazuje na významný vliv zánětu na aterosklerózu periferních tepen u žen. Dalším významným ukazatelem zvýšeného kardiovaskulárního rizika je hodnota indexu krevního tlaku měřeného na paži a v oblasti kotníku (index kotník/paže – ABI). Bylo ukázáno, že hodnota indexu ABI ≤ 0,9 u starších zdravých žen zvyšuje riziko celkové mortality i kardiovaskulární mortality ve srovnání se stejně starými zdravými ženami s normální hodnotou indexu ABI (> 0,9) po 4 letech sledování. Obecně byla u žen ukázána významější souvislost mezi periferní aterosklerózou (ateroskleróza dolních končetin, karotických tepen) a aterosklerózou koronárních tepen než u mužů. Vyšetřování aterosklerózy periferních tepen (zejména subklinických forem) je obecně nedoceněným způsobem vyšetření k odhadu kardiovaskulárního rizika v populaci.
TIP
Ateroskleróza periferních tepen je u žen pravděpodobně silnějším prediktorem srdečních příhod než dyslipidemie, hypertenze nebo kouření.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180913
Ateroskleróza periferních tepen
99
Literatura 1. PRADHAN, AD., SHRIVASTAVA, S., COOK, NR. et al. Symptomatic peripheral arterial disease in women: nontraditional biomarkers of elevated risk. Circulation, 117, 2008, p. 823–831. 2. SUKHIJA, R., ARONOW, S., YALAMANCHILI, K. et al. Association of ankle-brachial index with severity of angiographic coronary artery disease in patients with peripheral arterial disease and coronary artery disease. Cardiology, 103, 2005, p. 158–160.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180913
100
Kardiovaskulární choroby u žen
13 Estrogeny a kardiovaskulární soustava 13.1 Estrogeny a ateroskleróza Ochranný (vaskuloprotektivní, antiaterogenní) účinek estrogenů (zejména 17β-estradiolu) je považovaný za faktor zodpovědný za nižší výskyt kardiovaskulárních příhod u žen v premenopauzálním věku. První práce dokumentující mechanizmus vlivu estrogenů na cévní stěnu byla publikována vědci z University at Buffalo v roce 1995. V první řadě prokázali, že endotelové buňky v nejmenších cévách produkují estrogeny a exprimují nukleární estrogenové receptory a důležitým mechanizmem jejich vaskuloprotektivního účinku je zvýšení produkce oxidu dusnatého (NO). Ochranný vliv estrogenů je dále zprostředkován nepřímým účinkem pozitivně ovlivňujícím kardiovaskulární rizikové faktory, jako je redukce LDL-částic cholesterolu, mírným zvýšení HDL-částic cholesterolu, ovlivnění hemostázy snížením koncentrace fibrinogenu a PAI-1, antioxidačním a protizánětlivým účinkem. Estrogeny, stejně jako další steroidní hormony, se váží na intracelulární receptory, které byly identifikovány v endotelu a hladké svalovině cév. Vazba estrogenů na intracelulární receptory ovlivňuje transkripci genů. Nicméně některé biologické účinky estrogenů se objevují tak rychle, že nemohou být vysvětleny pouze regulací transkripce genů a syntézou proteinů. Regulace cévních funkcí estrogeny je příkladem jak genomického, tak non-genomického účinku těchto hormonů. Účinky estrogenů mohou být rozděleny na účinky na vazomotorický tonus, účinky na proliferaci cévních buněk a odpověď na poškození cévy.
estrogen Estrogen rychlý účinek (non-genomický) ↑ produkce NO ↑ vazodilatace
pomalý účinek (genomický) ↑ růstu buněk endotelu ↓ cévního poškození ↓ růstu buněk hladké svaloviny ↓ aterosklerózy
Obr. 17 Antiaterogenní účinky estrogenů; (viz též barevná příloha)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180913