98 / Ekonomika turismu
8.2 Platební bilance a turismus 8.2.1 Zachycení turismu v platební bilanci Platební bilance je indikátorem ekonomického vývoje a vnější ekonomické rovnováhy. Jedná se o systematický statistický výkaz ekonomických transakcí za časové období mezi národní a zahraniční ekonomikou. V platební bilanci jsou podchyceny čisté a hmotné platební toky, jako jsou zboží, služby, důchod (výnosy), transfery, dlouhodobý kapitál, krátkodobý kapitál a devizové rezervy. [4, s. 236] Pokud se hovoří o zachycení turismu v platební bilanci, jde pouze o zahraniční turismus aktivní a pasivní. Domácí turismus není v platební bilanci zachycen, poněvadž se nejedná o přechod služby (zboží) přes národní hranice. Platební bilanci sestavuje Česká národní banka na základě metodiky Mezinárodního měnového fondu (Manuál k sestavování platební bilance MMF, 5. vydání, 1993) a Evropské centrální banky. Platební bilance je sestavována čtvrtletně s jednotlivými čtvrtletními či kumulativními hodnotami v CZK, USD a EUR. Tab. 8.4 Vertikální a horizontální struktura platební bilance ÚČTY
Položky/Bilance
KREDIT (+)
DEBET (-)
Obchodní bilance (bilance zboží)
export zboží
import zboží
BILANCE SLUŽEB
BĚŽNÝ ÚČET export služeb
import služeb
Dopravní služby
export dopr. služeb
import dopr. služeb
Turismus
export služeb turismu (AKTIVNÍ)
import služeb turismu (PASIVNÍ)
Ostatní služby
export ost. služeb
import ost. služeb
Bilance výnosů (důchodů)
import důchodů
export důchodů
Transfery
import transferů
export transferů
import kapitálu
export kapitálu
Přímé zahraniční investice
import PZI
export PZI
Portfoliové investice
import PI
export PI
Ostatní dlouhodobý kapitál
import ost. d. k.
export ost. d. k.
Krátkodobý kapitál
import krátk. kap.
export krátk. kap.
SNÍŽENÍ DEV. REZERV
ZVÝŠENÍ DEV. REZERV
KAPITÁLOVÝ ÚČET FINANČNÍ ÚČET Dlouhodobý kapitál
CHYBY A OPOMENUTÍ ZMĚNA DEVIZOVÝCH REZERV
Zdroj: vlastní tabulka na základě platební bilance publikované ČNB – Statistika platební bilance [11]
Platební bilance má vertikální a horizontální strukturu. Horizontální struktura zahrnuje dvě strany účtu – kredit a debet (tabulka 8.4). Vertikální struktura pak sleduje položky v rámci běžného, finančního a kapitálového účtu. Položka bilance služeb (vertikální struktura) zahrnuje tři součásti – vývoz a dovoz dopravních služeb, vývoz a dovoz služeb turismu a vývoz a dovoz ostatních služeb (např. služby v oblasti spojů, služby v oblasti stavebnictví, pojišťovací služby, finanční služby, osobní kulturní a rekreační služby). Položka turismus je zachycena na běžném účtu, v bilanci služeb, kdy je na kreditní straně sledován vývoz služeb turismu (aktivní turismus) a na straně debetní dovoz služeb turismu (pasivní turismus). Pojmy aktivní a pasivní turismus jsou odvozeny podle účinku, který vykazuje daný typ zahraničního turismu na platební bilanci. Aktivní turismus znamená příliv deviz (příjezdový turismus), naopak pasivní turismus jejich odliv do zahraničí (výjezdový turismus).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180735
Turismus v národní ekonomice / 99
Platební bilance turismu Pojem platební bilance turismu bývá někdy nesprávně používán pro označení prostého salda turismu (příjmy z aktivního – výdaje na pasivní turismus). Platební bilance turismu ve skutečnosti představuje výkaz ekonomických transakcí mezi národní ekonomikou a zahraničím, zachycující veškeré operace týkající se turismu. Jedná se vlastně o platební bilanci v její standardní horizontální a vertikální struktuře, která zachycuje pouze položky se vztahem k turismu. Při podrobnějším pohledu na vertikální strukturu platební bilance lze snadno zjistit, že na každém z účtů platební bilance jsou zachyceny operace se vztahem k turismu: – Obchodní bilance