ale sekla do měňavce a rozpárala ho drápem odshora až dolů, postižený jen spadl kousek níž, během chviličky se zotavil a vrátil se na bojiště. Po očku si Angela všimla, že všichni se zapojili do boje a žádný nešel zkontrolovat sklep. Chtěla se spokojeně zašklebit, jelikož k tomu ale nebyla fyziologicky přizpůsobena, vrhla se zpět do boje a s vervou rozsévala krátkodobou zkázu mezi nepřátele. Ta chvilka nepozornosti ji však přišla draho - jeden měňavec se jí přilepil na křídlo a ona musela rychle zapracovat a seškrábnout ho dolů. Mezitím se na ni vrhli ostatní a během chviličky už padala jako kámen obalená měňavci na zem.
Bret pomalu otevíral oči a kontroloval, která část těla mu shořela. Oheň byl pronikavý, ne však horký, takže po krátké sebekontrole zjistil funkčnost všech orgánů. Zato Cindy ležela u vzdálené stěny a nejevila známky života. Klec zmizela a Magda se pomalu narovnávala. Když uviděla nehybnou kočku, rozběhla se k ní. Bret ji rychle následoval. „Cindy,“ promluvila tiše Magda a zkoušela životní funkce. „Doufám, že žije,“ pronesl polohlasem Bret. „O tom nepochybuj,“ otevřela oči Cindy a Magda jí láskyplně pomohla vstát. „Nebýt toho zpětnýho rázu, tak jsem úplně v klidu. Bohužel jsem nestihla dopadnout na všechny čtyři,“ pokusila se ještě o žert. „Rychle odsssud,“ zavelel Bret a vydal se k východu. „Angela je už určitě nervózní jak pesss. Teda ssspíššš jako sssova.“ „Dobrej nápad,“ souhlasila Magda a se Cindy v náručí se vydala za Bretem.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180201
„Na jednu stranu je dobře, že se na mě tak nalepili,“ pomyslela si pro sebe Angela, když dopadli na zem. Ona skoro nic necítila, zato její doprovod byl značně pochroumaný. Netrvalo však dlouho a opět byli v plné síle. Angela se nemohla ani pohnout, jak byli na ni nalepení. Drželi jí spáry, křídla, zobák, prostě všechno. Pomalu se začali přesouvat směrem ke sklepu. Velice pomalu, protože pohyb takového tělesa byl více než kuriózní. Nakonec se ale dostali na místo a Angela se už pomalu začala obávat těsných prostor. Jeden měňavec jí pustil křídlo a vydal se otevřít dveře. Zašel do temného vchodu, když se najednou ozvala rána a z díry vylétla malá dřevěná židlička. Dopadla na nohy, zakymácela se a s hlasitým žuchnutím se svalila na zem. Měňavci na to zůstali zírat jako u vytržení, když se najednou z otvoru zablesklo a Angela stála volná mezi různým nábytkem. Stolečky, židličky, pár skříněk, všechno ideálního rozměru do skřítkovského domečku. „Dobřesss jim to, Magdo, natřela,“ objevila se v otvoru Bretova hlava. Po zmijákovi vylezla i Cindy a nakonec s problémy i Magdalena. „Přišli jste akorát včas,“ řekla Angela. „Prala jsem se s nima docela dlouho, ale nakonec mě přemohli. Bylo jich moc,“ dodala ještě na svou omluvu. Magdalena mezitím přivolala své koště, všichni se na něj naskládali a vyrazili k domovu. Letěli však pomalu, protože byli přetíženi a hluk se jich držel poslušně jako pejsek.
„Díky moc vám všem,“ poděkovala jim Magda po příletu domů. „Nebýt vás, asi by mě tam drželi kdovíjak dlouho.“ „Prej chtěli tvůj poklad,“ skočil jí do řeči Bret. „Ty máššš poklad, Magdo?“ Cindy s Angelou se na něj však nepříjemně zadívaly, takže radši zmlknul.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180201
„Nevím, kde přišli na to, že nějakej mám,“ zakroutila hlavou Magdalena. „Mám jen trochu úspor z honorářů od mých nadutých a bohatých klientů.“ Mezitím se otočila a před jednou ze stěn (která mimochodem vypadala úplně obyčejně) pronesla zaklínadlo. Ve stěně se objevil otvor a v něm menší bohatství - od zlatých mincí přes drahé kameny až k vzácným soškám. Dalo by se za to koupit menší království. „Zajímalo by mě, jak by ti hlupáci chtěli otevřít magickej trezor,“ zasmála se, když trezor zavírala. V tom se na okně objevila kavka, sáhla zobákem pod křídlo a podala Magdě dopis. Magda ho beze slova převzala, otevřela a začala číst. Najednou se jí rozjasnila tvář. „Mám se okamžitě dostavit na slet a převzít první cenu za svoje kouzlo,“ pronesla ke svému zvířectvu. „A taky mám pozdravovat svou ohořelou sovu,“ dodala s lišáckým úsměvem. „Ohořelou?“ obrátila se na Angelu Cindy. „Mám dojem, že nám máš co vyprávět.“ A společně s Bretem si před rozpačitou Angelou sedli a čekali na její zážitky ze sletu. Madga vycítila jedinečnou příležitost zmizet pro svou cenu a okamžitě jí využila. Ostatní si toho ani nevšimli. Oba viseli na Angele a čekali její zážitky. Sova se ale k vyprávění moc neměla. „Tak povídej,“ pobídl ji Bret. „Co se dělo na sletu, že tě pozdravuje nejvyšší šéfstvo?“ „Ale, co by se dělo,“ odvětila rozpačitě Angela. „Přiletěla jsem na slet, vyřídila Magdě vzkaz a společně jsme letěly zpátky.“ Cindy s Bretem nic neříkali, jen se na ni pobaveně dívali. Čekali, až ji to přestane bavit a řekne jim, co se doopravdy stalo. Angela si jen tiše povzdechla - hadí a kočičí psychologie jí někdy šla pěkně na nervy. Pustila se tedy do vyprávění.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180201