4 . K A PI T O LA
NÌKDO MÁLO, NÌKDO MOC
Štìstí mìli i v tom, že potkali zøejmì erudovaného psychologa. Což sice není taková výjimka, ale ne vždy se poštìstí, aby byl nejen erudovaný, ale zároveò i natolik pøesvìdèivý, že je nakonec ochoten ho respektovat i nevìøící Tomáš… vlastnì Pavel.
NEMILOVALI JSME SE TŘI ROKY Tìžko øíct, zda bychom takový výrok mìli považovat za povzdech nebo spíš za pochvalné mruèení. V dnešní, sexem tìhotné dobì, zavání podobné rozhodnutí témìø erotickým disidentstvím. Zvláštì, pokud by k nìmu dospìli partneøi relativnì mladí, hormonálnì funkèní a heterosexuálnì orientovaní. Tisíckrát si mùžeme øíkat, že pro vztah jsou dùležité i jiné hodnoty než jen fungující sex, pøesto však není rozhodnutí pro takový celibát zrovna bìžné. Tìžko bychom hledali spolehlivá data o intimním životì v dlouhodobém partnerském vztahu. Vždy jsme nuceni opírat se pouze o výpovìdi aktérù. Nìjak si neumím pøedstavit, že by v zájmu vìdecké objektivity dali svolení, aby jejich sexuální chování sledovala skupina školených pozorovatelù. Navíc by jejich pøítomnost mohla na slabší nátury pùsobit rušivì a tím významnì ovlivòovat i sám pozorovaný jev. Výpovìdi aktérù se pohybují na pomyslné škále od neuvìøitelných bohatýrských sexuálních historek až po povzdechy nad prázdnou množinou èehokoli, co by vùbec stálo za øeè. Pøipustíme-li, že sex je alespoò zèásti aktivitou párovou, vnášíme do všeho ještì vìtší zmatek. Pak mùžeme i u téže dvojice získat zcela nesluèitelná data. Dokonce i o zdánlivì objektivních skuteènostech, jimiž je napø. frekvence stykù. Tudíž i k výroku „nemilovali jsme se tøi roky“ je dobré pøistupovat s rezervou. Ten druhý by mohl oponovat, že nikoli tøi, ale jen dva a pùl nebo naopak už skoro ètyøi. Pro pedanta jistì zajímavé, na faktu samém to však nic moc nemìní…
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180884
NÌKDO MÁLO, NÌKDO MOC
4 . K A PI T O LA
JITKA Františka jsem zdìdila po své nejlepší kamarádce. Byly jsme docela veselý holky. Diskotéky, obèas nìjaká krátká známost, ne na vše z té doby jsem zrovna hrdá. Pak na mne ale ve tøiadvaceti pøišlo nìjaké puzení a já zaèala mít pocit, že bych už ráda zahnízdila. Eva mìla dojem, že jsem se doèista zbláznila. Pøesto mi velkoryse pøepustila svého Fandu. Trochu ji podezírám, že se ho spíš chtìla zbavit. Nepøíliš atraktivní uhrovitý mladík, asi o dva roky mladší než my. Delší dobu se okolo ní motal, ona mu ale dávala zøetelnì najevo nezájem. Co by prý s takovým „uchem“ dìlala. Navíc nemìl dosud žádnou holku, a – jak Eva øíkávala – „panic je nanic“. Ani já jsem z nìj nebyla bùhvíjak odvázaná. Pøesto jsem svolila, že jednou na to rande místo ní pùjdu. Vymyslely jsme prùhlednou záminku, já se vystrojila za odvážnou školaèku, jen culíky mi chybìly, a vydala se na prùzkum bojem. V první chvíli byl vùèihlednì zklamán. Zároveò ale ocenil, že ho Eva nenechala marnì èekat, když na ni vlezla ta ošklivá angína. Nevím, kdo nebo co v tu chvíli na Evu lezlo, angína to rozhodnì nebyla. František se projevil docela galantnì. Pozval mne do èajovny a tam jsme si fakt hezky popovídali. Ani nevím o èem, vím jen, že mi bylo fajn. Rozhodnì nebyl zdaleka takový moula, za jakého jsme ho považovaly. Matnì si vybavuji, jak mi vyprávìl o matce. Táta od nich odešel, matka se sesypala a on