Jestliže umění určité kultury neodpovídá vnitřnímu ustrojení člověka, je to podnět k umění, které se vzbouří proti této kultuře a dokáže zúčtovat s její superioritou. Umění čas od času i rozděluje lidstvo. Protiklad dvou světů, světa helénistické megapole a světa Egypta, je protikladem střízlivé věcnosti, zájmu alexandrijského astronoma Hipparcha a zmatku, strachu a posvátné úcty rolníka na Nilu, s nimiž sledují stejnou událost: zatmění Slunce. Jsou to dva světy. Co je spojovalo? Co je vůbec mohlo spojovat helénizace připravila kromě přitažlivosti zemské a faraóna? Daně. Smrti a daním člověk neuúspěch romanizace teče. To je i metafora pro odpověď na otázku, proč po helénizaci tak úspěšně Středomoří a rychle nastupuje romanizace středomořského starověkého světa. Příběh helénismu je příběh o pozoruhodném setkání řecké kultury a civilizace městského řeckého státu s Orientem, setkání, jehož výsledkem byla nová kulturně-civilizační forma, kterou jsme se navykli nazývat po německém historikovi Droysenovi helénismem. „Antika vyžadovala Takže za třetí: „Helénistická civilizace byla první velká společenská a kulturní občanskou povinnost integrace v dějinách lidstva; připravila půdu i integraci politické, jež se uskutečnila a společenské ctnosti v říši římské a jenom díky jí mohly vzniknout a šířit se velké duchovní směry, prospěšné společnému jež tak převratně zasáhly do vývoje evropského lidstva“ (V. Vavřínek, blahobytu ve skutečném Alexandr Veliký, Praha 1967, str. 197–198). světě … antické svobody Příběh superiorní řecké kultury – které svěřil Alexandr osud své říše – byl by moderním lidem nakonec v Orientu i v Římu a Evropě nanejvýš odlišný. Lidovým vrstvám nebyly příliš po chuti“ národů Orientu žijícím mimo kulturu a civilizaci Alexandrem zakládaných (E. Gellner, Podmínky „poleis“ (viz desítky Alexandrií apod.) zůstala tato kultura cizí. Řím, těžce svobody, Brno 1997, hledající novou identitu v období přechodu od republiky k císařství, nalezl str. 42). Individuum se svůj výraz, novou estetiku, která by mu nabídla identitu vládce světa, významně osvobozuje v příklonu k estetice archaického a klasického umění Řecka. Kultura Řeků od tradičních vázaností i v podobě helénismu, stejně tak jako kultura a civilizace antického Říma bytujících v komunitní (stavitelství, vojenství, právní řád, daňové systémy atd.), to vše prorůstalo kmenové společnosti až na křesťanský Západ z pozic sice vojensky poraženého, politicky rozložev helénistické epoše. ného, ale kulturně vyššího a svým způsobem respektovaného antického světa.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180607