94
HNOJENÍ V ZAHRADĚ
Má-li být po první násadě květů podpořeno zpětným řezem nové vyrašení a obnovena tvorba květů, je rovněž třeba dodat stejné množství dusíku v přepočtu na vícesložkové hnojivo. Kapalné hnojení má velmi rychlou účinnost. Trvalky zůstávají řadu let na stejném místě. K přípravě půdy patří proto zpravidla organické hnojení kompostem nebo dobře zetlelým chlévským hnojem. Cibulnaté květiny vysazujeme pouze do staré síly. Během trvání kultury lze každé dva až tři roky povrchově rozhodit kompost. Také pro většinu trvalek je prospěšná neutrální půdní reakce. Kromě kalkofobních (nesnášejících vápník) trvalek (jako např. suchopýr) jsou také kalkofilní, resp. vápník snášející: dryádka, hlaváček, hvozdík, huseník, iberka, lomikámen, mochna, rozchodník, řebříček, tařice, tařička. Zásobní hnojení fosforem a draslíkem provádíme u trvalek podle zásad jako u středně náročných druhů zeleniny. Dusíkem hnojíme podle intenzity růstu jednou až třemi dílčími dávkami ve výši 0,4 kg dusíku na 100 m2 plochy, pokud možno jednou ve formě vícesložkového hnojiva. Začátkem srpna už trvalky dusíkem nehnojíme, aby mohly dobře vyzrát a bez potíží přezimovat. Nastýláním půdy zbytky trvalek po řezu nebo listím rostliny chráníme a zlepšujeme přísun humusu. Cibulnaté květiny (např. tulipány) hnojíme před výsadbou (od konce srpna do začátku září) zásobní dávkou fosforu a draslíku, která odpovídá středně náročné zelenině. Hnojení dusíkem provádíme od konce února do začátku března, přičemž dávka činí asi 0,4 kg dusíku na 100 m2. K okrasným keřům se doporučuje každoroční hnojení ve výši asi 0,4 kg dusíku, 0,36 kg P2O5 (2 kg superfosfátu) a 0,6 kg (1,2 kg síranu draselného) K2O na 100 m2. Při zpomalení intenzity růstu nebo po silném prořezání hnojení poněkud zvýšíme. Také většina okrasných dřevin požaduje neutrální reakci půdy. U druhů, které požadují kyselé půdy, jako jsou cesmína, čilimník, kručinka, vřes a vřesovec, bychom měli dodržet půdní reakci cca pH 4 až 5. Toho lze dosáhnout obohacením místa výsadby kyselou vrchovištní rašelinou.
6.6
Hnojení balkonových rostlin
Není snad jediný dům, který by nemohl být zásluhou květin ještě krásnější, a žádné místo, které by nemohlo působit květinovou výzdobou ještě příznivěji. Květinové truhlíky znamenají nemalé finanční náklady, a proto bychom měli zajistit jejich optimální působení. Za úspěch naší květinové výzdoby odpovídají tři faktory:
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180011
Hnojení zahradních plodin
95
volba vhodných rostlin pro dané stanoviště (slunce, stín, převislé, vzpřímené, barva, vítr atd.) vhodný substrát, tedy to, čím naplníme truhlíky správné a dostatečné přihnojování — rostliny v truhlících, kbelících a květináčích nemohou nedostatek živin a vody vyrovnat rozvojem kořenů jako ve volné přírodě, a jsou tak odkázány jen na to, kolik od nás dostanou vody a hnojiv. Naplníme-li truhlíky půdou z vlastní zahrádky, může to být v daném okamžiku nejlacinějším řešením, trvale je to však nevhodné. Nehledě na to, že nevíme nic o obsahu živin, chorobách a škůdcích. U normální zahradní půdy se na její strukruře velmi špatně projevuje nutná a častá zálivka, půda se slehává. A v této „zemině“ tvrdé jako beton se rostlinám nemůže dařit. Kořeny se zpravidla udusí, což poznáme zejména v plném létě podle krnějících rostlin, které zpravidla hnědnou jako na podzim. Speciálně pro tyto účely jsou na našem trhu substráty, které plně odpovídají požadavkům balkonových květin. Jde o substráty s vysokým obsahem živin, určené pro pelargonie, petunie, verbeny, begonie a fuchsie. Pro první tři až čtyři týdny po výsadbě obsahují dostatek