„Neskutečnej bordel,“ láteřil Urban a Honzovi došlo, že neví, co hledá. „Jak se to vůbec stalo?“ zeptal se Honza. Oba se narovnali, jako by jim došlo, že prohledávat šuplata nemá smysl. „Tenhle Němec vyběhl ven a začal křičet, že má doma mrtvolu.“ „Vy jste ho našel, pane Steiner?“ „Jo, ale doufám, že nevěříš, že jsem ho domordoval já, Honzo.“ Honza cítil, jak od Steinera odvrací hlavu, bylo mu nepříjemné, že mu před Urbanem tyká. „V kolik hodin jste ho našel?“ „Až teď.“ „A slyšel jste výstřely?“ „Ne, spal jsem.“ I Honza poznal, že Steiner lže. Od Schreckingerové věděl, že šmejdil na hřbitově. „Nikoho jste neviděl?“ „Ne.“ „A tohle?“ ukázal Urban na otevřené okno a z parapetu vylovil kus látky. „Co to je?“ „Šerka,“ řekl Honza. „Látka z Kaltenbachu.“ „Takže tu byl pašerák?“ „Nebo to někdo narafičil.“ „Tohle se musí vyšetřit! Od první chvíle jsem věděl, že tohle nacistický město je past!“ láteřil Urban. Doktor se mlčky a soustředeně skláněl nad mrtvým, téměř jako by se modlil. „Jak dlouho je po smrti?“ „Pár hodin určitě.“ Zvenku se ozvalo zatroubení. 103 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS177428
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.