Jak pøežít pobyt ve zdravotnickém zaøízení
bìžnì pøítomné v každém lidském organismu, napøíklad støevní bakterie pøítomné v trávicím traktu. Pro zdravý organismus jsou tyto mikroorganismy prospìšné, pøi snížení imunity však èasto vnikají do krevního obìhu, šíøí se v organismu a tím mohou vyvolat stav ohrožující život, tzv. sepsi.
Prevence nemocnièních nákaz (infekcí) Prevence nemocnièních nákaz je možná hlavnì u infekcí vnìjšího pùvodu, a to realizací celé øady preventivních opatøení, úklidem na oddìlení poèínaje a manipulací se stravou konèe. Nejvìtší význam v pøenosu a dalším šíøení nemocnièních nákaz však bezesporu mají vydezinfikované ruce lékaøù a sester. Nozokomiální nákazy ohrožují zdraví a životy pacientù, prodlužují dobu hospitalizace a zvyšují náklady na léèbu. Jejich úplné vymýcení je nemožné, ale je možno je udržovat na co nejnižší úrovni. Pøedpokladem toho je sledování výskytu nemocnièních nákaz, jejich hlášení, analýza pøíèin jejich vzniku a realizace nápravných opatøení s cílem zabránit jejich dalšímu vzniku a šíøení. Falešné vykazování nízkého poètu nozokomiálních infekcí je èasovanou bombou, která se zdravotnickému zaøízení nemusí vyplatit. Skuteènost, že vykazování nemocnièních nákaz se v celé Èeské i Slovenské republice dlouhodobì pohybuje na úrovni pod 1 % je jasným signálem toho, že snaha o zatajování je u nás stále problémem. Odborníci vìdí, že pro pacienta je v tomto smyslu ménì riziková ta nemocnice, která vykazuje 5 % nemocnièních infekcí než ta, která hlásí jen 0,5 %. Problémem nemocnic a jiných ústavních zaøízení, jako jsou napøíklad rehabilitaèní ústavy, domovy dùchodcù, ústavy sociální péèe apod., je i výskyt vysoce odolných druhù mikroorganismù. Infekce, které zpùsobují, jsou èasto rezistentní na nìkolik druhù antibiotik, což znaènì ztìžuje a prodražuje léèbu. Ve mnoha èeských a slovenských zdravotnických zaøízeních ještì stále dochází pod tlakem okolností, nejèastìji z dùvodu nedostatku financí, k postupùm a èinnostem, které naše i evropská legislativa vyloženì zakazuje. Patøí zde napøíklad zavádìní katétrù a odbìr krve a jiného biologického materiálu bez rukavic, opakovaná sterilizace, opakované používání jednorázových pomùcek apod. Jen nìkterá zdravotnická zaøízení si dokáží spoèítat, že vstupní investice na prevenci nemocnièních infekcí pøinese mnohonásobnì vyšší zisk (pacient nezíská nemocnièní infekci, která znamená další náklady na hospitalizaci, další léky, další vyšetøení aj.) a pøedevším ochrání zdraví a život pacienta.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180869
Nemocnièní infekce
71. Jakým zpùsobem nejèastìji dochází ke vzniku nemocnièních infekcí? Cesta pøenosu nemocnièních infekcí je rùznorodá, nejvìtší význam však bezesporu mají kontaminované ruce lékaøù, sester èi pomocného zdravotnického personálu; tak je pøeneseno více než 60 % nemocnièních nákaz. Pøenos mikroorganismù rukama mùže být pøímý nebo nepøímý. Pøímý pøenos se uskuteèòuje kontaktem, dotykem rukou zdravotníka s kùží nebo sliznicí pacienta, na které tímto pøenese mikroorganismy nachytané na
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180869
Jak pøežít pobyt ve zdravotnickém zaøízení
ruce, dále kontaktem s jiným pacientem nebo kontaminovanou pomùckou, nástrojem èi plochou. Nepøímý pøenos znamená, že dojde k pøenesení pùvodce nákazy (mikroorganismu) na léèebné èi diagnostické pomùcky nebo nástroje, do léèebných roztokù apod., a tìmito potom na dalšího pacienta. Nemocnièní mikroorganismy se mohou do organismu pacienta dostat i prostøednictvím kontaminovaného ovzduší (napøíklad pøi nedostateènì provádìné dezinfekci klimatizaèních zaøízení, pøi nepoužívání sterilní vody do zvlhèovaèù vzduchu, respiraèních a inhalaèních pomùcek, apod.), kontaminované vody (pøedevším v teplé vodì pøežívá spousta mikroorganismù, které mohou být pro oslabené pacienty hrozbou a které pøi sprchování mohou vdechnout pøímo do plic nebo si jimi kontaminovat ránu). Ménì èastá cesta pøenosu mùže být pomocí nemocnièního prádla, které mùže být kontaminováno pøi pøevozu z prádelny na oddìlení, pøi uskladòování, pøi povlékání postele apod., také pomocí kontaminované stravy (pøi manipulaci s ním v kuchyni nebo na oddìlení), popø. pomocí nesprávnì uloženého infekèního odpadu na oddìlení.
72. Jak se nemocnièní infekce projevují? Témìø vždy je nemocnièní infekce doprovázena klinickými pøíznaky, podle kterých lze pøedbìžnì stanovit, do které skupiny daná infekce mùže patøit:
4 kašel, akutní rýma, bolest v dutinì ústní nebo krku, produkce sputa, horeèka nad 38 °C – pravdìpodobná infekce dýchacích cest,
4 pálení, øezání a výtok z moèové trubice, obtížné moèení, naléhavé nucení na moèení, bolesti v bederní krajinì, horeèka nad 38 °C – pravdìpodobná infekce moèových cest, 4 hnisání v místì rány nebo hnis z rány vytékající, bolestivý zánìt kùže – pravdìpodobná raná infekce (infekce v místì chirurgického výkonu), 4 prùjem, zvracení, bolesti bøicha – pravdìpodobná infekce trávící soustavy, 4 po zavedení kanyly do žíly (infuze, transfuze) se v oblasti vpichu objeví otok a zarudnutí, místo je teplé a bolestivé, pozdìji se dostaví horeèka a zimnice – pravdìpodobná katétrová infekce krevního øeèištì,
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180869