Dřevěné fasády (Ukázka, strana 99)

Dřevěné fasády

Obr. 6.25 Poškození fasády z překližkových desek natřených silnovrstvou lazurou. Zejména na hranách je nátěr oprýskaný a vnikla tam vlhkost. Zešednutí svědčí o dlouhodobém působení vlhka. Strany čelního řezu představují další slabiny, neboť procesy bobtnání a smršťování se tam projevují více než v místech kolmo k vláknům.

Obr. 6.26 Dva faktory ovlivňují oprýskávání barvy: temné barevné odstíny vedou k vyššímu ohřívání (až nad 60 °C na fasádách orientovaných na jihozápad), a tak dochází k většímu popraskání dřeva. U širších prken a palubek působí smršťování silněji v prostřední části, takže tam je poškození nátěru nejčetnější.

Tab. 6.5 Vlastnosti tenkovrstvých a silnovrstvých lazur Vlastnosti Podíl pevných částic Nátěrový film Hloubka penetrace Ochrana proti vlhkosti

Silnovrstvé lazury

≤ 30 %

30–60 %

neslévaný

slévaný

střední

nízká

nízká

vysoká, tvorba filmu

rychlé, ale rovnoměrné

může pronikat vlhkost, důsledky: plísně a odlupování

jednoduchá, poškození rovnoměrné

náročnější, poškození nerovnoměrné (oprýskání, provlhnutí zespodu)

stavební dílce rozměrově nestálé (dřevěné fasády)

rozměrově stálé dílce (okna a dveře)

Zvětrání Údržba/renovace Aplikace

Tenkovrstvé lazury

Přírodní minerální barvy

Přírodní minerální barvy se již mnoho století používají ve všech severských zemí jako ochranný nátěr na dřevo – přírodní, dlouhodobě udržitelný a ekonomicky výhodný prostředek povrchové ochrany.

Nejznámější přírodní minerální barvou je Švédská (falunská) červeň (Falu Red, Falu-Rödfarg, Schwedenrot). Historie švédské přírodní minerální barvy sahají do 16. století, kdy

se průmyslově zmechanizoval švédský důl na měděnou rudu. Současně se tehdy v blízkém okolí kalové jámy, která měla lehce červenou barvu, zjistilo, že dřevěné domky natřené tímto kalem podléhaly mnohem méně hnilobě a tlení než ostatní.

Během let se na základě této zkušenosti dělaly pokusy se složením barvy a výsledky se neustále zlepšovaly. Červená barva se stala ve městech symbolem prosperity a v 19. století

98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180726

Povrchové úpravy se rozšířila i do venkovských oblastí, kde se používá víc než kdykoliv předtím.

Složení Falu–Rödfärg®

• minimálně 18% podíl pigmentů získaných vypálením zeminy z měděného dolu ve Falunu, • voda jako rozpouštědlo, • pšeničná nebo žitná mouka (vaří se s vodou na škrobové lepidlo, které váže pigment a drží na fasádě), • asi 8 % lněného oleje, • zelená skalice (FeSO4), jako konzervační činidlo, pokud je již obsažen v pigmentu, někdy se přidává více, aby se zvýšila trvanlivost.

Na rozdíl od ostatních disperzních barviv obsahuje pigment stopy olova, mědi a zinku ve velmi nízkých koncentracích. Z tohoto důvodu a z důvodů omezené odolnosti proti otěru není vhodná pro nábytek a dětské hračky.

Tuto barvu si může zájemce vyrobit podomácku (recepturu uvádíme v rámečku). ­Trvanlivé varianty se lněným olejem není snadné vyrobit, neboť tento olej se musí přimíchat při teplotě cca 90 °C. Bez lněného oleje vydrží barva na dřevěné fasádě 5–7 let.

Falu–Rödfärg®, na bázi vody se nanáší přímo na nehoblované dřevo. Přípravky na ochranu proti modrání nebo speciální na základní nátěry nelze použít. Barva je difuzně otevřená.

• Životnost: 10–15 let i déle, pokud je barva nanášená stříkáním 5–8 let. Hladké dřevo výrazně snižuje životnost!

• Vydatnost: 3–4 m²/l.

• Hodnota lesku: mat (0).

• Při dopadu světla se barva lehce třpytí; lehký odraz způsobují nerostné částečky v nátěru.

• Zasychá na omak po cca 2 hodinách při 20 °C. Další nátěr se může nanášet po 24–48 hodinách.

Recept na výrobu falunské červeně/falunské světle červené Budeme potřebovat 50 litrů vody, 2–2,5 kg žitné nebo pšeničné mouky, 2 kg zelené skalice, 8 kg pigmentu.

Asi 45 litrů nalijeme do kovového kotlíku a přivedeme do varu. Ve vodě rozpustíme zelenou skalici.

Mouku necháme rozpustit v 5 l studené vody, abychom se vyhnuli tvorbě hrudek. Rozmíchanou suspenzi přilijeme do vařící vody. Po důkladném rozmíchání necháme vařit asi půl hodiny. Potom přimícháme pigment.

Barevnou suspenzi necháme v přikrytém kotlíku vařit asi tři hodiny při teplotě kolem bodu varu. Po ochlazení na cca 40 °C je barva připravená k použití.

Varianta: barva se lněným olejem Na přípravu této varianty potřebujeme ještě asi 4 l fermeže ze lněného oleje, 2 kg pigmentu a mycího prostředku na nádobí.

