Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné (Ukázka, strana 99)

82 Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

15.7 Nejvýznamnější fyziologické poruchy révy vinné Různé fyziologické poruchy mohou poškozovat všechny zelené části révového keře.

Většinou jsou spojeny s poruchami ve výživě, tzn. s příjmem živin nebo s jejich vzájemným poměrem. Mezi nejvýznamnější patří chloróza, fyziologické vadnutí třapiny a vadnutí hroznů.

15.7.1 Chloróza Chlorózu můžeme definovat jako poruchu révy vinné, která souvisí s hospodařením s železem. Přestože si většina pěstitelů spojuje chlorózu s pěstováním révy vinné na silně vápenatých půdách, můžeme najít více jejích příčin: • • • • •

vysoký obsah vápna v půdě; výskyt chlorózy podpořený zhutněním a zamokřením půdy; chloróza vyvolávaná klimatickými změnami; chloróza vyvolaná přetížením keřů a jinými stresovými situacemi ve vinici; chyby a nedostatky ve výživě a hnojení révy vinné.

I když mohou být výše uvedené příčiny významnými „spouštěcími“ faktory, souvisí chloróza vždy s výživou a hospodařením se železem. Začíná se nejdříve projevovat na vrcholcích letorostů. Mladé lístky na nich se postupně vybarvují světlezeleně, žlutozeleně a nakonec zcela zežloutnou. Tyto prvotní příznaky se mohou na vrcholcích letorostů vyskytovat již před kvetením révy, od poloviny května.

Chloróza se nejdříve projevuje na mladších orgánech keře révy vinné. Následně proto bývají poškozené listy a zálistky. Listy postupně žloutnou mezi žilnatinou, která je zpočátku ještě zelená. Při silném poškození dochází k nekrotizaci od okrajů listové čepele a může dojít k úplnému usychání listů (obr. 66 v barevné příloze).

Při silném výskytu chlorózy mohou být dále napadány úponky, květenství a hrozny.

Rovněž růst zálistků je oslabený a tyto zůstávají malé, zakrnělé, postupně žloutnou, nekrotizují a úplně usychají.

Při silnějším nebo víceletém výskytu chlorózy dochází k zakrnění růstu keře, nedokonalé vyzrálosti jednoletého dřeva a vyšší intenzitě sprchávání květenství. Dochází i ke snížené tvorbě zásobních látek keře. Jestliže se včas nepokusíme o nápravu, mohou keře zcela uhynout.

Akutní, krátkodobé řešení výskytu chlorózy ve vinici poskytuje mimokořenová – listová výživa. Nepředstavuje však opatření, které by u révy vinné působilo dlouhodobě. Její použití může být zajímavé zejména u chlorózy vyvolávané nepříznivým průběhem počasí. K mimokořenové výživě využíváme listová hnojiva se zastoupením železa (Fe). Jedna aplikace za vegetační období ale s řešením tohoto problému nijak nepomůže a je třeba zvolit alespoň 2–3 aplikace za sebou. První by měla nastat ihned po projevu prvních příznaků chlorózy, ne však v době kvetení révy vinné. Při přípravě společné aplikace s přípravky na ochranu rostlin je třeba nejdříve

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180047

Výživa a hnojení stolních odrůd révy vinné 83 zkontrolovat možnost vzájemné mísitelnosti. Jelikož rozvoj chlorózy souvisí se zhutněním půdy a vývojem kořenového systému, je správná péče o půdu ve vinici v tomto směru prvořadá.

Podobné mohou být příznaky nedostatku hořčíku u révy vinné. Objevují se však většinou nejdříve na starších listech. Listová čepel mezi žilkami u bílých odrůd žloutne, u modrých odrůd je načervenalá. Žilnatina a část listové čepele okolo žilek zůstává zelená. Rovněž okraje listové čepele nenekrotizují a nezasychají. Nekrotizace začíná na zežloutlých částech listové čepele.

15.7.2 Fyziologické vadnutí třapiny Onemocnění napadá třapinu hroznů. Začíná obvykle na rozvětveních třapiny, v čase zaměkání bobulí a i krátce potom. Na ose třapiny nebo na stopečkách bobulí vznikají ostře ohraničené, lehce propadlé, hnědé skvrny o velikosti 2–5 mm. Indukce, neboli vytvoření impulsu ke spuštění onemocnění, může nastat 14–21 dnů před objevením jejich viditelných příznaků (obr. 68 v barevné příloze). Rozšíření onemocnění může nastat prudce a může poškozovat větší část třapiny nebo se v průběhu dozrávání pomalu rozšiřovat. Dochází-li k většímu rozšíření této choroby, nejsou poškozována pouze krycí pletiva třapiny, ale dojde i k narušení vodivých pletiv a hrozen prakticky celý odumírá, případně opadává na zem. Špatně oplozené bobule často vedou k nedokonalé tvorbě vodivých pletiv a hrozny jsou potom náchylné i na vadnutí třapiny. Rovněž silně napadány jsou hrozny na přehnojovaných keřích révy vinné. Mezi náchylné odrůdy patří Ryzlink rýnský, Frankovka, Műller Thurgau, Tramín červený, Trolínské, Chrupky a novošlechtění Dornfelder. Hrozny napadené fyziologickým vadnutím třapiny mohou být potom druhotně napadány šedou hnilobou na třapině a mohou vznikat velmi výrazné škody na kvalitě hroznů a výnosu.