pak donedávna musel hrát v rodinì nejen roli syna, ale i jediného muže. Do toho škola, také rád èetl, na holky mu už nezbýval èas. Pøed rokem si matka našla pøítele a Fandovi se ulevilo. Teï je ve tøeťáku na VŠE, slušnì se domluví anglicky, nìmecky i rusky, rád by se uchytil v nìjaké zahranièní firmì. Abych to zkrátila! Nezùstalo u jednoho setkání, po pár týdnech už nešlo jen o povídání nad šálkem èaje. Dokonce jsem záhy zjistila, jak zavádìjící mùže být Evino tvrzení o panicích. Pokud máte štìstí na tak uèenlivé, rozhodnì nebudete tvrdit, že jsou na nic. Projevil-li se nìkdy jako moula, tak jako moula nìžný a pøítulný. Fantazie, jak mne nadupaný primitiv vleèe za vlasy do jeskynì, aby mne tam brutálnì znásilòoval, mne navíc už dávno pøešly. Možná proto, že jsem pár nadupaných primitivù pøed Fandou poznala. Po roce usilovného tréninku se z roztomilého mouly stal velmi 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180884
4 . K A PI T O LA
NÌKDO MÁLO, NÌKDO MOC
vynalézavý milenec. Jen vhodné prostøedí nám pro naše spoleèné vynálezectví chybìlo. Když už jsme si ale nìjakou tu intimní chvilku našli nebo vytvoøili, pak bychom se uvynálezovali skoro až k smrti. Naštìstí jich bylo tak málo, že jsme ve zdraví pøežili… a navíc jsme se mohli poznat i pøi jiných aktivitách. Na zásnubní mejdan jsme pozvali i Evu. Musím pøiznat, že v tom byl kousek zlomyslnosti. Ta zírala, co že se to z uhrovitého mládence vylíhlo! Svatbu jsme poøešili už jen v úzkém kruhu rodinném. Byt po Františkovì mámì nám spadl doslova do klína (nastìhovala se ke svému pøíteli). Jaruška se narodila pomìrnì brzy; nìkdo by možná øekl, že nápadnì brzy. František byl bezvadný táta. Tìžce ale nesl, když jsem nìkdy nemìla náladu na další „vynálezectví“. Nemohl pochopit, že jsem unavená. Nìkdy škemral, jindy naléhal, tìžko øíct, co bylo horší. Tenkrát jsme se dost hádali – kvùli prkotinám. Pøitom jsme oba vìdìli, že jde jen o zástupný problém. Pro klid v rodinì jsem mu obèas vyhovìla. Nevím jak on, ale já jsem si vìtšinu našich kontaktù tehdy spíše protrpìla. Dokonce jsme navštívili sexuologa. Fandovi doporuèil, ať nenaléhá a poèká až pøijdu sama. Že zas tøeba dostanu chuť. Bohužel mìl pravdu! František mi dal pokoj, doslova i obraznì. Odstìhoval se z ložnice a pobýval v trucovnì. Chuť se skuteènì dostavila, vydala jsem se tedy na výpravu do Fandovy trucovny. Výsledkem bylo totální fiasko. Zas to byl ten nìkdejší moula, do roztomilosti mìl však daleko. Nejprve se asi pìtkrát poptal (úplnì debilnì), zda si to skuteènì pøeju. Pak probìhlo nìkolikavteøinové cosi a dál už nic. Nevím, co do mne vjelo, zda nahromadìná zloba nebo pocit frustrace, prostì jsem pronesla vìtu, za níž bych si sama nejradìji nafackovala: „Jestli tohle mìlo být všechno, tak to ses moc nepøedvedl!“ Abych dílo zkázy dokonala, dodala jsem: „Ty chudáèku!“ Možná bych se omluvila, to by mne ale nesmìl udeøit. Zakvílel pøi tom cosi o frigidní bestii. Pár dní jsme mìli tichou domácnost. Pak jsme pozvolna zaèali komunikovat – už kvùli Jarušce. K té noèní scénì jsme se už nevraceli. K sexu ale také ne. Dnes to jsou už bezmála tøi roky. Dokud mu nedojde, že se mi za tu facku musí omluvit, já nepøijdu. Pøesto, že mi ten sex už obèas doopravdy chybí…
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180884