vysvětlení. Dobrodiní je opakem hříchu. Obojí se vychyluje od litery zákona – každé opačným směrem. Hříšník nekoná ani to, co musí, dobrodinec koná více, než musí. Proto dobrodiní vyvažuje hřích a je jeho nápravou. Rabíni ale ve svých komentářích jdou ještě dál a tvrdí, že dobrodinec si může být jist odpuštěním svých hříchů, protože ten, kdo jiným prokazuje laskavosti, je jemný a čistý člověk, opak hrubiána. (Obhroublost pojí Maharal s nízkostí, tělesností, hmotou.) Hmota (chomer) nic nemění, na nikoho nepůsobí, jen přijímá. Proto ten, kdo jiným prokazuje laskavosti (například jim dává milodary), má svou tělesnost pročištěnou, zjemnělou, což je stav přesně opačný hříchu, který je úpadkem tělesnosti. citát. A tak je řečeno v midraši (Jalkut Hošea): „Je psáno (Hošea 6:6): ,Chci dobrodiní, ne oběť.‘ Řekl Bůh: ,Dobrodiní, které si prokazujete navzájem, mi je milejší než tisícihlavé oběti krále Šloma.‘ Jednou se Jeruzalémem procházel rabi Jochanan ben Zakaj. Rabi Jehošua šel za ním a naříkal: ,Oj, jaká škoda zničeného Chrámu, ve kterém byly usmiřovány naše viny.‘ Rabi Jochanan ben Zakaj mu odpověděl: ,Synu, neboj se, máme možnost usmíření za naše viny a tou je dobrodiní.‘“ vysvětlení. Dobrodinec nepropadl tělesnosti, jeho tělo je čisté, a proto se může očišťovat od hříchu, jak je psáno: „Milostí a pravdou odčiní vinu.“ Tou pravdou se míní Tóra, která je Naukou pravdy (torat emet). Tóra pročišťuje rozum, tak jako dobrodiní pročišťuje tělo. Obojí, milost i pravda, působí tedy shodným způsobem, patří k sobě.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS175180
citát. Dobrodiní povyšuje a povznáší, jak zjišťujeme v první kapitole traktátu Brachot (8a): „Říká sám Bůh: ,Každému, kdo se zabývá Tórou, dobrodiním a modlí se s obcí, přičítám zásluhy, jako kdyby mě a mého syna vykoupil ze zajetí mezi národy.‘“ vysvětlení. Boží přítomnost (šechina) je s Izraelem i v jeho vyhnanství mezi národy (galut). A i když o Bohu nelze v žádném případě říct, že by byl jakkoliv podmaněn, s ohledem na spojení mezi Boží přítomností a Izraelem je takový výrok možný. A v okamžiku shromáždění Izraele (kibuc jisrael) k Bohu, v čas společné modlitby, se ruší rozptýlení Izraele mezi národy. A věz, že podstatou vyhnanství je rozptýlení mezi národy bez ohledu na velikost místní komunity. A společná modlitba k Bohu sjednocuje a představuje vysvobození z područí národů. Dobrodiní je vlastností praotce Avrahama, který byl nazván „Vznešeným otcem“ (av ram), protože každý, kdo prokazuje dobro jinému, sám roste do výše. A nejvznešenější věcí je Tóra. Dobrodiní i Tóru nacházíme u Avrahama. Tóru, jak je psáno (1M 26:5): „Za to, že Avraham poslechl mého hlasu, dodržoval má nařízení, příkazy, zákazy a nauky.“ A dobrodiní, jak je psáno (1M 18:19): „Aby přikazoval svým synům a všem, kteří přijdou po něm: ,Dbejte na Boží cestu a jednejte dobře a podle práva.‘“ citát. V traktátu Sota (14a) řekl rav Chama, syn rabi Chaniny: „Co znamená text (5M 13:5): ,Za svým Bohem kráčejte?‘ Copak může člověk kráčet v Božích šlépějích? Což není psáno (5M 4:24): ,Bůh je spalujícím ohněm?‘ Znamená to, že je třeba napodobovat Boží vlastnosti. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS175180
Tak jako Bůh odívá nahé, jak je psáno (1M 3:21): ,A učinil Bůh Adamovi a jeho ženě kožené suknice a oděl je,‘ tak i ty odívej nahé. Tak jako Bůh navštěvuje nemocné, jak je psáno (1M 18:1): ,A zjevil se mu Bůh v dubinách Mamre,‘ tak i ty navštěvuj nemocné. Tak jako Bůh utěšuje truchlící, jak je psáno (1M 25:11): ,A bylo po smrti Avrahama a Bůh žehnal Jicchakovi,‘ tak i ty utěšuj truchlící. Tak jako Bůh pohřbívá zesnulé, jak je psáno (5M 34:5): ,A pohřbil ho v údolí,‘ tak i ty pohřbívej zesnulé.“ vysvětlení. Dobrodiním se člověk nejvíce může připodobnit k Bohu, protože dobrodiní koná člověk sám od sebe na rozdíl od předepsaných zákonných povinností, které člověk dělat musí. Jen pokud člověk koná nad rámec předepsaný zákonem, jedná čistě z vlastní vůle, čímž se podobá Bohu. > Dobrodiním konáme nad rámec svých zákonných povinností z vlastní vůle, čímž se podobáme Bohu.
! ת יְ הוָה ֱאל ִֹהי0ֲ'ר ְ ִה ָ ְר'! ְ י ! ע ֶ ַמיִ ! וְ ָה:ָ ת לד ת ַה ְ ה3ֶ ֵא ! ִֶא ֶר וְ ָ ָמי citát. V traktátu Avoda zara (17b) řekl rav Huna: „Každý, kdo pouze studuje Tóru, jako kdyby neměl Boha.“ vysvětlení. Samotné studium Tóry je rozumová záležitost (haskala, vzdělání) a na vzdělávání není nic božského. Proto je potřeba Tóru spojit s činy, které se k ní hodí, a těmi jsou skutky dobrodiní. Ne náhodou se na všech místech nachází Tóra s dobrodiním společně. Tóra je od počátku do konce naukou o dobrodiní. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS175180