živin, potom však musíme začít s pravidelným přihnojováním těmito hnojivy: Kapalná hnojiva — např. Agrakapka, Floran, Harmavit, Hydropon, Lovoflor, Speciál a Vegaflor (viz tab. 20). Krystalická hnojiva, ve vodě zcela rozpustná — např. Agrasol-Floral a Kristalony (viz tab. 18). Zásobní hnojiva ve formě tyčinek a tablet, např. tablety Silvamix forte (viz tab. 18). Hnojiva používáme podle návodu na obalu. První dvě skupiny aplikujeme ve formě hnojivé zálivky. Obecně platí: během vegetační doby hnojíme jednou za 14 dní 0,2—0,4% roztoky vícesložkových hnojiv. Do 1 l zálivkové vody přidáme např. 2 až 4 ml kapalného hnojiva nebo 2—4 g krystalického hnojiva. Hnojíme-li častěji, může u některých rostlin dojít k silnějšímu růstu a zároveň se opožTuje kvetení. Substrát v truhlících by měl být v době hnojení dobře provlhčen, abychom předešli popálení kořenů. Nejpříznivější je hnojení ve večerních hodinách, protože rostliny už nejsou vystaveny přímému slunečnímu záření.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180011
96
6.7
HNOJENÍ V ZAHRADĚ
Hnojení trávníků
Podle náročnosti na pěstování můžeme prakticky každý trávník zařadit do jedné ze dvou základních skupin. 1. Trávníky extenzivní jsou takové, které kosíme zpravidla 1—2krát ročně a dáme jim jen existenční (minerální) dávky živin zabraňující nadměrnému prořidnutí nebo zaplevelení. Porost trávníků této skupiny by měl mít mohutný kořenový systém a co nejnižší tvorbu nadzemní hmoty. Sem zařazujeme trávníky lučního charakteru a květnaté louky. 2. Trávníky intenzivní jsou takové, které s přihlédnutím k funkci účelu kosíme v průběhu roku méně či více často (6—20krát), vydatně přihnojujeme, podle potřeb a možností i zavlažujeme, odplevelujeme a dalšímu pracovními úkony je pěstujeme a udržujeme v dobrém vzhledu a stavu. Do této skupiny řadíme trávníky reprezentační a trávníky okrasně užitkové. Většinu trávníků zakládáme jako dlouhodobou kulturu, a proto musíme půdu téměř vždy před jejich založením zlepšit zetlelým chlévským hnojem nebo zralým kompostem v dávce 3 až 6 q na 100 m2. Tato hnojiva stejnoměrně zapravíme do ornice, aby měla budoucí plocha trávníku jednotný vzrůst. Trávníky vyžadují kyselejší reakci půdy — pH 5,5 až 6,5. Kromě organického hnojení před založením trávníku použijeme 1 kg P2O5 (5,5 kg superfosfátu) a 2 kg K2O (3,3 kg draselné soli) na 100 m2. Také již existující travní plochy je třeba pravidelně zásobovat organickými hnojivy. K tomu je vhodný zejména dobře zetlelý kompost, který pozdě na podzim stejnoměrně rozhodíme ve vrstvě silné 0,5 až 1 cm. Během vegetační doby vyžadují nezbytné přihnojování intenzivní, často kosené trávníky. Častým kosením a vyhrabáváním pokosené travní hmoty odčerpáváme z půdy nezbytné živiny. Někdy se můžeme setkat s názorem, že při častém kosení by se trávníky ani nemusely vyhrabávat, že malé ústřižky listových čepelí zapadnou mezi drn, rozkládají se a tak se vlastně dostávají odebrané živiny zpět do půdy. Dlouholeté zkušenosti však dokazují, že proces rozkladu pokosené travní hmoty není zas tak rychlý. Ústřižky se při častém kosení hromadí rychleji, než se rozkládají, takže se mezi drnem na povrchu půdy vytvoří zplstnatělá vrstva, která se časem stává nepropustnou pro vláhu i vzduch a tím se rozkladné procesy ještě více zpomalí. Nejdůležitějším prvkem výživy intenzivně udržovaných trávníků je dusík. Často kosené trávníky (20—25krát ročně), u nichž se pokosená hmota po každé seči odstraňuje, potřebují roční přihnojování v dávce 2,5—3,0 kg dusíku na 100 m2 plochy. Pro méně často kosené trávníky pak postačí 1—2 kg dusíku
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180011