„Ano. Revolver, který se hodí k té kulce, jíž byl zastřelen Chatterwick.“ Watson odemkl svým paklíčem obratně oba zámky, které nás dělily od Claytonova soukromí. Prohledali jsme nejprve noční stolek a potom jsme pátrali i pod podhlavníkem, ale bylo to zbytečné. Claytonova pistole spočívala volně a ničím nezakryta v prostřední zásuvce psacího stolu. Watson ji vzal opatrně do kapesníku a uložil do své kapsy. „Konečně máme jediné corpus delicti, které v tomto případě může usvědčit viníka.“ K mému překvapení vyndal Watson z druhé kapsy přesně stejnou pistoli, s prázdným zásobníkem ji položil do zásuvky a pečlivě ji upravil do té polohy, v jaké našel Claytonovu vlastní zbraň. Na můj tázavý pohled odpověděl s úsměvem: „To není nic nesnadného. V expertize přece docela jasně zjistili, z jakého typu zbraně byla kulka na Chatterwicka vypálena. Nebylo nic lehčího než koupit si přesně stejnou zbraň. Není přece třeba, aby pan Clayton, až se vrátí domů, zpozoroval něco podezřelého. Potřebujeme asi ještě tři hodiny času.“ Pečlivě jsme za sebou zase zamkli a spěchali jsme s ukořistěnou pistolí na Scotland Yard. Ani zdaleka to všechno nevyžadovalo tři hodiny. Na Watsonovu žádost přezkoumali naši zbraň v laboratoři balistiky přednostně. Posudek byl jednoznačný: charakteristika pláště náboje, pokusně vystřeleného z Claytonovy pistole, se zcela přesně shoduje s charakteristikou pláště náboje, který usmrtil Chatterwicka. „Tak to bychom měli,“ Watson si radostně zamnul ruce,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS178777