98 n Etika v podnikatelském prostøedí
padù, kdy (obvykle malé) podnikatelské subjekty evidují podrobnìji a oddìlenì jen zásoby na skladì a ostatní informace èerpají pouze z finanèního úèetnictví.
Úètový rozvrh obsahující pouze úètové skupiny
Toto zjednodu ení, podobnì jako mo nost spojit úètování v deníku s úètováním v hlavní knize, vychází vstøíc zejména podnikatelùm, kteøí v minulých letech vedli jednoduché úèetnictví a nyní jsou úèetní jednotkou ve smyslu §1 zákona o úèetnictví. Nevýhodou úètových skupin je fakt, e není mo né konkrétnì pøiøadit náklad podle druhu k pøíslu nému výnosu, tak e nelze sledovat napø. výsledek vybraných operací z celé skupiny. Pøesto se domnívám, e vìt í nesrovnalosti vznikají v dále uvedených pøípadech.
Opravné polo ky a rezervy
V § 26 odst. 3 zákona o úèetnictví se uvádí: Ustanovení o oceòování podle § 25 odst. 2 vyjadøují rezervy, opravné polo ky a odpisy majetku. Rezervami podle tohoto zákona se rozumí rezerva na rizika a ztráty, rezerva na daò z pøíjmù, rezerva na dùchody a podobné závazky, rezerva na restrukturalizaci. Rezervami se dále rozumí technické rezervy nebo jiné rezervy podle zvlá tních právních pøedpisù. Opravnými polo kami se vyjadøuje pøechodné sní ení hodnoty majetku; odpisy majetku vyjadøují trvalé sní ení jeho hodnoty. Na základì tohoto ustanovení nejsou zohledòovány tzv. úèetní opravné polo ky a úèetní rezervy a jsou vytváøeny pouze opravné polo ky a rezervy zákonné podle zákona è. 593/1992Sb., o rezervách pro zji tìní základu danì z pøíjmù, ve znìní pozdìj ích pøedpisù. Nejèastìji tak vzniká zkreslení ve skuteèné vý i znehodnocení pohledávek (které jsou po splatnosti více ne jeden rok a u nich není zahájeno soudní nebo vyrovnací øízení), a to proto, e úèetní jednotka vytvoøí zákonnou opravnou polo ku k pohledávkám pouze ve vý i 33 % (podle právní úpravy platné do konce roku 2003) nebo 20 % (podle podmínek vymezených pro rok 2004 a násl.). Pohledávky jsou potom vykazovány v rozvaze ve vy í hodnotì ne odpovídá skuteènosti, èím dochází ke zkreslení aktiv podniku.
Úèetní knihy
V § 13 odst 1 písm c) a d) jsou vymezeny knihy analytických úètù a knihy podrozvahových úètù. Tyto knihy nemusí vést úèetní jednotky vyu ívající zjednodu eného úèetnictví. Potom není dostateènì zaji tìna ani evidence o najatém majetku, o odepsaných pohledávkách a dal ích skuteènostech. Ze v ech uvedených pøípadù vyplývá, e jednostranným pøístupem k výkladu zákona o úèetnictví, který lze charakterizovat jako vyu ití ustanovení umo òujících co nejmen í poèet úèetních pøípadù a co nejjednodu í metodiku vedení úèetnictví v rámci platných právních pøedpisù, je ohro ena aplikace zásady opatrnosti. To se promítá do zkreslené (obvykle navý ené) hodnoty majetku podniku vyjádøeného jako aktiva netto a souèasnì do hospodáøského výsledku vykazovaného pozitivnìji ne odpovídá skuteènosti. Nejsou-li pro rozhodování managementu k dispozici dal í informace z jiných zdrojù ne je finanèní úèetnictví ve zjednodu eném rozsahu stoupá riziko nesprávných rozhodnutí ve v ech oblastech podnikových èinností. Pøi posuzování finanèního úèetnictví je proto dùle ité zji ovat, zda poskytuje dostateèné informace z hlediska kvantity i kvality.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180739
Management a podnikatelské prostøedí n 99