zahrnuje dovoz a vývoz spotřebního i investičního zboží pro turismus. Dovoz zboží důležitého pro turismus může výrazně změnit čisté saldo turismu, a to zejména v zemích, kde je nízká soběstačnost v produkci spotřebního a investičního zboží (např. malé ekonomiky). – Dopravní služby zahrnují část služeb osobní dopravy pro turismus. – Ostatní služby zahrnují dovoz a vývoz finančních služeb, rekreačních, osobních a kulturních služeb, pojišťovacích služeb a řady dalších, z nichž část spotřebovává buď sektor domácností, nebo sektor firem. – Výnosy zahrnují výnosy z kapitálu, investic a práce (např. reinvestované zisky, úroky, dividendy, příjmy zahraničních pracovníků poslané do země původu, příjmy tuzemských pracovníků z pracovní činnosti v zahraničí) z činností spojených s turismem. – Jednostranné převody mohou zahrnovat např. penze tuzemských pracovníků, kteří pracovali v turismu v zahraničí, nebo příspěvky mezinárodním organizacím se vztahem k turismu. – Kapitálový účet zaznamenává např. převody nehmotných práv (např. patenty, licence, autorská práva) ve vztahu k turismu. – Na finančním účtu jsou zaznamenány operace spojené se vznikem, zánikem a změnou vlastnictví finančních aktiv a pasiv soukromého sektoru (hotelové společnosti, tour operátoři, letecké společnosti a další), ale i vlády či bankovních a dalších subjektů. Pro sestavení platební bilance turismu má největší význam tok přímých zahraničních/domácích investic (základní jmění a ostatní kapitál), portfoliových investic majetkového a dluhového charakteru a ostatních investic (např. dodavatelské a bankovní úvěry, půjčky, členské podíly v mezinárodních neměnových organizacích). Výsledkem platební bilance turismu je přehled o hodnotách a vývoji jednotlivých vertikálních položek bilance a stejně tak o kreditní a debetní straně jednotlivých položek. Konstrukce platební bilance turismu předpokládá vymezení turismu jako ekonomické aktivity, tedy dle odvětví a produktů, která budou do turismu zahrnuta. Je možné vyjít z metodiky odvětvového rozdělení na průmysl a ekonomiku turismu (přímé a nepřímé vlivy) tak, jak je využíváno v konstrukci satelitního účtu turismu.20
8.2.2 Položka turismus v platební bilanci Položka turismus na běžném účtu v bilanci služeb je konstruována na základě metodiky Mezinárodního měnového fondu [23] a skládá se ze dvou součástí: 1. služební cesty (sezonní a přeshraniční pracovníci, ostatní); 2. soukromé cesty (léčebné pobyty, vzdělávací a studijní pobyty, ostatní). Pojetí položky turismus tak, jak je dle metodiky MMF sledována, není plně srovnatelné s metodikou UNWTO a statistickým vymezením turismu, které do turismu nezahrnuje cesty za účelem vykonávání výdělečné činnosti. Položka turismus zahrnuje příjmy a výdaje všech návštěvníků, tedy turistů 20 Přestože teoretický koncept platební bilance turismu je metodicky správný, získání dat, která se týkají turismu, není jednoduché, a tak se praktická konstrukce platební bilance turismu obvykle neprovádí. Výjimkou může být sledování jednotlivých položek v malých otevřených ekonomikách závislých na exportu služeb turismu a na druhou stranu na importu zboží a služeb pro turismus (např. malé ostrovní země). Sledování efektů turismu se v současné době soustředí spíše na konstrukci satelitního účtu turismu.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180735
100 / Ekonomika turismu
