str090-103.qxd
17.10.2006
21:37
Stránka 98
Krytosemenné Magnoliophyta
Čeleď:
Jírovcovité – Hippocastanaceae
Do této čeledi patří dřeviny s velkými pupeny a dlanitě složenými listy. Šikmo souměrné, 5(4)četné květy jírovcovitých se skládají v mohutná květenství, plody jsou tobolky s velkými semeny. Obsahují glykosidy, třísloviny, některé druhy i saponiny. Rostou v mírném pásu, subtropech a tropech Evropy, Asie a Ameriky.
Jírovec maďal (koňský kaštan) Aesculus hippocastanum L. 25 m
V–VI
Dfievina vytváfií hustou ko‰atou korunu, velké lepkavé pupeny a dlanitû sloÏené listy, aÏ 25 cm dlouhé. Medonosné kvûty nápadn˘ch pfiím˘ch kvûtenství mají bílé koruny s ãerven˘mi a Ïlut˘mi skvrnami. Plody jsou ostnité tobolky s 1–3 velk˘mi semeny (tzv. ka‰tany). Jírovec pochází z Balkánu, Jírovec drobnok-
Jírovec pleťový
Jírovec maďal
ale uÏ v 16. století zaãala jeho pouÈ do evropsk˘ch parkÛ, zahradních restaurací, na nádvofií vefiejn˘ch budov a k okrajÛm silnic. Vy‰lechtûno bylo nûkolik kultivarÛ. Mírnû jedovatá je kÛra s listy – jedovaté úãinky byly pokusnû zji‰tûny u zvífiat, spontánní otravy se nevyskytly. Rostlina obsahuje glykosidy (zvlá‰tû eskulin), tfiísloviny, pektiny, v kvûtech rutin, v semenech je aÏ 40 % ‰krobu, saponiny, hofiãiny a dal‰í látky. Odvar z ka‰tanÛ se dfiíve pouÏíval v lidovém léãitelství proti revmatismu, v zimû ka‰tany slouÏí jako krmivo zvûfie. Název ka‰tan koÀsk˘ má pÛvod asi v uÏití semen jako léku proti du‰nosti koní. Obãas se u nás vysazuje také ãervenokvût˘ jírovec pavie neboli pavie ãervená (A. pavia L.), Ïlutokvût˘ jírovec Ïlut˘ neboli pavie Ïlutá (A. octandra Marshall) – oba pÛvodem v Severní Americe, dále v kultufie vznikl˘ hybrid jírovec pleÈov˘ (A. x carnea Hayne) s masovû ãerven˘mi kvûty a jírovec drobnokvût˘ (A. parviflora Walter), rozloÏit˘ ozdobn˘ kefi s bíl˘mi kvûty, rovnûÏ severoamerického pÛvodu. Jírovec maďal
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180896
str090-103.qxd
17.10.2006
21:37
Stránka 99
Krytosemenné Magnoliophyta
Čeleď:
Lnovité – Linaceae
Byliny s celistvými přisedlými listy a pravidelnými 4–5četnými květy, jejichž koruny mají modrou, žlutou nebo bílou barvu a lístky zúžené v nehet. Plodem je tobolka nebo nažka. Některé druhy obsahují mj. glykosidy a slizy. Jde o malou čeleď s rozšířením v tropech, subtropech a pouze dvěma rody v mírném pásu.
Len setý Linum usitatissimum L. 1,5 m
VI–VIII
Jednoduché nebo v horní ãásti rozvûtvené lodyhy s ãárkovitû kopinat˘mi listy vyrÛstají jednotlivû nebo v chud˘ch trsech. Kvûty rostou ve voln˘ch kvûtenstvích, jsou svûtle modré, bílé, narÛÏovûlé nebo nafialovûlé, vÏdy s tmav‰ím Ïilkováním. Naveãer a pfied de‰tûm se sklánûjí a mírnû pfiivírají. Plodem je tobolka. V celé rostlinû, zejména v semenech, jsou obsaÏeny jedovaté kyanogenní (kyanovodíkové) Len setý
glykosidy linamarin neboli faseolunatin, lotanstralin, v kofienech byl prokázán také linein. Otravy lnûnou natí byly pozorovány u koní, skotu, ovcí i drÛbeÏe, otravy semenem jen v˘jimeãnû u telat. Z pokrutin se uvolÀuje zanedbatelné mnoÏství kyanovodíku, protoÏe lisováním za tepla se niãí enzym rozkládající glykosidy. Otravu zvífiat mÛÏe zpÛsobit také voda k napájení, v níÏ se len máãel. Len je kulturní rostlina pûstovaná odpradávna pro vlákno, které slouÏí k v˘robû tkanin. VyuÏívají se i semena obsahující kolem 40 % oleje pouLen setý Ïívaného k v˘robû m˘bělokvětý del, fermeÏí, lakÛ aj. Pochází asi z Pfiední Asie, planá forma není známa. Z na‰ich plan˘ch lnÛ pÛsobí projímavû len poãistiv˘ (L. catharticum L.), ostatní nejsou jedovaté.
Len setý
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180896
str090-103.qxd
17.10.2006
21:37
Stránka 100
Krytosemenné Magnoliophyta
Čeleď:
Šťavelovité – Oxalidaceae
U nás jednoleté až vytrvalé byliny, mimo Evropu též dřeviny a liány. Mají složené listy a pětičetné květy; plodem je tobolka. Fytochemicky jsou charakteristické přítomností rozpustných šťavelanů. Nacházejí se téměř po celé zeměkouli, hlavně v tropech a subtropech jižní polokoule.
Šťavel kyselý Oxalis acetosella L. 0,2 m
IV–IX
Listy ‰Èavelu se skládají ze tfií srdãit˘ch lístkÛ a vyrÛstají pfiímo z tenkého plazivého oddenku. Pomûrnû velké kvûty jsou bílé s ãervenofialovou Ïilnatinou. Plodem je hranatá tobolka. ·Èavel vytváfií rozsáhlé porosty na humózních pÛdách vlhk˘ch stinn˘ch lesÛ, kfiovin a lesních mokfiin. Zejména listy obsahují kyselinu ‰Èavelovou, resp. její alkalické soli (zvl. draselnou) – oxaláty. Pojídání kysele chutnajících listÛ pÛsobí ‰kodlivû hlavnû na ledviny. Kromû zvracení a nevolnosti b˘vají pfiíznakem otravy kfieãe a depresivní stav. ·Èáva dráÏdí pokoÏku. U zvífiat na lesní pastvû mohou ‰Èavelany zpÛsobit koliky, depresi i s následkem smrti. U ovcí dochází k chronickému oxalátovému onemocnûní. Šťavel kyselý
V lidovém léãitelství se listy ponûkud nebezpeãnû pouÏívaly proti kfiivici, jako protijed, pfii ar terioskleróze aj. ·Èavel se ale uplatnil také pfii odstraÀování skvrn na odûvech a pfii pfiípravû nápojÛ, polévek a salátÛ; na zahradû zfiídka jako podrost vy‰‰ích rostlin. Ve sklenících, zahradách a u pat zdí v tepl˘ch oblastech roste ãasto Ïlutokvût˘ ‰Èavel rÛÏkat˘ (O. corniculata L.), v lesích, kfiovinách, zahradách a na polích ‰Èavel evropsk˘ (O. fontana Bunge). Šťavel růžkatý
Šťavel evropský
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180896