Nebylo ale už pochyb, že o ni bude usilovat. Tiše se odtáhl od jejího půvabného těla. Něco na ní ho oslovovalo, probouzelo v něm mocnou primitivní touhu získat si ji pro sebe. Jestli je pro něj ideální partnerkou, to už nebylo tak jisté. Dokázal si lehce představit, že by se stali milenci. Ale aby se vedle ní budil každé ráno? Aby měli společnou manželskou postel, domov, děti? Společnou budoucnost? A než se bude moci věnovat té zajímavé otázce, musí vyřešit její dilema s Deeringem. Nedopustí, aby se z Maury stal zločinec, i když bude muset chvíli postupovat podle jejího šíleného plánu. Právě teď mu věřila, že vymyslí lepší řešení problému. Vlastně se mu v hlavě už začal formovat plán, ale potřeboval čas, aby zařídil podrobnosti. Mezitím můžu využít té vynucené důvěrnosti a postoupit v námluvách, rozhodl se Ash. Taková příležitost by se mu nikdy nenaskytla, kdyby zůstali v bezpečí v Londýně. Maura se v tu chvíli neklidně zavrtěla a obrátila se na záda a k němu, jako by hledala teplou náruč. Ash s hlavou opřenou o paži pozoroval její spící tvář v ranním světle, obdivoval jemnou stavbu kostí, slonovinovou pleť, sladké zralé rty… Spala ale neklidně, ani zdaleka nevypadala uvolněná. Poznal ten okamžik, když se probudila. Lekla se, jako by si najednou vzpomněla, kde je, a upřela na něj oči. Byl tak blízko, že mohl spočítat zlaté skvrnky v oříškových hloubkách jejích očí. Uhnula pohledem, posunula se na plášti a přitom sebou škubla. „Copak se děje, zlatíčko?“ zamumlal. „Nic. Jen se mi takhle spí nepohodlně.“ „Před několika hodinami jste přednosti lůžka ze slámy vychvalovala.“ „Nejde o slámu. Ale ty sponky, co mám v hlavě, a to těsné…“ Nedořekla. To těsné plátno kolem prsou, soudil, že chtěla říct. Když shlédl na její hruď, schovanou pod dekou a kabátem, na jemné kůži na lícních kostech se jí objevil ruměnec. „Měla jsem si ty sponky vyndat už předtím,“ zamumlala, aby odvedla pozornost. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS175190
Posadila se, zvedla ruce k vlasům a on udělal totéž. „Dovolte, abych vám pomohl,“ nabídl se. Maura seděla ztuhle, zatímco se jí probíral vlasy. Jednu po druhé našel sponky, podával jí je, aby je mohla odkládat do kapsy kabátu. Když byl hotov, uhladil jí vlasy a vychutnával si dotek těch bujných zdravých kadeří. „Tak,“ řekl a sevřel prsty límec jejího pláště. „A co kdybychom se teď postarali o to plátno?“
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS175190
9 V Mauře se zadrhl dech, když uslyšela, jak chraplavě to řekl, ale dovolila mu, aby jí stáhl plášť. Ale když se chopil lemu košile, chytila ho za obě zápěstí a zadržela ho. „To zvládnu sama,“ prohlásila. „Jistě, ale není třeba se stydět. Vaše prsa už jsem viděl, vzpomínáte? Vlastně jsem je i ochutnal.“ Maura se z té troufalé poznámky začervenala a zamračila se na něj. „To je naprosto skandální.“ Usmál se na ni. „To nepopírám. My Wildeové jsme skandální sebranka.“ Rozechvěla se z jeho okouzlujícího šarmu a znovu mu nedovedla odolat. Když mu pustila zápěstí, rozmotal Beaufort pás látky kolem jejích prsou a tiše a soucitně sykl. Látka jí rozedřela kůži a zanechala spoustu rudých skvrn. Prsty jí jemně přejel po stopách na kůži. „Máte krásná prsa… moc krásná na to, aby takhle trpěla.“ Vtiskl ji na záda na jejich improvizované lůžko a Mauře se rozbušilo srdce. „Lorde Beauforte…,“ namítla. „Slíbil jste, že mě nebudete svádět.“ „To jsem nikdy neslíbil. Včera večer jsem řekl, že jsem moc unavený na to, abych pomyslel na svádění. Dnes ráno je to něco úplně jiného.“ Bezmocně se dívala, jak jí přikryl ňadra teplými dlaněmi, a jeho doteky ji vzrušily. „Dovolte, ať utiším tu bolest, srdíčko,“ zamumlal a sklonil se, aby ňadra políbil. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS175190