Tvůj stín (Ukázka, strana 99)

kelímky byly v pořádku, ale zmrzlina se musela jíst opravdovou lžičkou.

Právě když zamířili k vyšetřovací místnosti, dveře na odděle­ ní se ještě jednou rozrazily a do vestibulu vstoupil někdo další.

Ach, prokristapána.

Byla to Kathryn Danceová.

98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS176118

14. kapitola Vzala si taxíka. Čekali snad, že to neudělá?

Hlavní detektiv a Crystal Stanningová byli pryč asi deset mi­ nut, když Danceová vzdala marný pokus vysoukat široký nissan z obklíčení pomocí krátkého popojíždění dopředu a dozadu.

Vytáhla mobilní telefon, otevřela aplikaci pro hledání lokál­ ních firem, přivolala si taxíka a nechala se odvézt přímo na úřad šerifa.

Zdálo se, že dva muži, kteří k ní teď kráčeli, naplňují Edwina Sharpa velkým pobavením. „Agentko Danceová, doufám, že se máte dobře,“ oslovil ji stalker správným jménem i titulem a lehce se před ní uklonil.

Madiganův výraz sděloval: Takže improvizované zadržovací centrum u Bobbyho mobilního domu je v háji. „Ráda bych s vámi mluvila, detektive,“ pronesla Danceová pevným hlasem a úmyslně neoslovila Madigana plným titulem, protože byla doopravdy naštvaná. „Teď mám strašně moc práce, Kathryn,“ odpověděl Madigan. „Pojďte, Edwine. Tudy. Nedáte si třeba lahev studené minerál­ ky?“ Otočil se k asistentce. „Budeme na trojce.“ A zmizeli na chodbě.

Po skličujících pěti minutách si Danceová všimla detektiva Dennise Harutyuna – muže s pevnými rameny, snědou kůží a poddajným knírkem, jenž kráčel chodbou směrem k ní. Haru­ 99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS176118

tyun odjel z karavanového parku už před Madiganovou fintou s auty a nemusel vědět, že se z Kathryn Danceové stala persona non grata. Danceová dospěla k rozhodnutí. Vytáhla z kabelky služební průkaz a zahákla si ho svorkou za opasek, aby na něj bylo dobře vidět – nic podobného přitom nikdy neudělala, do­ konce ani ve službě ne.

Přistoupila k Harutyunovi.

Detektiv se neusmíval o nic víc než jeho šéf, ale v očích mu nemihotala žádná podezíravost. Pokud působil nejistě, bylo to pravděpodobně proto, že se neobtěžoval všeho nechat a pokusit se v Kayleighině písni „Tvůj stín“ vystopovat potenciální místa činu. „Dennisi.“ „Ahoj, Kathryn.“ Danceová si vzpomněla, jak Madigana oslovují lidé z jeho okruhu. „Šéf zrovna vyslýchá Edwina. Kde je pozorovací míst­ nost u vyšetřovny tři? Ztratila jsem se.“ Trik vyšel. Harutyun nereagoval a zjevně předpokládal, že agentka má k přítomnosti u výslechu svolení. Dovedl ji tedy chodbou k pozorovací místnosti, a dokonce jí zdvořile podržel dveře. Poté vstoupil do malé uzavřené komory a rozsvítil uvnitř světlo. Policisté se nemuseli obávat, že je Edwin nebo Madigan uvidí. Pozorovací místnosti byly od vyšetřoven dokonale izolo­ vané a za polopropustným zrcadlem by je nenašel ani člověk, který se hodně dívá na televizi a ví, že na druhé straně skla sedí policajti s kamerami a případně i svědky.

Danceová cítila trochu výčitky, že Harutyuna takhle využívá.

Byla však odhodlaná zajistit Kayleigh Towneové bezpečí, a ač­ koliv nepochybovala o tom, že Madigan sleduje stejný cíl, jeho schopnostmi tváří v tvář pachatelům, jako byl Edwin, si nebyla ani trochu jistá.

Jo, a taky je pořád sakramentsky naštvaná.

Prohlédla si vyšetřovací místnost. Byla spartánsky zařízená.

Uprostřed stál velký překližkový stůl, šest židlí a jeden menší pomocný stolek, na němž se nacházely lahve s vodou a bloky.

Na zdech nevisely žádné dekorace.

A nikde nebyly vidět tužky ani pera.

100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS176118