i exkurzionistů, včetně tranzitujících, které realizovali za zboží a služby vyžadované pro jejich osobní spotřebu během pobytu v destinaci: [23, s. 64–65] – zboží a služby požadované účastníkem turismu nezávisle na tom, zda jsou spotřebovány okamžitě, či později nebo zda jsou spotřebovány účastníkem, či třetí osobou (např. automobil koupený během pobytu v destinaci a přivezený domů pro osobní účely se považuje za výdaj na turismus), – zboží a služby poskytnuté účastníkovi turismu bez protihodnoty (zdarma); – stravování, ubytování, zábava, sightseeing, dárky, suvenýry, letištní taxy, pokuta za dopravní přestupek a další. Zaznamenání jednotlivých operací souvisejících s turismem podléhá obecným principům pro sestavování platební bilance. Každá operace je zapsána dvěma zápisy, a to jako kredit a na druhé straně jako debet (podvojnost záznamu). Zachyceny jsou transakce spojené s převodem finančních prostředků i transakce, jejichž realizace nevede k pohybu finančních prostředků. Transakce jsou oceňovány tržními cenami, příp. účetními hodnotami. Operace jsou na běžném a kapitálovém účtu zachyceny jako příjmy a výdaje (vývoz a dovoz), zatímco na finančním účtu jako čistá změna aktiv a pasiv. Konkrétní způsob měření položky turismus se v různých zemích liší v závislosti na typu turismu, ale i na statistických možnostech a aparátu, který je k dispozici. Česká republika má komplikovanou situaci v tom, že je vnitrozemský stát, kde je statistické sledování turismu jako takového obtížné. Česká republika stejně jako většina evropských zemí využívá ke stanovení devizových příjmů a výdajů turismu tzv. hybridní systém, spočívající ve využívání více zdrojů. Česká národní banka využívá následující zdroje: – informace z bankovního sektoru a nebankovních směnáren; – údaje o vyúčtování plateb na území České republiky s využitím platebních karet vystavených k účtům u bank mimo území České republiky (aktivní turismus); – údaje o vyúčtování plateb realizovaných v zahraničí pomocí platebních karet vystavených k účtům u bank na území České republiky (pasivní turismus); – údaje z výsledků statistických šetření realizovaných na základě zadání CzechTourismu, ČNB, ČSÚ a Ministerstva pro místní rozvoj; – data o zahraničním turismu ČSÚ (statistické řady návštěvnost ubytovacích zařízení, domácí a výjezdový turismus); – údaje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o počtech českých studentů v zahraničí a zahraničních studentech na školách v České republice; – údaje od zdravotních pojišťoven o ozdravných pobytech a léčebných výlohách v zahraničí.
8.2.3 Hodnocení vlivu turismu na národní ekonomiku na základě platební bilance České republiky Platební bilance je prvním nástrojem, který hodnotí vliv zahraničního turismu na národní ekonomiku. Při hodnocení vlivu turismu se vychází ze stávající metodiky tvorby platební bilance (nejedná se o konstrukci platební bilance turismu). Položka turismus je porovnávána s vybranými položkami běžného (příp. finančního) účtu platební bilance. Výsledkem jsou poměrné ukazatele, které stanovují relativní váhu turismu ve vývozu a dovozu České republiky. Při analýze a hodnocení vlivu turismu podle platební bilance lze využít následující metody. 1. Stanovení prostého salda turismu, resp. krytí dovozu služeb turismu jejich vývozem. Saldo turismu označuje rozdíl mezi devizovými příjmy a výdaji ze zahraničního turismu. Je-li saldo kladné, hovoří se o zemi jako přijímající (např. Česká republika), je-li saldo záporné, je země označována jako vysílající (např. Německo). Nepravidelnou tendenci připomínající sinusoidu ve vývoji salda turismu České republiky ukazuje graf 8.1. Česká republika je zemí přijímající, saldo je od začátku 90. let kladné, přestože se v posledních třech letech snížilo na asi 50 mld. CZK (2010) ze svého maxima 65,7 mld. CZK v roce 2000. Procentní porovnání podílu dovozu a vývozu služeb turismu ukazuje rovněž nejednoznačnou měnící se tendenci k růstu a poklesu s hodnotou 61 % v roce 2010 oproti maximální hodnotě 72 % dosažené v roce 1996 a minimální hodnotě 34 % v roce 1993.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180735