ale sekla do měňavce a rozpárala ho drápem odshora až dolů, postižený jen spadl kousek níž, během chviličky se zotavil a vrátil se na bojiště. Po očku si Angela všimla, že všichni se zapojili do boje a žádný nešel zkontrolovat sklep. Chtěla se spokojeně zašklebit, jelikož k tomu ale nebyla fyziologicky přizpůsobena, vrhla se zpět do boje a s vervou rozsévala krátkodobou zkázu mezi nepřátele. Ta chvilka nepozornosti ji však přišla draho - jeden měňavec se jí přilepil na křídlo a ona musela rychle zapracovat a seškrábnout ho dolů. Mezitím se na ni vrhli ostatní a během chviličky už padala jako kámen obalená měňavci na zem.
Bret pomalu otevíral oči a kontroloval, která část těla mu shořela. Oheň byl pronikavý, ne však horký, takže po krátké sebekontrole zjistil funkčnost všech orgánů. Zato Cindy ležela u vzdálené stěny a nejevila známky života. Klec zmizela a Magda se pomalu narovnávala. Když uviděla nehybnou kočku, rozběhla se k ní. Bret ji rychle následoval. „Cindy,“ promluvila tiše Magda a zkoušela životní funkce. „Doufám, že žije,“ pronesl polohlasem Bret. „O tom nepochybuj,“ otevřela oči Cindy a Magda jí láskyplně pomohla vstát. „Nebýt toho zpětnýho rázu, tak jsem úplně v klidu. Bohužel jsem nestihla dopadnout na všechny čtyři,“ pokusila se ještě o žert. „Rychle odsssud,“ zavelel Bret a vydal se k východu. „Angela je už určitě nervózní jak pesss. Teda ssspíššš jako sssova.“ „Dobrej nápad,“ souhlasila Magda a se Cindy v náručí se vydala za Bretem.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180201