98 Havárie, poruchy a rekonstrukce ků a konstrukci je při masivním rozlamelování nutno obvykle vyměnit, protože není opravitelná s rozumnými náklady a postupy. Budova vodárny z padesátých let minulého století s význačnou architektonickou hodnotou byla komplexně rekonstruována a opravena v osmdesátých letech minulého století. Původní poškozené sklobetonové a železobetonové zastřešení bylo nahrazeno dvouplášťovou střechou s dřevěnou lepenou obloukovou konstrukcí. Někdy po roce 2005 byla zjištěna deformace střešní konstrukce. Na obrázku 3.4a je vidět střecha, jejíž střední část poklesla o cca 0,5 m v poměrně
Obr. 3.4a Pohled na budovu s propadlou střechou
Obr. 3.4b Jeden z mnoha rozlepených vazníků
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180792
Poruchy a havárie dřevěných konstrukcí
99
dlouhé části. Do některých prostor pod střechou není běžný přístup a porucha se objevila až zcela nečekaně při pohledu na propadlou střechu z větší vzdálenosti od budovy vodárny. Na obrázcích obr. 3.4b a obr. 3.4c je vidět celkové rozlepení několika střešních obloukových vazníků v detailu.
Příčina poruchy Technologická nekázeň při lepení a degradace ne zcela vhodného lepidla během doby existence střechy cca během 20ti let. Lepidlo bylo často namícháno v množství větším, než bylo možné v čase daném chemickou reakcí zpracovat. Po nanesení do lepených spár začalo tuhnout dříve, než byl vyvozen potřebný tlak, a vznikaly tak špatně zakotvené spoje, s nejistou a netrvalou soudržností.
Odstranění havárie a poučení z chyb V obdobných případech je třeba obvykle celou konstrukci vyměnit a nahradit jinou. Konstrukce střechy vodárny byla nahrazena novou konstrukcí. Byla zvažována ocelová nebo dřevěná konstrukce. Jen výjimečně je možno rozlepenou konstrukci zesílit a ponechat. Kdyby byla prováděna pravidelná kontrola prostoru střešní konstrukce, mohly být vznikající poruchy zjištěny dříve a pak by nečekané havárii bylo možné předejít. Chybou je, že střešní konstrukce byla velmi špatně přístupná.
Obr. 3.4c Detail uspořádání střechy s rozlepenými vazníky
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180792
100 Havárie, poruchy a rekonstrukce
3.5
Poruchy objektů supermarketů v roce 2006
Druhy konstrukcí a jejich poruchy V zimě roku 2005 až 2006 došlo k řadě havárií objektů po zimním přídělu sněhu, na který jsme již řadu let nebyli zvyklí. Při podrobném sledování stavu sněhu se ukázalo, že v některých lokalitách bylo více sněhu již v předchozích letech. Hodně havárií postihlo budovy obchodních řetězců, zejména v místech, kde na malé rozloze je několik sněhových oblastí v členitém terénu. Budovy supermarketů jsou stavěny ze všech materiálů, tj. jsou železobetonové, ocelové a dřevěné. Dřevěné konstrukce jsou obvykle zastřešeny příhradovými vazníky spojovanými tzv. gangnaily. Na výpočet vazníků je obvykle použit specializovaný software, který posuzuje styčníky s gangnaily. Ruční výpočet je značně pracný a proto je výpočet spojů bez software prakticky vyloučen (obr. 3.5c, 3.5d). Někdy je problémem, že obsluhu software pro návrh resp. posouzení příhradových vazníků spojovaných tzv. gangnaily provádí nedostatečně kvalifikovaný pracovník a dochází k chybnému nastavení vzpěrných délek prutů ve vstupních datech výpočtu. Někdy je předdefinovaná vzpěrná délka (default) nulová, a když si pracovník užívající software nenastaví správnou délku, je spokojen s velmi subtilními pruty, které mu program odsouhlasí. Ve skutečnosti jsou takové pruty většinou za hranicí vzpěrné únosnosti. Následky jsou vesměs katastrofální – dochází k vybočení prutů již od účinků stálého zatížení. Pruty je třeba zesilovat nebo zmenšovat jejich vzpěrnou délku. Vazníky musí provádět odborná firma s příslušným vybavením a montáž rovněž musí provádět organizace, jejíž pracovníci jsou podrobně proškoleni v zacházení s těmito vazníky. Vazníky jsou velmi měkké při působení sil při montáži kolmo k rovině vazníků. Mnohdy provádí montáž dodavatelé s malou nebo žádnou zkušeností s těmito moderními, subtilními a na nepřesnosti a neodborné zacházení velmi citlivými konstrukcemi. Konstrukce střech s příhradovými vazníky jsou výrazně odlišné od klasických konstrukcí krovů a musí být dostatečně hustě ztuženy svislým ztužením mezi vazníky (obr. 3.5a, 3,5b). Místní řemeslníci, kteří nejsou na konstrukce tohoto typu zvyklí, často nerespektují husté ztužení zakreslené ve výkresech, ztužidel dávají méně, a tak je provedená střecha nestabilní. Často také řemeslníci jiných profesí, kterým ztužení obvykle překáží v práci, ztužidlo odstraní. Takovéto hrubé chyby v konstrukci měly většinou na svědomí řadu havárií. Zatížení sněhem (obr. 3.5e), které bylo často označováno za příčinu havárie, bylo ve většině případů v příslušných normových mezích. Pro konstrukce s hrubými chybami bylo zatížení sněhem posledním impulzem k havárii [19].
Společenské důvody poruch Technické příčiny jsou z předchozího popisu zřejmé. Společenské důvody spočívají v extrémním tlaku investorů obchodních řetězců na rychlost výstavby a ze snahy stlačit náklady na výstavbu hal na minimum. Tyto tlaky vedou k nekvalitní práci a následně k poruchám a haváriím, jejichž opravy skutečné náklady zvýší. Řádně navržená a provedená konstrukce je schopna obvykle přenést zatížení i v případě, že je na hranici stanovené normou, eventuálně i trochu vyšší (obr. 3.5e). Množství havárií v zimě 2005 až 2006 vedlo k změnám v normě ČSN EN 1991 pro zatížení sněhem. Skutečnou příčinou většiny havárií byly vesměs špatné konstrukce. Při této změně došlo k úpravě rozdělení zatížení sněhem na území České republiky v závislosti na nadmořské výšce a ne pouze na plošné oblasti. Důsledkem této změny bylo odstranění křiklavých rozdílů v zatížení ve srovnání se sousedními zeměmi a vedlo až k cca zdvojnásobení zatížení sněhem v horských oblastech oproti dřívější normě zatížení.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180792