Běhání (Ukázka, strana 99)

behani FIN.qxd

7.5.2004

11:46

Page 99

Součásti přípravy běžce

98

99

Cvičením posilujeme především svaly pletence ramenního. Pohyb paží probíhá jen do mírného zapžení. Důležité je opět neprohýbat se v bedrech.

Pohyb předloktí vychází z loktů. Trup a nadloktí zůstávají v klidu. Cvičení můžeme rovněž provádět v obráceném sedu na židli obkročmo s nadloktím opřeným o opěradlo.

Obr. 60 Přitahování expanderu soupaž Obr. 61 Bicepsy

Cvičení provádíme střídavě, abychom druhou rukou mohli dostatečně zafixovat nadloktí procvičované paže. Pohyb opět vychází pouze z lokte a končí propnutím celé paže. Lepší stabilizace trupu dosáhneme při cvičení v sedu na židli.

Obr. 62 Tricepsy

Expander vytahujeme před tělem po dlouhé dráze ze spodní pozice (přibližně od kolen) až do upažení povýš.

Obr. 63 Diagonální posilování paže a pletence ramenního

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180632

behani FIN.qxd

7.5.2004

11:46

Page 100

Strečink Stejně jako u posilování, nepovažujeme ani u strečinku za nutné představovat základní cvičení a podrobněji hovořit o jeho teoretických základech – to vše je uve− deno v naší publikaci o joggingu. Jednu velmi důležitou zásadu přesto opět připo− meneme – před vlastním protahováním musíme svaly co nejvíce uvolnit. Prakticky to znamená, že např. neprotahujeme svaly té dolní končetiny, na které momen− tálně stojíme. Před začátkem strečinku doporučujeme vytřepat velké svalové sku− piny. Předpokladem pro dokonalé uvolnění svalu je jeho zahřátí, čehož dosáhneme vhodnou pohybovou aktivitou. Pro udržení potřebné „provozní“ teploty svalů při samotném protahování je samozřejmě důležité i vhodné oblečení.

V praxi existuje celá řada strečinkových metod. Pro začátečníky je nejvhodnější statický strečink, při kterém se sval pozvolna protahuje až do první známky bole− stivosti. V této fázi následuje výdrž po dobu 4 až 6 sekund a poté opětovné uvol− nění svalu. Pokročilejším a zdatnějším běžcům doporučujeme účinnější strečin− kovou metodu s názvem napětí – uvolnění – protažení. V odborné terminologii je spíše známá jako metoda postizometrické relaxace nebo někdy také jako kontrak− čně−relaxační metoda. Nám ovšem bude plně postačovat první český název, neboť velmi dobře vystihuje tři základní fáze a podstatu metody. Nejprve je tedy sval protažen s výdrží v krajní pozici přibližně po stejnou dobu jako u první uvedené me− tody, tedy zhruba 4 až 6 sekund. Hned poté dochází k utlumení obranných reflexů svalu a snižuje se jeho celkové napětí. V tomto okamžiku sval s výdechem krátce uvolníme, přičemž následuje další protažení, které je delší – 10 až 20 sekund a velice účinné.

Regenerace Jsme si vědomi významu střídání zatížení a odpočinku pro zvyšování výkonnosti. Až doposud jsme se zabývali především první součástí této funkčně úzce propojené dvojice. Běh představuje zatížení, kterému se náš organizmus přizpůsobuje tím, že po jeho skončení odpočívá – regeneruje. Jen tak je schopen snášet další nároč− nější trénink. Z této úvahy logicky vyplývá, že v celém procesu hraje regenerace také velmi důležitou roli. Po absolvovaném maratonu musíme počítat s 5 až 10 dny na dostatečnou regeneraci. Běhat můžeme začít zpravidla už po pěti dnech. Pokud se nám zdá přestávka příliš dlouhá, je vhodné zařadit jinou pohybovou aktivitu – např. plavání.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180632

behani FIN.qxd

7.5.2004

11:46

Page 101

Součásti přípravy běžce

100

101

Časový průběh regenerace po běhu čas 4–6 minut 20 minut 20–30 minut 30 minut 90 minut 2 hodiny 6 hodin až 1 den 1 den 2–7 dní 3–4 dny 3–5 dní 3–10 dní 7–14 dní 1–3 týdny 4–6 týdnů

průběh kompletní doplnění kreatinfosfátu ve svalech návrat tepové frekvence a krevního tlaku ke klidovým hodnotám normalizace hladiny cukru v krvi vyrovnání zakyselení organizmu, pokles laktátu pod 2–3 mmol/l přechod od katabolických k anabolickým fyziologickým mechanizmům – aktivace metabolizmu bílkovin obnovení funkčnosti svalů vyrovnání stavu tekutin, normalizace krevního obrazu (hematokritu) doplnění jaterního glykogenu doplnění svalového glykogenu u nejvíce zatěžovaných svalových skupin obnova snížené imunity doplnění tukových zásobníků ve svalech regenerace přetížených svalových vláken znovuobnovení důležitých enzymů aerobního metabolizmu, normalizace vytrvalostních a silově−vytrvalostních schopností psychický odpočinek ukončení komplexní regenerace po maratonu

Z fyziologického hlediska představuje regenerace doplnění energie, živin, minerálů a enzymů, čímž dochází ke stabilizaci vnitřního prostředí organizmu. Velmi důle− žitou součástí regenerace je i psychika. Na běhání bychom se měli těšit. V pří− padě, že chodíme běhat se sebezapřením, pravděpodobně větších pokroků nedo− sáhneme. Pro odpověď na otázku, jak po běhu nejlépe regenerovat, si nejprve musíme uvědomit časový průběh regeneračních procesů po běhu.

V přehledu jsme uvedli průměrnou dobu, potřebnou k tomu, aby se náš organiz− mus po delším intenzivním běhu se zatížením sám vypořádal a úplně zregeneroval.

Mnohým z uvedených přirozených regeneračních procesů ovšem můžeme sami aktivně výrazně napomoci. Na tomto místě nepovažujeme za nutné zabývat se jed− notlivými regeneračními prostředky, jako jsou vodní procedury, saunování, masáže atd., jejichž praktické využívání po tréninku pokročilejších běžců předpokládáme.

Rádi bychom ovšem vyzdvihli jeden velmi účinný, ale často prakticky podceňovaný tréninkový regenerační prostředek a zdůraznili význam celkového pohledu na regeneraci.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180632