Kardiologické minimum pro praktické dětské lékaře (Ukázka, strana 99)

98

Kardiologické minimum pro praktické dětské lékaře

Literatura 1. BARTÁKOVÁ, H., ŠKOVRÁNEK, J., CHALOUPECKÝ, V. Prevence infekční endokarditidy u dětí se srdečním onemocněním. Čes.-slov. pediatrie, 1999, 54, 6, s. 308–309.

2. DAJANI, AS., TAUBERT, KA., WILSON, W. Prevention of bacterial endocarditis. Recommendations by the American Heart Association. JAMA, 1997, 277, 22, p. 1794–1801.

3. FERRIERI, P., GEWITZ, MH., GERBER, MA. et al. Unique features of infective endocarditis in childhood. Pediatrics, 2002, 109, 5, p. 931–943.

4. SAIMAN, L., PRINCE, A., GERSONY, WM. Pediatric infective endocarditis in the modern era. J. Pediatr., 1993, 122, 6, p. 847–853.

5. ŠAMÁNEK, M. a kol. Dětská kardiologie. Praha : Avicenum, 1985.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180910

Arteriální hypertenze

7

99

Arteriální hypertenze

Arteriální hypertenze v dětském věku není tak častá jako v dospělé populaci, avšak díky vývoji přesných normativů hodnot TK, které vycházejí ze studia velkých souborů dětské a dospívající populace, je dnes identifikována častěji než v minulosti.

Také je známo, že esenciální hypertenze se běžně vyskytuje v dětské populaci a její dlouhodobá zdravotní rizika zřejmě nejsou zanedbatelná. Tato kapitola představuje shrnutí nejnovějších informací o diagnostice, vyšetření a léčbě hypertenze u dětí, jak byly publikovány v tzv. 4. zprávě pracovní skupiny pro hypertenzi u dětí a adolescentů při Národním ústavu pro zdraví v USA (1).

7.1

Definice hypertenze

Definice hypertenze v dětském věku vychází z percentilových normativů rozložení krevního tlaku v dětské populaci (tab. 7.1). Normální TK je definován jako systolický TK (STK) a diastolický TK (DTK) nižší než příslušný 90. percentil pro pohlaví, věk a výšku. Hypertenze je definována jako průměrný STK nebo DTK rovný nebo vyšší než 95. percentil pro pohlaví, věk a výšku naměřený při třech nebo více příležitostech. Průměrný STK nebo DTK, který je rovný nebo vyšší než 90. percentil, ale nižší než 95. percentil, byl kdysi označován jako „vysoký normální“ TK. V současné době se doporučuje místo toho používat pojem prehypertenze. U dospělých pacientů je prehypertenze definována jako TK ≥ 120/80 mm Hg. Z toho důvodu je v současné době doporučováno, aby také u dětí a adolescentů nezávisle na hodnotách 90. percentilu byl TK ≥ 120/80 mm Hg, avšak nižší než příslušný 95. percentil považován za prehypertenzi. Typicky se to týká věkové kategorie od 12 let pro STK a od 16 let pro DTK. Tab. 7.1 Definice hypertenze Kategorie normální TK prehypertenze

Definice TK < 90. percentil průměrný STK nebo DTK ≥ 90. percentil, ale < 95. percentil nebo TK ≥ 120/80 mm Hg nezávisle na hodnotě 90. percentilu, avšak < 95. percentil hypertenze průměrný STK nebo DTK ≥ 95. percentil pro pohlaví, věk a výšku měřen při ≥ 3 příležitostech hypertenze bílého pláště TK ≥ 95. percentil v ordinaci lékaře, avšak normotenzní v domácích podmínkách (při ABPM)

Jako hypertenze bílého pláště se označuje stav, kdy hodnoty TK jsou ≥ 95. percentil při měření v ordinaci lékaře nebo ve zdravotnickém zařízení, avšak TK

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180910

100

Kardiologické minimum pro praktické dětské lékaře

je normální při měření mimo zdravotnické zařízení. Ke stanovení této diagnózy je většinou zapotřebí 24hodinové ambulantní monitorování TK (ABPM).

7.2

Měření krevního tlaku

7.2.1

Čím měřit krevní tlak?

Tabulky TK byly vytvořeny na základě auskultačního měření, takže preferovanou metodou měření zůstává auskultace. Oscilometrické přístroje jsou pohodlné a minimalizují chybu vyšetřujícího, avšak naměřené hodnoty nemusí být identické s hodnotami získanými auskultačním měřením. Pro potvrzení hypertenze u dětí je zapotřebí vždy přeměřit TK auskultační metodou, nejlépe s použitím rtuťového sfygmomanometru. Výjimku tvoří novorozenci a malí kojenci, kde je měření TK auskultačně obtížné. Z toho důvodu je u této skupiny preferována oscilometrická metoda měření.

Správné měření TK u dětí vyžaduje použití manžety odpovídající velikosti.

Volba manžety se odvíjí od obvodu paže měřeného ve středu vzdálenosti acromion-olecranon. Pro přiměřenou manžetu platí, že šířka její gumové části musí mít alespoň 40 % obvodu paže a délka 80–100 % obvodu paže. Velikosti manžet pro jednotlivé věkové kategorie jsou uvedeny v tabulce 7.2. Kromě dětských manžet je zapotřebí mít také manžetu „dospělou“, „velkou dospělou“ a „stehenní“. Poslední dvě jsou nezbytné pro měření TK u adolescentů a obézních jedinců.

Měření manžetou, která je příliš malá, může způsobit nadhodnocení TK, naopak použití manžety příliš velké vede k podhodnocení hodnot TK. Tab. 7.2 Doporučené rozměry gumové části manžety Typ manžety

Šířka (cm)

Délka (cm)

Maximální obvod paže (cm)

novorozenecká

4

8

10

kojenecká

6

12

15

dětská

9

18

22

malá dospělá

10

24

26

dospělá

13

30

34

velká dospělá

16

38

44

stehenní

20

42

52

7.2.2

Jak měřit krevní tlak?

Krevní tlak má být měřen standardně na pravé horní končetině. Je to především z důvodu srovnatelnosti naměřených hodnot s používanými normami TK. Koarktace aorty může také falešně snížit TK na levé horní končetině. Při podezření na ni je třeba měřit TK na obou horních i dolních končetinách.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180910