98 / DÍTĚ A MATEŘSKÁ ŠKOLA
Při zpracovávání školního programu se můžeme touto strukturou inspirovat, a protože se nepočítá s tím, že jednou vypracované kurikulum zůstane „na věčné časy“, lze nahlížet na jeho proměny právě z hlediska tohoto členění. Výchozím a závazným materiálem pro přípravu školního vzdělávacího programu je Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV). Mateřské školy mají stejně jako ostatní stupně škol možnost vytvořit si takový vlastní školní program, který co nejlépe vyhovuje podmínkám, které jsou v místě nebo regionu, kde se nacházejí. Mohou brát v úvahu, jaká je v blízkosti vybavenost kulturní, sportovní, přírodní možnosti, jaké specifické odbornosti mají učitelky, čím mohou doplnit a rozšířit možnosti rodinné výchovy. V názvu školního programu bývá někdy naznačena i užší zaměřenost školy. Někdy už zde zazní konkrétní zaměření, např. „Poznáváme svět“ – mateřská škola s ekologickým zaměřením, „Sportujeme a těšíme se z pohybu“ – mateřská škola s pohybovým a sportovním zaměřením. Jindy je název školního programu zvolen tak, aby vycházel z dětského světa, např. „Z pohádky do pohádky“, „Dětský svět“, „Klubíčko radostí, her a poznávání“, „Hrajeme si – učíme se“ apod. Název nám ještě nemusí naznačovat obsah vzdělávací práce. Ten má svá východiska pro všechny školní programy v RVP PV. Někdy pod názvem následuje vyslovení určité filozofie nebo základní cíle a metody práce – o co se škola snaží a jak toho chce docílit. Pozornosti by neměly ujít cíle, které si škola vytkla pro svoji výchovnou a vzdělávací práci. Ty mohou být členěny do několika kategorií, které dohromady vytvářejí komplexní pojetí výchovně vzdělávacího zaměření. Uveďme příklad: ■ kategorie cílů zaměřených na rozvoj vztahů mezi dětmi – tolerance, přátelství a pomoc, kooperace; ■ kategorie cílů individuálního rozvoje – navázat na zkušenosti a znalosti dětí, uplatnění individuálních schopností; ■ kategorie cílů zaměřených na potřeby každého dítěte a na jeho osobní pohodu – hra, spontaneita a tvořivost, pohyb; ■ kategorie cílů zaměřených na rozvoj myšlení, poznávání, porozumění a paměti; ■ kategorie cílů zaměřených na prevenci poruch řeči – rozvoj vyjadřování a slovní zásoby; ■ kategorie cílů rozvoje výtvarných, hudebních, dramatických a pohybových schopností a dovedností.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180714
SOUČASNÁ MATEŘSKÁ ŠKOLA /
99
Stěžejní metody pedagogické práce, jako jsou např. individuální a skupinová práce, volné a didaktické hry, metody vedoucí ke kooperaci mezi dětmi, metody osobnostního a sociálního rozvoje, metody dramatické výchovy, metody prohlubující schopnosti výtvarně, hudebně, pohybově se vyjádřit apod. V programu bývají uvedena pravidla a organizace denní práce, zde bychom se měli např. dovědět něco o režimu dne, kdy je s dítětem možno přijít, kdy odejít, kdo si dítě může vyzvednout, v jakém zdravotním stavu může být dítě do školy přijato, jak postupovat při onemocnění dítěte. Kam převážně děti chodí ven, jak je to se spánkem po obědě apod. Dále o co škola žádá rodiče, kde mohou najít pravidelně informace, případně elektronické zdroje informací. Školní program stručně nastiňuje obsah výchovně vzdělávací práce – jeho zaměření v jednotlivých obdobích školního roku. Také krátce zmiňuje koncepci jednotlivých třídních programů, protože jednotlivé třídy se s celkovým zaměřením školního programu mohou vyrovnávat různě. Jedna třída se bude třeba specializovat na dramatickou výchovu, jiná se bude zaměřovat na poznávání místa, kde děti žijí formou dlouhodobějších projektů apod. Přesto ale dohromady budou naplňovat vytčené cíle školního programu, jen trochu odlišnými cestami. Informuje o způsobech vyhodnocování práce v oblasti pedagogické, ekonomické a organizační a