Bez milosti (Ukázka, strana 99)

Hm, také blonďák. „Já to udělám,“ nabídl se Trent. „Stejně vět­ šina těch studentů patří do mé skupiny.“ Flannagan už mířil ke dveřím od stájí. „OK. Hlavně mu dů­ kladně vysvětli, jak moc koně trpí, když je někdo nechá přes noc venku.“ Vzal si pušku, a než opustil stáje, ještě se ohlédl. „Hlavně se nenechej uchlácholit řečmi, že on svou prací pověřil někoho jiného. Na takové kecy já nejsem zvědavý. Kdo měl službu, ten je za tohle zodpovědný.“

98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174397

Kapitola 11 „Víc vám toho už asi neřeknu,“ hlesla Cheryl Conwayová ve sluchátku Juliina mobilního telefonu. Před odchodem do prá­ ce se Julia ještě jednou pokusila kontaktovat rodiče Lauren Con­ wayové. Její matka, která žila ve Phoenixu, nakonec hovor přijala. „Lauren je stále nezvěstná. Nevzdáváme se ale naděje. Věříme, že ji brzy najdeme. Prokrista…“ Cheryl Conwayové se při pomyšle­ ní na ztrátu milované dcery zlomil hlas. Julia se najednou proklí­ nala, že nebohou ženu k této konverzaci donutila. „Je mi to líto,“ hlesla a mávla volnou rukou, jako by ji Cheryl mohla vidět. „Snad se brzy vrátí.“ „Snad… Nepřestáváme doufat.“ „Volám ale proto, že na Svatou Alžbětu právě nastoupila moje sestra. Dělám si o ni starosti.“ „Já… Ehm… Nevím, co říct.“ V pozadí Julia zaslechla ještě jiný hlas. Mnohem hlubší, rozhodně ne ženský. Jednotlivým slo­ vům ale nerozuměla. Byl to Laurenin otec? Nebo její bratr? Nebo někdo cizí? „Paní Conwayová?“ řekla. „Uch… Ano… Omlouvám se…“ Cherylin hlas se začal zaly­ kat vzlyky. Jako by se neúspěšně pokoušela nabýt rovnováhy. „Já… Nemohu o tom mluvit. Jestli máte nějaké otázky, obraťte se raději na úřad šerifa.“ Cheryl Conwayová náhle hovor ukončila. Julia zůstala stát v chodbě jako opařená, telefon si stále tiskla k uchu. Měla pocit, jako by jí něco proklouzlo mezi prsty. Cheryl jí zjevně chtěla ještě něco říci, mužský hlas ji od toho však odradil.

Ale proč?

Hodila si telefon zpátky do kabelky.

99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174397

Co víc vlastně mohla od zoufalých rodičů očekávat? Od ro­ dičů, kteří „nepřestávají doufat“, i když jejich srdce začíná sžírat vědomí, že svou dceru už nikdy v životě neuvidí. Z krátkého roz­ hovoru s matkou Lauren Conwayové se toho moc nedozvěděla.

Na druhé straně se jen utvrdila ve svých obavách z Internátní školy Svaté Alžběty. „Nejsem žádný Columbo,“ posteskla si pak Čertíkovi. Na vy­ soké si přivydělávala v jedné agentuře, která se zabývala vymá­ háním dluhů. To byla jediná práce, kterou kdy dělala, co trochu připomínala detektivní pátrání.

Od nutkavé potřeby vysvobodit Shay ze Svaté Alžběty ji to neodradilo. Třeba na ni svou úzkost přenesla právě Shayla. Julia ji vždycky považovala za manipulátorku. Vylovila z kabelky klíče a naposledy se na sebe podívala do zrcadla. Vlasy měla pečlivě upravené, bílá blůzka jí patřičně přiléhala k tělu, černá sukně jí hezky obepínala hýždě a zužovala boky. Make-up vypadal per­ fektně. Byla připravena do práce, o kterou ani za mák nestála. Če­ kal na ni manažer restaurace Tony se svými nechutnými sexuál­ ními narážkami i ukňouraná servírka Dora. Otočila se k Čertíkovi a pohladila ho po hlavě. Pak si z věšáku vzala kabát a vyrazila na svou večerní směnu do 101. Noční hodiny se většinou táhly, do restaurace mířili hlavně přiopilí hluční hosté, kteří však ne­ chávali tučné spropitné. Julia pak nemusela ráno vstávat. Pokud by ji jako obvykle vzbudila migréna nebo noční můra, mohla se dopoledne v klidu dospat.

Mohla být ráda, že má alespoň nějakou práci. „Uvidíme se později,“ slíbila kocourkovi a vyšla ven. Zamávala do okna na pozdrav sousedce paní Dixonové, ohrnula si límec kabátu, aby se chránila před deštěm, a rychle přeběhla k autu. Motor jejího sedanu naskočil překvapivě hned napoprvé. Zhruba v půli cesty se jí však rozezněl telefon. Neměla by ho zvedat, pokud nechtě­ la riskovat vysokou pokutu, na displeji však blikalo číslo rodičů Lauren Conwayové. „Haló?“ „Dobrý den, tady znovu Cheryl Conwayová,“ ozval se ve slu­ chátku tichý hlas. „Předtím jsem nemohla pořádně mluvit. Můj manžel si to nepřeje. Chtěl by dělat všechno podle pravidel, ale 100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174397