98
ELEKTROTECHNOLOGIE V PRAXI
hardwaru. V této normě je vysvětlena koncepce, účel a oprávněnost procesu třídění. Jsou v ní uvedeny hlavní prvky programu třídění, spolu s obecným postupem jeho plánování. Norma se používá v případech, kdy je nezbytné, aby byly z výrobků vyráběných pro dodávky zákazníkovi odstraněny časné poruchy v době, kdy se řeší problémy působící časné poruchy. Tato norma je určena pro pracovníky oddělení přípravy smluv, managementu projektu, vývoje výrobků, managementu procesu, výroby, řízení kvality a nákupu. Je využitelná pro plánování a realizaci postupů třídění namáháním za účelem snížení výskytu časných poruch v elektronických částech zařízení.
ČSN IEC 60300-3-10:2001 (01 0690) Management spolehlivosti – Část 3-10: Návod k použití – Udržovatelnost (nahrazuje ČSN IEC 706-1:1992). Tato norma se používá při vypracování a uplatňování programu udržovatelnosti pokrývajícího etapy zahájení, vývoje a provozu výrobku, který je součástí úkolů popsaných v ČSN IEC 60300-2. V této normě se poskytuje návod na to, jak se u těchto úkolů mají brát v úvahu hlediska údržby, aby se dosáhlo optimální udržovatelnosti. Zásady stanovené v této normě lze aplikovat podle požadavků tak, že se program udržovatelnosti přizpůsobí, aby vyhovoval potřebám konkrétního projektu. Je to základní norma pro management udržovatelnosti v příslušných etapách životního cyklu produktu. Je využitelná jako základní norma pro udržovatelnost zařízení. ČSN IEC 60300-3-11:2000 (01 0690) Management spolehlivosti – Část 3-11: Návod k použití – Údržba zaměřená na bezporuchovost. Údržba zaměřená na bezporuchovost (RCM) je metoda pro zavedení programu preventivní údržby, který umožní účelně a účinně dosáhnout požadované úrovně bezpečnosti a pohotovosti zařízení a konstrukcí. Metoda RCM umožňuje používat strom logického rozhodování ke zjišťování použitelných a efektivních požadavků na preventivní údržbu pro zařízení a konstrukce podle bezpečnostních, provozních a ekonomických důsledků zjistitelných poruch a podle mechanizmu degradace způsobujícího tyto poruchy. Konečným výsledkem práce je posouzení nutnosti provádění konkrétních úkolů údržby. Je využitelná pro vypracování programu preventivní údržby zařízení elektrotechniky optimalizovaného z hlediska pohotovosti a bezpečnosti. ČSN IEC 706-5:1996 (01 0661) Pokyny k udržovatelnosti zařízení – Část 5: Oddíl 4 – Diagnostické zkoušení. Norma obsahuje pokyny týkající se testovatelnosti při návrhu a vývoji a napomáhá při stanovení efektivních testovacích postupů jako nedílné součásti provozu a údržby. Norma je použitelná pro všechny kategorie zařízení zejména pro obor elektrotechniky a elektroniky. Informativní příloha A obsahuje matematické pojmy v diagnostickém zkoušení a příloha B literaturu. K normě IEC 706-5, která byla do této normy zapracována, se v IEC připravuje revize (v etapě zpracování konečného návrhu), která bude po jejím vydání zapracována do nového vydání ČSN s označením ČSN EN 60706-5 (01 0661). Je využitelná k zajištění diagnostického zkoušení a testovatelnosti zařízení v etapách návrhu a vývoje. ČSN IEC 706-6:1996 (01 0661) Pokyny k udržovatelnosti zařízení – Část 6: Oddíl 9 – Statistické metody pro hodnocení udržovatelnosti. V normě jsou popsána některá kvantitativní hlediska inženýrství udržovatelnosti v různých etapách životního cyklu zařízení. Norma je vhodná pro řešení úloh přidělování hodnot ukazatelů udržovatelnosti, prokazování udržovatelnosti a hodnocení údajů o udržovatelnosti, jak jsou popsány v ČSN IEC 706-2 a 706-3. V přílohách A, B a C jsou popsány matematické metody a postupy pro řešení těchto úloh. Norma slouží jako doplněk k existujícím statistickým publikacím při řešení specifických otázek udržovatelnosti. Je využitelná při používání statistických metod hodnocení udržovatelnosti zařízení.
