Čítanka I. k Literatuře v kostce pro SŠ
Baroko * * *
Vítězství dovrší a probodenou pannu dál svírá, ohrožuje znova a ona žalným hlasem na kolenou vyráží ještě poslední svá slova, slova, jež z duše na rty se jí ženou: Naděje, láska, víra pro ni nová. Ty ctnosti Bůh teď vdech své odbojnici, jež ve smrti je jeho služebnicí. „Příteli, vyhráls, odpouštím, ty zase mně odpusť, tělu ne, to temné stíny neděsí, duši však, té pomoz k spáse, uděl mi křest, jenž smyje moje viny.“ A zaznívá v tom mdlém a mroucím hlase tón líbezný a žalostný, tak jiný, jenž k srdci se mu vplíží, hněvy zdusí, že bezděčně zaplakat nad ní musí. Opodál z lůna hory pramení malinký ručej, zpívá zurčící. Vodu k té svaté službě v prameni nabral a smuten nes ji v přílbici. Třesoucí rukou jako v mámení zved hledí dosud čelo kryjící, poznal ji, strnul němý, bez lkaní: Jaký to pohled, jaké shledání!
Div neumřel, však síly sebral znova, jen že mu srdce vynechá, se bojí. Však potlačí svůj žal, naději chová, že vodou vrátí život té, již v boji proklál, a říká nad ní svatá slova křtu. Smavá radost, naděje ji hojí, nebe a život se jí otvírají, dí šťastný pohled: Smířena jdu k ráji. Bílou tvář halí zesinalost bledá, jak fialky když padnou do lilií, nebe a slunce, jak k nim oči zvedá, se skloní k ní a něhu na ni lijí. Chladnoucí nahou rukou jeho hledá a místo slov výmluvně uchopí ji, že odpouští mu. Zemře usmířena a zdá se, že jen spí ta krásná žena. Přeložil J. Konůpek
odkaz Viz Literatura v kostce, Baroko
Otázky n Co zobrazuje ukázka? n Jak autor zachycuje souboj, bitevní vřavu? Dokažte, že je to zápas vášně s rozumem. n Vyhledejte umělecké prostředky, které umocňují působivost a dramatičnost líčení. n Jaká je vnitřní atmosféra básně? n Čím skladba připomíná Homéra? n Proč se strofy skladby nazývají oktávy?
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179710
Španělsko zapamatuj si Calderón de la Barca Život je sen (1631–1632)
Tříaktové veršované barokní filozofické drama o smyslu života a existence člověka, o svobodě a osudovosti; ústřední postava – princ Segismundo, syn polského krále Basilia, je od narození uvězněn ve věži jako zločinec kvůli nepříznivé věštbě; podaří se mu zvítězit nad zlem a temnými stránkami své povahy, projde sebepoznáním, získá životní zkušenosti a dospěje ke křesťanské ctnosti; stává se aktivním tvůrcem svého osudu; je přesvědčen, že vše, co člověk prožívá, je jen prchavé zdání a sen
Vskutku, zkroťme, co nám dříme v povaze, tu temnou zlost, běs a ctižádostivost, když je tomu tak, že sníme, a potom snad pochopíme, že život je pouhé snění v světě, jenž je tím, čím není: už chápu tu světskou lest, člověk sní o tom, čím jest, nežli přijde probuzení.
* * *
Všichni sní, sním i já sám, že v žaláři přebývám. Sním, že je to nyní těžší, sním, že jsem byl svobodnější. Co je život? – Přelud, klam. Co je život? Potřeštění, smyšlenka, stín, to, co není. Vše velké je malé jen. Dnes už vím: život je sen a také sny jsou jen snění.
odkaz Viz Literatura v kostce, Baroko
Otázky n Jak je v díle chápán reálný svět a proč? n Na jakém rozporu je stavěna filozofie skladby? n Jak odpovídá na otázky o životě?
