Oběti vyžadují zvláštní opatrnost ve vztahu ke krádežím Výše uvedená slova podtrhuje midraš Tanchuma, když dává do souvislosti dvě sousedící místa v Tóře (3M 5:23 a 3M 6:2): „A když zhřeší a vrátí ukradené, které ukradl,“ a „Toto jsou předpisy o celooběti,“ a dodává: „Chceš-li přinést oběť, nesmíš nikoho okrást, protože ( Ješajahu 61:8): ,Já jsem Bůh milující právo a nenávidím krádeže obětí.‘ Kdy přijmu tvou oběť? Budeš-li mít čisté ruce. A král David napsal (T 24:3–4): ,Kdo vystoupá na Boží horu a kdo se postaví na místě Jeho svatosti? Ten, kdo má čisté dlaně a upřímné srdce.‘ “ Na začátku výčtu obětí uvádí Tóra (3M 1:2): „Bude-li chtít jakýkoliv člověk (adam) z vás obětovat,“ což komentuje Raši takto: „Kdo mi chce obětovat, ať tak činí stejně jako Adam, první člověk, který nikoho neokradl.“ Přesto je třeba se ptát. Proč se má člověk při obětech vyvarovat krádeže více než ostatních hříchů? Odpovědí je poznání, že obětí (korban) se člověk Bohu přibližuje (karov, doslova blízký; v hebrejštině mají slova oběť a blízko stejný kořen, protože oběť je v podstatě nástrojem přiblížení se Bohu). A není vhodné před Boha předstoupit s kradenou věcí, protože Bůh je podstatou nezávislosti na druhých. Celooběť (ola) je Bohu obětována celá, když na oltáři shoří na popel a její dým vystoupá (ole) vzhůru. Proto právě v jejím případě varoval prorok Ješajahu před jakýmkoliv náznakem krádeže. Nesplácení dluhů a krádež Proč tedy rabi Šimon neřekl, že špatností, které se má člověk za každou cenu vyvarovat, je krádež? Čím se liší krádež a nesplacení dluhu? Krádež v sobě zahrnuje něco 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS175246