98 n Investièní rozhodování a øízení projektù
n Ekonomika projektu (je ovlivòována tržními podmínkami, strukturou výrobních nákladù èi makroekonomickými ukazateli, jako jsou inflace, smìnný kurz aj.).
n
Poznámka: Pro ilustraci struktury investièních nákladù uvádíme pøíklad zjednodušené struktury tìchto nákladù prùmyslového projektu. Celkové investièní náklady projektu: Samostatná základní výrobní jednotka, ostatní pomocná zaøízení, která lze pøiøadit k této jednotce
90
Zásobníky a manipulaèní technika
10
Investièní náklady výrobní jednotky celkem
100
Energetické zdroje a rozvody
30
Obecné podpùrné jednotky realizované v rámci existujícího výrobního areálu (napø. propojovací potrubí, potrubní mosty, silnice a železnice, požární technika, kanceláøe, zásoby aj.)
15
Investièní náklady pomocných provozù
45
Investièní náklady nezbytné pro projekt a realizované vnì výrobního areálu (napø. doèasné stavby jako zaøízení staveništì, pøívody energií k hranici výrobního závodu od páteøních sítí plynu a elektrických rozvodù) Investièní náklady projektu celkem
5
150
Odhady investièních nákladù, a to pøedevším v rámci zpracování technicko-ekonomické studie projektu, lze stanovit v relativnì krátkém èase s pøijatelnou pøesností pomocí dvou informaèních zdrojù – jednak vlastních historických databází cen v minulosti poøizovaných zaøízení a vlastních rozpoètù, jednak referenèních zdrojù, opírajících se o indexaci nákladù projektù realizovaných v minulosti, resp. o známé investièní náklady obdobných projektù s korekcí na odlišnou výrobní kapacitu a místní podmínky. Øada velkých firem si zakládá databáze obsahující údaje o uskuteènìných projektech, resp. o jejich souèástech (jednotkové ceny zaøízení) a pracích (hodinové ceny montážních prací a prací dle jednotlivých profesí). Tyto historické databáze pak mohou být aktualizovány postupem uvedeným v poznámce. Vlastními zdroji tedy jsou cenové podklady dle jednotlivých dodavatelù z poskytnutých nabídek, z uskuteènìných projektù nebo z dodávek náhradních dílù.
n
24
Poznámka: Pokud jde o referenèní zdroje z urèitých odvìtví, napø. chemického prùmyslu, pak jedním z bìžnì využívaných zdrojù tohoto typu je mìsíèník Chemical Engineering, který na své poslední stranì uvádí aktualizovaný tzv. Chemical Engineering Plant Cost Index. Jde o historicky sledovaný index vývoje cen hlavních chemických zaøízení (napø. výmìníky a nádrže, procesní stroje, potrubí, armatury, èerpadla a kompresory apod.), cen stavebních a montážních prací, projekèního zpracování a supervize pøi výstavbì pro investièní projekty realizované v Gulf Coast, tzn. v prùmyslové „megazónì“ v okolí Houstonu ve Spojených státech. Cenové indexy se sledují od roku 1957 (index = 100), pøièemž napø. v roce 1999 mìl tento index hodnotu 390,6. Pro realizaci projektù v jiném regionu je nutné upravovat tyto cenové indexy dle místních podmínek.
24 Pøíklady výše uvádìných referenèních zdrojù jsou uvedeny v Pøíloze I.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180846
Finanèní analýza a hodnocení projektù n 99 Èasopis Chemical Engineering dále pravidelnì uvádí i další historicky odvozené indexy, které lze využít pro korektní odhady investièních nákladù. Patøí k nim Vatavuk Air Pollution Control Cost Indexes (cenové indexy zaøízení používaných pro ochranu životního prostøedí, napø. filtry, absorbéry aj.) a Marshall & Shift Equipment Cost Index (cenové indexy výrobních zaøízení nejen z chemického prùmyslu, ale i z dalších odvìtví, jako je napø. výroba cementu, skla, porcelánu, papíru, gumárenství, výroba elektrické energie aj.). Kromì tìchto cenových indexù uvádí daný èasopis i hodnoty vybraných ekonomických indikátorù (napø. index výrobních cen, index prùmyslové aktivity aj.). Dalším zdrojem investièních odhadù jsou reference z již uskuteènìných projektù. Pomocí pøepoèítávacích koeficientù umožòujících pøepoèet investièních nákladù pro projekty s rozdílnou výrobní kapacitou a korekcí na místní podmínky lze odhadnout oèekávané investièní náklady vlastního projektu. Zdrojem tìchto údajù pro chemický prùmysl je napø. èasopis Hydrocarbon Processing (slouží zejména pro rafinérské projekty) nebo týdeník European Chemical News, který pravidelnì pøináší pøehledy novì realizovaných projektù ve svìtì s tím, že pro øadu z nich jsou uvádìny nejenom výrobní kapacity a hlavní dodavatelé, ale i investièní náklady a jiné údaje nezbytné pro vlastní investièní rozhodování.
