PÍSKOMILOVÉ A JEJICH CHOV
Pískomil mongolský – „white band slate“
skupině se většinou rozmnožuje pouze dominantní, obvykle rodičovský pár, mladé samice se zúčastňují rozmnožování až po ztrátě fertility staré samice. Omezujícím faktorem je také velikost chovného prostoru, po dosažení určité „hustoty populace“ se pískomilové přestávají množit a může docházet i k šarvátkám. Proto jsou pro takovýto způsob chovu vhodná pouze dostatečně velká terária. Za svůj život nemívá samice více než 6 vrhů, odchová tedy obvykle okolo 30 mláďat. Pískomil mongolský se vyskytuje především v Mongolsku, ale najdeme ho též v Zabajkalí a Tuvinské oblasti Ruska i v severní a severovýchodní Číně. Obývá většinou pelyňkové stepi a polopouště. V Rusku je tento druh nejhojnější na písčitých stepích nebo v porostech kulturních rostlin. Často se usazuje také na železničních náspech nebo i na skládkách a smetištích v blízkosti lidských osad. Vyhrabává si poměrně složité nory se 4 až 8
Pískomil mongolský – „ruby eyed white“ (REW)
Mapa rozšíření pískomila mongolského
východy, hnízdními komorami, zásobárnami a mnoha slepými chodbami. Jejich hloubka se pohybuje od 40 do 120 cm. Kromě těchto složitých staveb si buduje i nory jednodušší, které mu slouží jako přechodné úkryty při nebezpečí. Celková délka hnízdních nor se obvykle pohybuje mezi 6–8 m. Pískomilové jsou velice dobře přizpůsobeni pro život v extrémních podmínkách, jaké v jejich domovině panují. V létě, kdy se povrch půdy rozpaluje až na 60 °C, vycházejí za potravou jen v noci, zatímco na jaře a na podzim je můžeme zastihnout na povrchu prakticky v kteroukoli denní i noční hodinu. V zimě se zpravidla zdržují jen v podzemí a ven vycházejí pouze za klidných a slunečných dnů. Pobytu v pouštních podmínkách odpovídá, jak již jsme se několikrát zmínili, i jejich
Pískomil mongolský – „spotted agouti“
98
piskomilove_OK.indd 98
1/23/08 12:15:31 AM Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180048