střednictvím úsilí o její vytvoření. Jedná se tedy o výzkumnou metodu. Tak to na počátku v každém případě bylo. Mezitím bylo výzkumné pole na základě úspěchů obsazeno snahou realizovat praktická využití. To je typické pro americké vědce a inženýry, protože obojí bylo nastaveno velmi pragmaticky a UI byla zpočátku především americkou záležitostí. Američané vždy hledají praktická využití a možnosti, jak vydělat peníze. Z perspektivy evropské vědy je však UI výzkumná metoda, a dle mého názoru velmi slibná, která ještě nepředložila všechny výsledky, které by mohla. Můžeme tedy říct, že UI se stala obětí vlastního úspěchu. Brinzanik: Umělá inteligence byla jako obor iniciovaná roku 1956 na věhlasné konferenci v Dartmouth College, a sice vědci jako John McCarthy a Marvin Minsky. Ztotožňujete se s tehdejším pojetím, podle kterého je každý znak inteligence popsatelný tak přesně, že je možné vyrobit stroj, který jej bude moci simulovat? Tenkrát vědělo málo lidí, jak je inteligence ve skutečnosti komplikovaná. Mysleli si například, že rozeznání objektů je sice těžké, ale možné. Stejně jako chůze nebo šachy. Mysleli si také, že je možné napodobit hlas. Dnes jsme chytřejší. Víme, že inteligenci není možné programovat, protože je příliš komplexní. Můžeme ji jen nechat růst. To znamená, že musí proběhnout proces učení, vývoje a adaptace. Řekl bych, že první úspěchy UI spočívaly v poznání, že inteligence se zakládá na zpracování informací, a z toho vyplývá množství základních názorů a užitečných výsledků, především v oboru matematiky, logiky nebo teorie her, a věřím, že všechny tyto výsledky mají absolutní platnost. V osmdesátých letech bylo ale znovuobjeveno tělo jako nutná součást inteligence. Proč tělo? Dokonce i u jazyka je jasné, že pokud mluvíme o světě, jedná se o zkušenosti našeho těla. Tak například slova „vpravo“ a „vlevo“ existují pouze ve vztahu k našemu tělu. Vznikla tedy UI se základem v lidském chování neboli robotika, která se rozvzpomněla na tělo jako doplněk symbolické UI, vycházející z její logiky. Rané pokusy vycházely z jednoduchého, zvířecího chování, z pohybujícího
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174993
se těla, bez inteligence, když to chcete takto. Dalším podle mě velmi důležitým pohledem je myšlenka, že inteligence stále obsahuje kolektivní prvek. Naše vnímání a jazyk stále souvisí s tím, jak na sebe vzájemně působíme s ostatními lidmi. Pokud tedy chceme vytvořit podmínky pro učení, přizpůsobení, pro aktivní růst inteligence, musí být zastoupená tato interaktivní, kolektivní část. Proto pracujeme na takzvaných multiagentních systémech. V dnešní době se snažíme odbourat všechny důsledky, které s sebou perspektiva multiagentů a ztělesnění přinášejí.
Robotika Brinzanik: Společně s Rodney Brooksem a dalšími jste v osmdesátých letech založil obor robotiky, jejímž základem je chování, jak jste právě popsal. Jak to vypadalo na počátku? Nejvyšší princip spočívá v zaměření se na něco jednoduchého, v našem případě hmyz, a nezačínat hned lidskou inteligencí. Smrštíme tedy problém, aby byl zvládnutelný – v reálném čase, s reálnými roboty, v reálném světě. Zabývali jsme se například obcházením překážek, nesnažili jsme se ale vytvořit komplexní, abstraktní model reality a říkat „To je židle“ a „To je stůl“ dříve, než naši roboti uměli tyto věci obejít. Snažili jsme se o celistvý přístup, používali minimální modely a minimální komplexnost a využívali vzájemné působení těla a okolního prostředí, abychom získali něco, co funguje v reálném čase. Roboti, kteří byli vytvořeni podle této filozofie, znamenali návrat ke kybernetice, k Braitenbergovu vozidlu* se světelnými senzory, které směřovalo ke světelnému zdroji, skutečně jako zvířata. Mám tedy na mysli jednoduché roboty, mnohem jednodušší než lidé. Když jsme se dopracovali k solidním výsledkům, podnikl jsem další kroky a věnoval se znovu jazyku a konceptualizaci. * Valentino Braitenberg je neurofyziolog a kybernetik. Vozidlo, které sestrojil, vykazuje i přes jednoduché mechanismy komplexní funkčnost. Odkaz na Braitenberga a jeho vynález najdete v rozhovoru s Adem Aertsenem, odborníkem na výzkum mozku (srovnání od strany 111).
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174993
Původ jazyka Brinzanik: Dnes zkoumáte původ jazyka tím způsobem, že Vaši roboti hrají wittgensteinovské jazykové hry. Jak tyto experimenty fungují? Roboty umístíme mezi jiné roboty do experimentálního prostředí s barevnými objekty. Aby mohli hrát jazykové hry, opatříme je počítačovými programy a základními kognitivními funkcemi jako schopností třídit a kategorizovat, měnit perspektivu, provádět početní operace, zpracovávat gramatické prvky a tak dále. Jádrem je přiřazení přesně odpovídajících mechanismů v oblasti učení, vynalézavosti a přizpůsobení, takže samoorganizací se spontánně vytvoří symbolický komunikační systém. Jak už bylo řečeno, myšlenka, která za tím stojí, spočívá v tom, že inteligence souvisí s tělesností a interakcí a že ji není možné jednoduše naprogramovat, nýbrž že musí nějakým způsobem růst. Jazyková hra předpokládá určitou interakci ve světě a jde vlastně o to, dosáhnout v něm určitých výsledků. Hülswitt: Můžete nám dát příklad? Dobře – chci, abyste mi věnoval pozornost nebo abyste mi podal sklenici vody. Při této činnosti můžeme nebo také nemusíme užít jazyk. Wittgenstein použil příklad jazykové hry mezi stavebním dělníkem a jeho pomocníkem. Aby dělník dostal kámen, který chce, může na něj ukázat nebo vyslovit slovo „kámen“. První hypotéza: Jazyk vzniká vzájemnou interakcí. Druhá hypotéza nebo spíš výsledek pozorování: Jazyk předpokládá vytvoření konceptualizace světa, určitého způsobu rozdělení a kategorizace věcí ve světě. Ta je doprovázena vznikem jazyka. Nestačí zkoumat, jak je možné věci pojmenovat, například u termínů barevných odstínů. Musíme umět vysvětlit i samotný původ barev. Totéž platí pro prostorové vztahy jako „nalevo od“ nebo „napravo od“. Problémem není jenom původ těchto slov, ale také odkud koncepce „nalevo“ a „napravo“ pochází a že souvisí s tělesnou orientací. Tak je například prostorový vztah „zpátky“ odvozený v němčině i v angličtině skutečně od slova záda.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174993