3. Technicko-provozní rozvoj
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180001
ELEKTROTECHNOLOGIE V PRAXI
ČSN IEC 60319:2000 (01 0612) Prezentace a specifikace dat o bezporuchovosti elektronických součástek. V této mezinárodní normě je uveden návod pro sběr a prezentaci dat nutných k pochopení charakteristik bezporuchovosti součástek. Je v ní též návod pro uživatele součástek zaměřený na způsob, jak mají výrobcům součástek specifikovat své požadavky na bezporuchovost. Dodržování takového návodu nutí k přesnosti a úplnosti podávání zpráv a může zlepšit kvalitu sledovaných objektů a jejich částí. Taková prezentace usnadňuje výměnu informací o bezporuchovosti mezi všemi zainteresovanými stranami a umožňuje porovnávat údaje o bezporuchovosti různých typů součástek od různých výrobců. Je využitelná při vypracování specifikace dat o bezporuchovosti součástek pro výrobu zařízení. ČSN EN 60812:2006 (01 0675) Techniky analýzy bezporuchovosti systémů – Postup analýzy způsobů a důsledků poruch (FMEA) (norma se připravuje, nahradí ČSN IEC 812:1992). V této mezinárodní normě je popsána analýza způsobů a důsledků poruch (FMEA – Failure Mode and Effects Analysis) a analýza způsobů, důsledků a kritičnosti poruch (FMECA – Failure Mode, Effects and Criticality Analysis) a je v ní uveden návod, jak se tyto analýzy mohou používat, aby se dosáhlo různých cílů. K tomu jsou v ní uvedeny procedurální kroky nutné k provedení analýzy, stanoveny vhodné termíny, předpoklady, ukazatele kritičnosti a způsoby poruch, stanoveny základní principy analýzy a uvedeny příklady nezbytných pracovních listů nebo jiných tabulkových formulářů. Všechny obecné kvalitativní úvahy uvedené pro analýzu FMEA lze aplikovat i na analýzu FMECA, která je rozšířením analýzy FMEA. Je využitelná při provádění analýzy FMEA zařízení.
3. Technicko-provozní rozvoj
99
ČSN IEC 1025:1994 (01 0676) Analýza stromu poruchových stavov (v IEC se připravuje nové vydání, které bude publikováno v únoru 2007 a bude zavedeno do ČSN EN 61025 v roce 2007 nebo 2008). Analýza stromu poruchových stavů (FTA – Fault Tree Analysis) se používá zejména u složitých, nákladných či potenciálně nebezpečných systémů ke zjišťování možných příčin nebezpečných poruch a hodnocení ukazatelů spolehlivosti s nimi spojených. V normě jsou popsány základní principy a kroky postupu analýzy FTA, předpoklady její aplikace, identifikace událostí a druhů poruch a pravidla pro identifikaci a značení událostí ve stromu poruchových stavů. K normě IEC 1025, jež byla do této normy zapracována, se v IEC připravuje revize (v etapě zpracování konečného návrhu), která bude po jejím vydání zapracována do nového vydání ČSN s označením ČSN EN 61025 (01 0676). Je využitelná ke zjišťování možných příčin nebezpečných poruch a k hodnocení ukazatelů spolehlivosti zařízení metodou FTA. ČSN EN 61078:2006 (01 0677) Techniky analýzy spolehlivosti – Blokový diagram bezporuchovosti a boolovské metody (norma se připravuje, nahradí ČSN IEC 1078:1993). Pro analýzu spolehlivosti jsou k dispozici různé analytické metody, jednou z nich je metoda blokového diagramu bezporuchovosti (RBD – Reliability Block Diagram). Blokový diagram bezporuchovosti (RBD) je obrazová reprezentace bezporuchovosti systému. Znázorňuje logické spojení (funkčních) součástí potřebných pro úspěšný provoz systému (dále označovaný jako „úspěch systému“). V této mezinárodní normě jsou popsány postupy pro modelování spolehlivosti systému a pro použití modelu za účelem výpočtu jeho ukazatelů bezporuchovosti a pohotovosti. Technika modelování RBD se má používat především u systémů bez opravy a v případech, kdy nezáleží na pořadí vzniku poruch. U systémů, kde je nutné brát v úvahu pořadí vzniku poruch, nebo se u nich mají provádět opravy, je vhodnější použít jiné techniky modelování, jako je Markovova analýza. Je využitelná při provádění analýzy zařízení metodou blokového diagramu bezporuchovosti (RBD).