přístup k tomuto hodnocení by měl být také součástí školního programu. Uvádí bližší informace o pracovním týmu školy, konkrétně o vzdělání, praxi, dovednostech a zájmech učitelek (jakési krátké pracovní curiculum vitae), případně i nepedagogického personálu. Navrhuje možnosti spolupráce pro rodiče a odkaz, kde mohou nechávat svoje náměty. Rodiče nejmenších dětí se nejvíce zaměřují a zároveň obávají toho, jestli bude o dítě dostatečně pečováno. Ve školních a třídních programech příliš často nenacházíme vyslovovanou oblast péče o dítě. Mateřské školy ji berou jako samozřejmou, vždyť uspořádání všeho vybavení je učiněno výhradně pro děti a učitelky respektují na předním místě potřeby každého dítěte a ty jsou výchozí pro veškeré další jednání s ním. Ale přesto může být i toto zdroj nejistoty na počátku docházky dětí a velmi určující pro dostatečný klid rodičů. Proto není tak úplně od věci vysvětlit, jak dalece je o děti pečováno. Rodiče nejstarších dětí se zajímají, zda se toho jejich děti dost naučí. Hledají v programu a v práci učitelek dostatečnou kompetentnost pro
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180714
100 / DÍTĚ A MATEŘSKÁ ŠKOLA
přípravu dětí do základní školy a opět se zde může projevit určitá nedůvěra, která vyústí v to, že děti jsou přihlašovány na různé vzdělávací aktivity do jiných institucí (kulturní domy a jiné organizace). Rodiče by si ale měli ověřit úroveň těchto kroužků, protože školní práce v nich může skutečně děti demotivovat pro následnou školní docházku a jednodušší a přiměřené formy mají zase nižší efektivnost už jen proto, že se jedná o jednu až dvě hodiny týdně. Možná to způsobuje určité informační vakuum, ale rodiče toho prostě o práci ve třídách svých dětí často málo vědí a netroufnou si nebo skutečně časově nemohou blíže zjistit, jak vypadá realita vzdělávací práce ve třídě jejich dítěte. Spoléhají se, že se to od dítěte dovědí. Ale zákonitosti vývojové psychologie jsou neúprosné. Dítě žije především přítomností a jen útržkovitě si vzpomíná, co se dělo dopoledne, a navíc má výběrové selektivní vybavování, které je postaveno na tom, co ho významně zaujalo, a to je pro rodičovskou informovanost málo nebo je to zkreslující. Školní program je od počátku docházky do mateřské školy naprosto nezbytným zdrojem informací. Dalším, už přímo „zájmovým čtením“, by měl být třídní program, který rodiče vede k poznávání konkrétních denních, týdenních aktivit a pomáhá jim zorientovat se v činnostech současných i budoucích a v jejich vzájemné návaznosti.
3.3.1 TŘÍDNÍ PROGRAMY Tak, jako se na vypracování školního programu podílejí všichni pedagogičtí pracovníci školy a je dán k dispozici připomínkám a námětům rodičů a nepedagogickým zaměstnancům, je vypracování třídního programu věcí učitelek (většinou dvou), které budou v daném školním roce s dětmi v jedné třídě pracovat. Je vypracován rámcově na celý školní rok a detailně pak pro jednotlivé části roku a v přípravách učitelek na krátká časová rozmezí. Plán obsahuje určité pedagogické kategorie. První je záměr – tedy kam bude pedagogická práce směřovat. Do druhé kategorie nezbytně spadají stěžejní cíle pro jednotlivé části roku, do třetí rámcově naznačen obsah práce a následuje čtvrtá kategorie a tou jsou metody, jakými se ve třídě bude s dětmi převážně pracovat. V obsahové části bývá orientačně naznačeno, jaká témata by měla být ta hlavní, a je pochopitelné, že bude záležet na tom, jak se práce ve skupině bude vyvíjet, ale i na vlivech různých pro děti zajímavých situací, které mohou uvažovaná témata ovlivnit nebo nahradit. Třídní program by neměl být rigidní a není to plánování, které by muselo být za všech podmínek dodrženo. Akce v místě školy a život dětí
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180714