Nepøesnosti pøi odhadu investièních nákladù vedou èasto k tomu, že skuteèná velikost tìchto nákladù, které je tøeba profinancovat, pøevyšuje náklady pøedpokládané (plánované). Vzhledem k tomu je v praxi pøi zabezpeèování zdrojù financování investièních projektù zvykem vytváøet rozpoètové rezervy, které se stanovují jako urèitý procentní podíl plánovaných investièních nákladù. Zpøesòování odhadu investièních nákladù v prùbìhu pøedinvestièní a investièní fáze pak vede k postupnému poklesu rozpoètové rezervy tak, jak to ilustruje obr. 3.6. Investièní náklady
Dokonèený projekt
15–20 % Odhad
Fáze života projektu Pøesnost odhadu investièních nákladù
10–15 %
3–7 %
Rozpoètová rezerva
Pøedinvestièní fáze ±30–50 %
Pøíprava projektové dokumentace
±10–30 %
Výstavba
±10 %
Obr. 3.6 Vliv fáze života projektu na velikost rozpoètové rezervy
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180846
100 n Investièní rozhodování a øízení projektù
Pøíjmy a výdaje v období provozu (provozní penìžní tok) Pøímá a nepøímá metoda stanovení provozního penìžního toku Penìžní tok v prùbìhu provozu projektu, tj. jeho pøíjmy a výdaje neinvestièního charakteru, je možné stanovit buï pøímou, nebo nepøímou metodou. Pøímá metoda vychází z toho, že stanovíme veškeré pøíjmy i výdaje projektu v jednotlivých letech provozu. Protože rozhodující složku pøíjmù tvoøí pøíjmy z tržeb, museli bychom stanovit pøedevším tyto pøíjmy v každém roce provozu. Pøíjmy z tržeb se však mohou odlišovat od objemu prodejù v hodnotovém vyjádøení, tj. od výnosù z tržeb, pokud dochází ke zmìnì pohledávek. Jestliže budou pohledávky rùst, budou skuteèné pøíjmy z tržeb v každém roce nižší o pøírùstek pohledávek. Pokud naopak v urèitém roce pohledávky poklesnou, budou pøíjmy z tržeb vyšší než výnosy z tržeb právì o pokles pohledávek.25 Rozdíl výnosù a pøíjmù mùže být významnìjší v poèáteèním období provozu projektu. Napø. v prvním roce provozu bude souèástí výnosù celkový pøírùstek zásob nedokonèené výroby a hotových výrobkù i hodnota vyfakturované produkce. Pøíjmy však budou nižší než výnosy právì o pøírùstek zásob vlastní výroby a pøírùstek pohledávek. Pokud bude trvat napø. dva roky, než dojde k dosažení plné výrobní kapacity, porostou v tìchto letech vzhledem k postupnému rùstu produkce i zásoby vlastní výroby a pohledávky. Pøíjmy budou tedy nižší než výnosy. V dalších letech provozu již zpravidla pøedpokládáme stabilizované využití výrobní kapacity beze zmìn zásob vlastní výroby i pohledávek, takže pøíjmy již budou rovny výnosùm. Stejnì tak jako je tøeba rozlišovat výnosy a pøíjmy, je tøeba rozlišovat náklady a výdaje v období provozu projektu. Pøímá metoda stanovení penìžních tokù vychází opìt ze stanovení výdajù v jednotlivých letech provozu. V mnoha pøípadech se výdaje rovnají nákladùm. Jestliže jsme napø. v urèitém roce vyplatili mzdy ve výši 64 mil. Kè, pak tato èástka pøedstavuje jak náklad, tak i výdaj v hotovosti. Naopak významnou nákladovou položkou, která není výdajem, jsou odpisy. U nìkterých položek existují zpravidla urèité vìtší èi menší rozdíly mezi náklady a výdaji. Nìkterá nákladová položka (napø. nájemné ve výši 2 mil. Kè) mùže být hrazena buï v pøedstihu (v pøedchozím roce), nebo opoždìnì (v následujícím roce). Pøíslušný náklad velikosti 2 mil. Kè v daném roce se projeví jako výdaj v hotovosti buï v pøedchozím, nebo v následujícím roce. Rozdíly nákladù a výdajù se èasto projevují u surovin a materiálù. Jestliže jejich spotøeba èinila v urèitém roce provozu projektu napø. 48 mil. Kè, avšak my jsme v daném roce nakoupili a zaplatili suroviny a materiály za 62 mil. Kè, pak nákladem bude v daném roce 48 mil. Kè, ale výdajem bude 62 mil. Kè. Rozdíl 62 – 48 = 14 mil. Kè se projeví jako pøírùstek zásob. Pokud jsme však za tento nákup zaplatili pouze 58 mil. Kè a 4 mil. Kè zaplatíme až v pøíštím roce, je výdajem pouze 58 mil. Kè a 4 mil. Kè tvoøí pøírùstek našich krátkodobých závazkù vùèi dodavatelùm. Vìtší odchylky výdajù a nákladù mohou vznikat opìt v poèáteèním období provozu projektu. V souvislosti s rùstem využití výrobní kapacity, a tím i produkce se zvyšují zásoby surovin a materiálù, takže výdaje na jejich poøízení jsou vyšší než náklady, tj. spotøeba surovin a materiálù. V pozdìjších letech ustáleného provozu již obvykle nemáme dùvod pøedpokládat významnìjší zmìny zásob surovin a materiálù, a proto jsou pøíslušné náklady (spotøeba surovin a materiálù) rovny výdajùm, pokud ovšem nedochází k vìtším zmìnám našich krátkodobých závazkù vùèi dodavatelùm, tj. náš platební režim se nemìní. 25 Pokud výnosy z tržeb v urèitém roce byly napø. 220 mil. Kè a došlo k pøírùstku pohledávek o 30 mil. Kè, pak pøíjmy z tržeb v tomto roce (tj. skuteèné inkaso v hotovosti) budou pouze 220 – 30 = 190 mil. Kè. Pokud by však naopak pohledávky poklesly o 20 mil. Kè, byly by pøíjmy z tržeb nyní 220 + 20 = 240 mil. Kè.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180846