Vlivem lněného oleje bude barva tmavší. Vyšší dávky lněného oleje vedou k nežádoucí tvorbě filmu. Podíl olejové fermeže by v žádném případě neměl překročit 10 %.

Při světle červené barvě lze použít o třetinu menšího množství lněného oleje. Fermež se krátce před začátkem

vmísí do suspenze ve fázi ochlazování. V malém množství se přidává mycí prostředek na nádobí, který slouží jako emulgační činidlo, dokud se v barvě dokonale nerozpustí (podle kvality mycího prostředku asi 50 ml).

Poznámky Zelená skalice je jako konzervační činidlo důležitou složkou barvy. Její množství má také určitý vliv na světlost barvy. Čím je více zelené skalice, tím je barva tmavší.

Pokud by se zelená skalice nahradila síranem zinečnatým, bude výsledný odstín světlejší.

Mouka, mletá tradičním způsobem je lepším pojivem než průmyslově mletá mouka.

Když má barva dobrou kvalitu, vytvoří se na jejím povrchu blanka. V této souvislosti se stává rozhodujícím činitelem doba varu. Na to, aby vzniklo dobré pojivo, je zapotřebí asi čtyř hodin.

Nové nátěry vylučují občas sulfáty, které obsahují krystalickou vodu (http://de.wikipedia.org/wiki/Sulfate). To je normální jev, vzniká před deštěm. Na dobře ošetřených částech fasády je lze po několika dnech jemně omýt zahradní hadicí.

Zdroj: www.farbmanufaktur.sr.

99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180726

Dřevěné fasády

Olejové a fermežové barvy

Lněný olej se získává z jedné ze zřejmě nejstarších kulturních rostlin lidstva a již velmi dlouho se používá k povrchové ochraně dřeva. Barvě z lněného oleje se ve Skandinávii dává přednost před ostatními barvami. V Německu barvy na bázi lněného oleje vyrábí kromě ostatních firma AURO. Lněný olej proniká hluboko do pórů dřevěné hmoty mnohem lépe než minerální nebo syntetické oleje. Tím se omezí např. výronu pryskyřice ze smolníků dřeva jehličnanů.

Nasycení povrchu dřeva olejem omezuje rovněž práci dřeva a tvorbu trhlin a existující trhliny se zaplní. Lněné olejové barvy jsou difuzně otevřené. Trvanlivost je za předpokladu správně provedeného základního nátěru cca 10 let; olejová barva nepopraská, ale dříve se projeví křídovatění nátěru.

Jako téměř u všech ostatních barev (s výjimkou přírodních minerálních barev a většiny silnovrstvých lazur) je na neošetřeném dřevě nutno provést základní nátěr. Příprava se provádí podkladovým olejem. Potom následuje základní uzavírající nátěr a základní reaktivní primer. K tomu je vhodná směs 50:50 z olejové barvy a glycerinu. Na závěr by se mělo dřevo natřít dvěma vrstvami krycího nátěru, čímž se barva rovnoměrně rozlije a dosáhne se větší trvanlivosti. Druhým nátěrem se zamezí prosvítání a žilkování. Třetí nátěr zvyšuje dokonalost

povrchu. V zásadě platí: více tenkých nátěrů je lepší než jeden tlustý nátěr. Olejové barvy schnou velmi pomalu – závěrečný krycí nátěr a reaktivní primer schnou 4–6 hodin, krycí nátěry v rozmezí 24 až 48 hodin.

Olejové a fermežové barvy mají tyto základní vlastnosti: • trvanlivost/životnost: 10 let i více, • vydatnost: 6–8 m²/l, • hodnota lesku: slabě lesklý (30–50).

Emulzní barvy

Emulzní nátěrové barvy jsou čistě vodou ředitelné barvy. Voda slouží jako rozpouštědlo pro nanášení pigmentů, pojiv, konzervačních a plnicích látek do dřeva.

Emulzní barvy přilnou k různým druhům podkladů, jsou značně difuzně otevřené, snadno se zpracovávají a poměrně rychle zasychají.

Navíc jsou stálé a odolné vůči povětrnostním vlivům a mají značnou vydatnost. Na rozdíl od olejových a fermežových barev však nemohou stávající trhliny vyplnit ani spojit.

Zpracování: Emulzní barvy se mohou natírat na nové dřevo natřené základovým nátěrem, na dřevo natřené lazurovacími laky nebo na staré dřevo napuštěné olejem, rovněž na staré nátěry akrylových nebo akrylátových barev i na krycí nátěry z olejových barev.

Podklad musí být upraven podle návodů a doporučení výrobců.

Emulzní barvy mají tyto základní vlastnosti: • vydatnost: cca 6–9 m²/l na nehoblované dřevo, cca 9–11 m²/l na hoblované nebo frézované dřevo, • lesk cca 25–30 (polomat), • ředí se vodou, • zasychají asi za 2–4 hodiny, v závislosti na teplotě a vzdušné vlhkosti, • zpracovat se mohou při teplotách nad +8 °C, a nižších než +24 °C.

Údržba a péče Obr. 6.27 Na nehoblovaná prkna se natírají přírodní minerální barvy zvlášť dobře a dosahují delší trvanlivosti než na hoblovaném nebo frézovaném řezivu.

Pravidelná údržba a péče jsou u natíraných dřevěných fasád důležité, protože nátěry si svou ochrannou funkci v úplném rozsahu udrží jen

100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180726