104/
6. Je pospolu postelí a stolů v židli jsme si každý sám když tíže ohýbá hřbet dolů židle nám propůjčí ten její – k hrám 5
10
V každé židli je zárodek trůnu i elektrického křesla co té židli chybí je starost o ruce ta jedna už si do klína sklesla to druhá zátylku je ještě po ruce u stolu každá židle má ten svůj směr sever a západ a východ a jih aby bylo na výběr ty židle nás donutí nad talířem si sedět tváří v tvář Ten náš smích ten už těm židlím leccos dluží A leckteré zalknutí
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS175583
7. Někdy ovšem je to přes ten stůl jako přes ulici nebo přes údolí a někdy na ten stůl rozprostřou mapu světa a řeknou – jseš v pohádce tak putuj s ranečkem a holí až k obzoru kde s každou druhou protíná se věta 5 Co v židli když kořením ti moře prostřelo do přístavu podívej tady jsou dlouhé černé lodě a tady vesla Zlatomodré nitě předstírají pavučiny na opuštěném stavu odpolední slunce vyhřívá krásně vyřezaná křesla Podívej jak v nich sedí rozšafné tváře 10 a mudrují a rozumí a chápou a shovívavý úsměv mají pro taškáře Bláznovy rolničky jaké už ty můžou hrát melodie když hlava se skloní nad mapou a poslouchá jak v téhle mapě cosi táhle vyje
/105
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS175583
Z a š e s té :
106/
1. Ty se ptáš – jak žiješ co snídáš co obědváš o čem to přemýšlíš u koho žerty šiješ kdo je šije u tebe Po kom se ptáš
5 Proti komu a s kým a zač komu tu škemráš okem podél stehna čí slyšíš pláč kdo ti už zmizel do nedohledna Kam zmizela všechna jména 10 ta jména nikdy neříkala nic tak ještě rty a brada a nos a čelní stěna pohyb ruky či rozkročení barevné kruhy kolem studní zřítelnic a tóny hlasu – nekonečnou ozvěnou rozezněny
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS175583