Anglie John Milton Ztracený ráj (1667, přeprac. 1674) Monolog Satanův – Promluva k slunci Ty, které skvělou září věnčeno vyhlížíš ze své říše jako Bůh nového světa; hvězdy před tebou skrývají chabé hlavy; volám tě, ale ne přátelsky, ty Slunce, slyš, já nenávidím tvoje paprsky, jsou připomínkou stavu, kdy jsem já nad světem zářil, nežli přišel pád; to pýcha, ctižádost mě srazily, když v nebi s králem nebe válčil jsem: on nezasloužil tuhle odplatu
zapamatuj si Biblický duchovní epos s dvěma dějovými liniemi: lidskou (příběh pádu Adama a Evy) a kosmickou, nadpozemskou (příčina jejich hříchu – Satanova vzpoura proti Bohu; ale poražen Mesiášem – Božím synem); autorův důraz na svobodu lidského rozhodování proti zásahům osudu
ode mne, jehož stvořil, obdařil hodností, avšak nikdy nekáral; nebyla těžká služba u něho.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179710
Čítanka I. k Literatuře v kostce pro SŠ
Baroko * * *
Proklínám jeho lásku; láska, nenávist jsou pro mne stejné, plodí věčný žal. Ne ty buď prokleto, když proti němu činilos něco, čeho lituješ. Já bídný, kam jen mohu uprchnout nekonečnému hněvu, zoufalství? Uprchnu do pekla; já sám jsem peklo; v nejhlubší hloubce hlubší hlubina se rozvírá a chce mě pohltit, před tou je moje peklo jako nebe.
Otázky
* * *
Buď sbohem, naděje, a s ní i strach a výčitka; vše dobré ztratil jsem; zlo, buď mým dobrem, a když pomůžeš mi, s nebeským králem moc si rozdělím a ovládnu snad víc než půlku říše, jak brzo svět a člověk poznají. Přeložil J. Valja
odkaz Viz Literatura v kostce, Baroko
n Z které ze dvou dějových rovin je ukázka? n Čeho symbolem je Satan? Zápas čeho s čím je v ukázce představen? Z čeho vychází silné dramatické napětí?
n Mezi které absolutní síly je postaven člověk? n Milton používá stejného typu verše jako Shakespeare. Jak se nazývá? n Najděte v textu paronomázii. n Vyhledejte v textu znaky homérské epiky.
Německo Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen Dobrodružný Simplicius Simplicissimus (1668) Kniha první, IV Simpliciovo sídlo je nelítostně vypleněno, aniž v tom někým vojákům bylo zabráněno.
zapamatuj si Šestisvazkový barokní, tzv. vývojový román s prvky pikareskní prózy, zpověď hlavního hrdiny – chlapce; obraz Německa v době třicetileté války – s nadsázkou a pronikavým pohledem zobrazeny negativní jevy skutečnosti a pocit bezmocnosti člověka. Ukázka – Simplicius Simplicissimus (= Prosťáček Nejprostší) se ještě jako dítě setkává poprvé s žoldnéřským barbarstvím, prchá ze zničeného domova před hrůzami války
Třebaže jsem nemínil zavésti pokojemilovného čtenáře s těmi rejtary do domu svého tatíka, protože to tam bude velmi zlé, přece toho vyžaduje pokračování mé historie, abych zanechal minulému potomstvu svědectví, jaké hrozné a zcela neslýchané krutosti byly stále páchány v této naší německé válce… První, co ti rejtaři udělali v černě vymalované světnici mého tatíka, bylo, že přivázali koně; pak měl již každý svou zvláštní práci, z nichž každá znamenala jen zkázu a zničení. Neboť třebaže někteří z nich začali zabíjet dobytek, vařit a péci, takže to vypadalo, jako by měl býti veselý banket, jiní naopak prohledávali dům od shora dolů; ba ani tajná komůrka před nimi nebyla jista, jako by v ní bylo skryto zlaté kolchidské rouno. Jiní svazovali plachty a různé domácí potřeby do velikých ranců, jako by chtěli zřídit nějaký jarmark; co však nemínili vzít s sebou, to bylo rozbito a zničeno; někteří propichovali seno
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS179710