3.6 Spolehlivost a životnost
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180001
100
ELEKTROTECHNOLOGIE V PRAXI
ČSN IEC 61703:2002 (01 0607) Matematické výrazy pro ukazatele bezporuchovosti, pohotovosti, udržovatelnosti a zajištěnosti údržby. Tato norma obsahuje matematické výrazy umožňující kvantifikovat ukazatele bezporuchovosti, pohotovosti, udržovatelnosti a zajištěnosti údržby popsané v ČSN IEC 50(191). Tato norma je základem pro většinu statistických výpočtů hodnot ukazatelů používaných v oboru spolehlivosti a odvolává se na ni mnoho norem z tohoto oboru. Je využitelná jako základní norma pro kvantifikaci ukazatelů bezporuchovosti, pohotovosti, udržovatelnosti a zajištěnosti údržby zařízení. ČSN EN 61709:1998 (01 0649) Elektronické součástky – Bezporuchovost – Referenční podmínky pro intenzity poruch a modely namáhání pro přepočty. Norma obsahuje nezbytné základy pro předpověď bezporuchovosti elektronických zařízení pomocí výpočtu bezporuchovosti součástek. V normě jsou specifikovány referenční podmínky a matematické modely závislosti intenzity poruch součástek na namáhání, což umožňuje přepočítat hodnoty ukazatele bezporuchovosti (většinou intenzity poruch či parametru proudu poruch), zjištěné za určitých podmínek prostředí a provozního namáhání, na hodnoty stejného ukazatele za jiných provozních podmínek prostředí a namáhání. Na základě takto zjištěných hodnot ukazatele bezporuchovosti jednotlivých součástek lze předpovědět bezporuchovost celého systému v daném provozním prostředí. Tato norma spolu s normou ČSN IEC 60319:2000 nahrazuje normu ČSN IEC 863:1992, která bude zrušena. Je využitelná při předpovědi spolehlivosti bezporuchovosti elektronických částí zařízení pomocí výpočtu bezporuchovosti součástek.
3.7 Elektrotechnologie a ekologie Obdobně jako v původních řeckých významech základu slova elektrotechnologie = nauka o dovednosti v elektron (jantar), je i ekologie nauka o ekos (obydlí). A obdobně jako se od jantaru v současné době dospělo například k tranzistoru, i od domácnosti jsme nyní u životního prostředí. A z nauky se v obou případech vyvinuly velké odborné discipliny – z onoho elektro: elektrotechnika, elektronika, ICT (informační a komunikační technologie) a z ekos: environment, okolí, životní, globální prostředí. U technologie se pak z původního techno – výtvarná dovednost – stala odborná disciplina, která je adekvátní vědě, takže dnes pojmy věda a technologie (science and technology) označují obecně znalost a dovednost, teorii a praxi.
3.7.1 Obecná charakteristika U elektrotechnologie jako u širokého a speciálního oboru musíme posuzovat vliv ekologie ze dvou hledisek:
vliv prostředí (okolí) na technologický proces,
vliv technologického procesu na prostředí (okolí).
Abychom si osvětlili, jak široký a speciální obor elektrotechnologie představuje [53], uvádíme příklad: příprava monokrystalů pro elektroniku (viz obrázek 3.4). Ze schématu vyplývá, že na vlastním růstu krystalů se podílí pět odborných disciplín (chemie, fyzika, metalurgie, inženýrství – strojírenství, diagnostika); ekologie je další disciplínou, která působí na hlavní procesy a může je ovlivnit: přípravu materiálů, vlastní růst krystalu, diagnostiku jeho vlastností.
3. Technicko-provozní rozvoj
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS180001