Toho lze docílit tehdy, jsou-li jasnì vymezeny následující po adavky: 1. Z hlediska legislativy jaké informace a v jakém rozsahu musí pøiná et finanèní úèetnictví. 2. Podle potøeb øízení podniku na základì podnikových cílù a jim odpovídajících mìøítek je stanoven soubor po adovaných informací. 3. Z hlediska øízení lidských zdrojù uplatnìní vhodného zpùsobu øízení, motivaèních i stimulaèních faktorù, aplikace morálky a erudice za úèelem nalezení cesty vedoucí ke sdílení firemních hodnot a k naplòování podnikových cílù. Zde jednoznaènì hrají významnou roli mana erská etika a podniková kultura. Nestaèí orientovat se na problém zpùsobem co dìlat , ale vìnovat zvý enou pozornost zodpovìzení otázky jak dìlat a tak naplnit cíl finanèního úèetnictví: poskytnout vìrný a pravdivý obraz o úèetní jednotce, který napomáhá správným mana erským rozhodnutím a tím i správné volbì podnikové strategie. V rámci harmonizace tak nastává urèitý rozpor: snaha o zjednodu ení úèetnictví malých a støedních podnikù mù e zpùsobit sní ení kvality úèetních informací. Dùsledkem jsou dal í nepøesnosti pøi posuzování podniku, napø. v rámci mezipodnikového srovnávání.
2.6.8 Vyu ití úèetních informací pro mezipodnikové srovnávání
Mezipodnikové srovnávání je obvykle charakterizováno pojmem benchmarking, co znamená ve volném èeském pøekladu pomìøování nebo porovnávání . Obecnì benchmarking spoèívá v tom, e jsou shroma ïovány rùzné ukazatele od urèité vymezené skupiny podnikù a hodnoty jednotlivých ukazatelù za ka dý podnik se seøadí podle velikosti. Tak jsou vytvoøeny srovnávací etalony pro posouzení ka dého dal ího podniku. Vyu ití benchmarkingu tedy poskytuje mo nost srovnání vstupù a výstupù aktivit daného subjektu s jiným subjektem a vyhodnocení slabých a silných stránek zkoumaného subjektu. V tomto smyslu poskytují takto získané informace údaje o podnikovém okolí. Takové srovnání je základním pøedpokladem k nalezení vhodných vývojových trendù podniku, a proto by benchmarking mìl být provádìn opakovanì a systematicky. Opìt se dostáváme k informacím jaké po adovat, jak je hodnotit? Obvykle se pou ívají pøi hodnocení podniku zejména pomìrové ukazatele finanèní analýzy, ov em pro komplexní posouzení podniku je pou ití pouze finanèních ukazatelù nedostaèující, a proto jsou konstruovány i jiné kvantitativní i kvalitativní ukazatele. Informace zji tìné na základì benchmarkingu by mìly být managementem podniku plnì vyu ity, proto e benchmarking se v dùsledku mù e odrazit napø.: l l l l
v lep ím rozhodování (zalo eném na lep ích informacích), ve zvý ené spokojenosti zákazníkù (vnìj ích i vnitøních, tj. zamìstnancù), v úsporách nákladù, nebo ve stanovení nároènìj ích cílù atd.
Výsledkem je zlep ení konkurenceschopnosti podniku. Problémem bývá, jak zajistit informace pro srovnání a zde se nabízejí mo nosti vyu ít poskytovatelù slu eb benchmarkingu. Jedním z nich je CzechInvest, který zvolil jako metodu hodnocení Index irského Centre for Competetiveness. Hodnocení se provádí podle metodiky vytvoøené na základì dlouholetých zku eností a vychází z hard (tj. tvrdých, mìøitelných, kvantitativních) a soft (tj. mìkkých, kvalitativních) dat. Agentura CzechInvest uvedla, e v roce 2005 zpøístupní v rámci nového programu Poradenství rozsáhlou databázi firem
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180739
100 n Etika v podnikatelském prostøedí
ohodnocených vybraným indexem výkonnosti. Podnikatelé zde budou moci získat nejen srovnání, ale ve vybraných pøípadech i pøímé poradenství, jak dosáhnout vy í výkonnosti. Benchmarking by tak mìl najít ir í uplatnìní.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180739