Ballade Já zmírám žízní u studánky horký jak oheň zuby drkotám v mé vlasti a přesto pod cizími stánky a vedle ohně mrznu a plamenem jsem sám nahý jak červ a přesto kožich mám směji se slzou a čekám bez nadějí má jediná útěcha ta vězí v beznaději raduji se a přesto nenalézám radost jsem silný přesto že se slabostí jen chvěji přijímán každým každý mě má dost Nic není jisté jen tahle nejistota a úplně zastřené je to co zjevně leží a nikdy neváhám když není jistota jen v náhodě celá věda vězí já všechno vyhrávám a přesto s prohrou běžím svítání říkám: „Dobrého večera“ a žiju v strachu z pádu když ležím docela jsem bohatý a přesto nemám skvost a čekám dědictví když bez předků jsem zcela přijímán každým každý mě má dost Nejsem opatrný a přesto se snažím získat bohatství na které nemám právo kdo ke mně milý tomu jednu vrazím kdo mluví pravdu ten lže víc než zdrávo mým přítelem jen ten kdo přesvědčí mě hravo že bílá labuť je jen černá vrána ten kdo mně škodí pomocnou ruku podá z rána pravda a lež je jedna a ta samá kost pamatuji si vše však zavřena je pochopení brána přijímán každým každý mě má dost
/111
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS175584
Milostný princi bude vám potěšením vědět že sice dosti rozumím však nemám smyslu a neholduji vědě jsem straníkem všeho co všechněm pro radost Co už mám dělat? Co? Jak vyhrát sázku v sedě přijímán každým každý mě má dost
112/
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS175584
Michelangelo Buonarroti J á n i kd y j s e m s i n e p ř i d á v a l v á h y ta ale stoupá tím že obraz tvůj je mi teď drahý jak bezcenný balvan nahý který zcení dláto cenou svojí dráhy tak jako listu přidají péra snahy či štětce čarující vláhy tak i já poznamenán spárem tvojí žáhy popálen tvojí tváří ti zbíjí z díků prahy Chráněn touhle čarovnou pečetí jakoby ozbrojen či kouzlu v objetí teď všechna nebezpečí minu troufám si proti vodě a proti ohně vzplanutí i slepce má vůle tebe vidět donutí a proti jedům používat budu svoji slinu
/113
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS175584