Opatření k odstranění tohoto fyziologického onemocnění jsou dvojího druhu.

Jednak jsou to opatření, která přispějí k minimalizaci výskytu ještě v témže roce, a jednak možnosti dlouhodobého odstranění.

Možnosti odstranění napadení ještě v aktuálním roce výskytu: • ve vinicích, kde se objevuje pravidelný výskyt onemocnění, aplikovat v období po kvetení dávky dusíku v ledkové formě; • včasné provedení zelených prací, vytváření dobrého rozdělení výhonů v drátěnce a zabezpečení oslunění většiny listů, částečné odlistění v oblasti hroznů prováděné asi v polovině července; • postřiky na list do oblasti hroznů se síranem hořečnatým (2,5–5% roztok), vhodné termíny ošetření: 14 dnů před zaměkáním bobulí, v rozmezí 8–10 dnů ještě postřik 1–2× opakovat, vhodná jsou i ostatní listová hnojiva obsahující hořčík; • zpevnění rostlinných pletiv pomocí postřiků na plíseň révy (měďnaté přípravky); • ošetření přípravky proti plísni šedé, aby se minimalizoval možný rozvoj této houbové choroby na poškozených pletivech.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180047

84 Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné Dlouhodobá opatření ke snížení výskytu vadnutí třapiny: • nepoužívat bujně rostoucí podnože u odrůd náchylných na sprchávání a vadnutí třapiny; • udržovat střední růst vinice díky přiměřenému řezu a dusíkatému hnojení; • snížit zpracování půdy v průběhu vegetace, sezonní ozelenění a pokud to dovolí poměry na stanovišti i celoplošné ozelenění, nesmí však negativně působit na ostatní faktory kvality nebo různé houbové choroby; • obohacení půdy o humus, zlepšení vodního hospodaření půdy, vyvážené hnojení na základě rozborů; • poměr draslík:hořčík udržovat v rozsahu 2–2,5:1, při vysokém zásobení draslíkem je třeba ho po více let vynechat a zvýšit hnojení hořčíkem.

15.7.3 Vadnutí hroznů Fyziologické onemocnění „Traubenwelke“ se poprvé objevilo v Rakousku v roce 1997 a v té době bylo označováno jako „Zweigelkrankheit“. V překladu do češtiny lze „Traubenwelke“ uvádět jako „vadnutí hroznů“, je však třeba zdůraznit, že se jedná o odlišné fyziologické onemocnění, než je „fyziologické vadnutí třapiny“.

Příznaky „vadnutí hroznů“ se ve vinici nejčastěji objevují v období od zaměkání bobulí do sklizně hroznů. Při velmi silném postižení tímto onemocněním může dojít k hospodářsky významnému snížení výnosu (obr. 69 v barevné příloze). Zavadání často začíná od špičky hroznů a bobule potom náhle zcela uvadají. Tyto příznaky jsou velmi brzy vizuálně patrné. U modrých odrůd se může opožďovat vybarvování bobulí, jejich chuť je fádní a zůstávají kyselé.

Bobule postižené vadnutím se nakonec scvrkávají do podoby hrozinek a zůstávají na keři viset na zelené a zcela zdravé třapině. Pouze velmi zřídka bobule nebo části hroznů opadávají. Zdravé a nemocné hrozny se mohou často vyskytovat na jednom keři a dokonce i na jednom letorostu. „Vadnutí“ napadá většinou pouze hrozny, listy a zelené letorosty nebývají často nijak poškozeny.

Jednou z možných příčin výskytu může být nedostatek draslíku při současném nadbytku hořčíku. Tuto teorii podporuje zjištění, že „vadnutí hroznů“ se často vyskytuje ve vinicích s nízkou zásobou draslíku v půdě a neharmonickým poměrem draslíku a hořčíku.

Dalším z možných důvodů je silnější přehřátí zrajících hroznů díky intenzivnímu slunečnímu záření při krátkodobém nedostatečném zásobování vodou. Tento případ se může vyskytovat zejména u nadměrně přetížených keřů. V extrémním případě může potom dojít k úplnému selhání zásobování vodou u révy vinné.

Jelikož není doposud přesně známý důvod této poruchy, je možné postupovat těmito kroky: • vyrovnaná výživa révy vinné draslíkem a hořčíkem, v aktuální sezoně s možností výživy na list; • hloubkové kypření s odstraněním zhutnění půdy.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180047