SARS (Ukázka, strana 99)

98

SARS – Syndrom akutního respiračního selhání

▪

exponovaný zdravotnický personál podléhá rovněž aktivnímu monitoringu teploty, pečuje o exponované kontakty nebo je izolován v domácí karanténě v závislosti na místních podmínkách, ○ exponované komunitní kontakty: ▪ poskytnuta informace o klinických příznacích a přenosu SARS, ▪ prováděna aktivní surveillance v doporučené domácí karanténě po dobu 10 dnů, ▪ zdravotnická kontrola – návštěva nebo telefonicky, ▪ denní měření teploty, ▪ při manifestaci symptomů nemoci u kontaktů okamžité vyšetření v určeném zdravotnickém zařízení, ▪ hlavním příznakem při objevení se symptomů je horečka, ○ Národní zdravotnická služba (Ministerstvo zdravotnictví) hlásí každý potvrzený případ SARS WHO. Mezinárodní hlášení WHO Nová epidemie SARS je definována jako výskyt jednoho nebo více klinicky souvisejících laboratorně potvrzených případů SARS v kterékoli zemi.

Hlášení SARS na mezinárodní úrovni WHO v post-epidemickém období – státy mají povinnost informovat WHO pouze o laboratorně konfirmovaných případech.

Laboratorně konfirmované případy SARS mohou být vyhledány ve verifikačním procesu při vyhlášení výstrahy jako sporadické případy akutního respiračního onemocnění, u kterých byl odebrán materiál a provedeny laboratorní testy. Zpráva nezahrnuje asymptomatické osoby s pozitivními laboratorními testy nebo symptomatické bez laboratorního potvrzení. Nulové hlášení se nevyžaduje.

WHO požaduje, aby státy bezprostředně informovaly regionální zdravotnická centra nebo centrální zdravotnické úřady o každém laboratorně potvrzeném případu SARS. To umožní WHO reálný odhad požadavku pro globální výstrahu, zavedení celosvětové okamžité surveillance a realizaci protiepidemických opatření. V této souvislosti může být upravena definice případu, standardy surveillance a standardy laboratorního vyšetřování.

Je-li na SARS vyšetřována cestující osoba překračující hranice, všechny zainteresované státy by měly přímo komunikovat v průběhu epidemiologického šetření.

WHO se podává zpráva pouze v případě laboratorního potvrzení SARS. Vyhodnocení zdravotnického managementu – kontrola SARS WHO doporučuje, aby národní zdravotnické instituce monitorovaly kvalitu protiepidemických opatření a stanovily kritéria hodnocení:

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180070

Celosvětová surveillance SARS

• • • •

99

hlášený počet pohotovostí zdravotnickým zařízením za určité období, doba potřebná k realizaci komplexních opatření proti šíření nákazy a včasná diagnostika případu, doba potřebná k proniknutí výstrahy do místních a národních zdravotnických zařízení, doba nutná k zavedení izolace kontaktních osob v karanténě.

Tento seznam není vyčerpávající, uvádí pouze přístup k monitorování kontrolních mechanizmů protiepidemických opatření.

10.2.3

Zvýšená surveillance a speciální studie SARS koronavirů vyvolávajících onemocnění u zvířat a v lidské populaci

Národní legislativa v klíčových oblastech a v oblastech potenciálního znovu se objevení SARS udržuje i nadále zvýšený monitoring SARS, který byl zaveden v průběhu pandemie. WHO podporuje zpřístupnění poznatků z pandemie SARS široké veřejnosti a nabízí pomoc i aktualizaci dostupných informací na svých webových stránkách.

V závislosti na vyhodnocení rizika mohou klíčové oblasti a oblasti potenciálního znovu se objevení SARS zahrnovat některé z následujících aktivit: • monitorování atypických zánětů plic v různých zdravotnických zařízeních: sanatoria, rehabilitační centra, zařízení primární péče aj., • monitorování osob propouštěných z nemocnice s diagnózou nespecifikované atypické pneumonie, • sledování příčin nepřítomnosti ošetřujícího personálu, • laboratorní surveillance SARS infekcí, sledování žádostí o provedení laboratorního testování patogenů respiračního traktu nebo SARS koronaviru, • surveillance neobjasněných případů úmrtí s diagnózou akutního zánětu dýchacích cest, • sérologická surveillance vysoce rizikových skupin: zdravotnický personál, obchodníci se zvířaty, prodavači zvířat na trhu, lovci a přepravci zvířat aj.

• sérologická surveillance za účelem sledování séroprevalence infekce vyvolané SARS koronavirem, • sérologická surveillance jednotlivých druhů zvířat.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180070

100 SARS – Syndrom akutního respiračního selhání

Příloha 1 Směrnice pro diagnostiku SARS v post-epidemickém období – pro všechny zdravotnické pracovníky Klinická charakteristika případu SARS Etiologie Severe acute respiratory syndrome (SARS) – onemocnění vyvolané koronavirem SARS. Epidemiologie Nozokomiální přenos SARS koronaviru je zjevným rysem epidemie SARS. Většinu případů tvoří dospělí, děti jsou postiženy jen zřídka.

Inkubační doba je stanovena na 5 dnů, v rozmezí 2–10 dnů, ačkoli byly popsány ojedinělé případy s delší inkubační dobou. Nebyly hlášeny případy přenosu SARS z člověka na člověka před manifestací prvních případů nemoci.

Anamnéza SARS • 1. týden – zpočátku se objevují prodromální příznaky podobné chřipce. Symptomy zahrnují horečku, nevolnost, bolesti svalů, bolesti hlavy a ztuhlost. Žádný individuální symptom nebo více symptomů nebyly prokázány jako specifické.

Ačkoli anamnéza horečky je nejčastěji uváděný příznak, může při úvodním vyšetření chybět.

•

2. týden – kašel (zpočátku suchý), dušnost a průjem mohou být přítomny v 1. týdnu, ale častěji byly pozorovány až ve 2. týdnu nemoci. Závažné případy se vyznačují rychle rozvíjející se respirační dušností a sníženou saturací kyslíku, cca 20 % vyžaduje ošetření na JIP. Až 70 % postižených pacientů trpí průjmem, který má velký objem, je vodnatý, bez krve a hlenu. K přenosu koronaviru dochází především v průběhu 2. týdne nemoci.

Výsledky klinického sledování Jsou založeny na analýze dat z Kanady, Číny, Hongkong SAR, Singapuru, Vietnamu a USA. Smrtnost (CFR) na SARS se odhaduje v rozsahu od 0 do více než 50 % v závislosti na věku nemocných. Průměrná CFR je uváděna kolem 11 % (WHO Up Date 49). Vyšší smrtnost je uváděna u mužů a při přítomnosti jiného závažného chronického onemocnění (postižení jater a ledvin).

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180070