„Mám se sakra uklidnit? Ty máš drzost mi říkat, abych se uklid nil?“ Dennis se jako obvykle tvářil uraženě; nedokázal tak snadno udržet svou vznětlivou povahu pod kontrolou. Vždycky ho vytočila i naprostá maličkost; viděl urážky i tam, kde žádné nebyly, a slyšel rozhovory, které nikdy neproběhly. Choval se jako frajírek a stále hůř se ovládal. „Nikdo nesmí strčit pazoury mezi ty v přední linii, a to mě fakt sere. Spider a jeho bratr vedou všechny kšefty.“ Dave se mlčky napil kávy a čekal na bratrovo další remcání. Od doby, kdy se Dennis pokusil po jižním Londýně prodávat speed, to bývalo na denním pořádku; prodal ho dost, i když jen s malým zis kem, ale jemu to nestačilo. Dostal taky varování; slušné a s respek tem, ale nic podobného se jim až dosud nestalo. To oni upozorňovali ostatní a nehodlali ustoupit a sledovat, jak si ostatní mastí kapsy, aniž by na tom neměli podíl. Způsobilo to hodně hádek a zloby vůči Patricku Brodiemu, kterého stále častěji jeho vlastní lidé považovali za zrádce. Dennis začal chodit po pokoji. Široká ramena mu ztuhla zlostí a kulatý obličej se zkřivil nenávistí a ponížením. „Ten černý šmejd a jeho poskoci už kšeftují úplně všude. Zaplni li každou škvíru; v ulicích to po nich smrdí, a co zůstalo nám? Ten mizera Brodie je v pohodě, co? Patří k jejich bandě, má je všecky v kapse. Hrabe pro sebe, ale co my, Dave? Včera večer mi řekli, ať vypadnu, jako bych byl nějaký zmrzlinář, nějaký pičus. Nazna čili mi, že Ilford a Barking jsou obsazený oblasti, protože už tam ti šmejdi kšeftujou v nočním klubu pro celebrity ve Forest Gate.“ Dennis ohromeně vrtěl hlavou. „Nemáme kde nabízet drogy. Zabrali všecky kluby a všude, kam přijdem, je to stejný: v Raquel v Basildonu, v Roxy, Vortexu i v Dingwall v Camdenu. Nezůstala jediná hospoda ani klub, který by nám patřil, od Starý Rose po Dean Swift, dokonce i U Vodníka, kterej je můj. Dostali Callie Road, důležitý hospody, doky a zavši vený místní knajpy. Ty pijavice utrhují jídlo od huby mejm dětem.“ Efektně plivl do krbu. „Zůstalo nám úplný hovno, jejich hoši dokonce prodávají speed ve Včelím úlu na Broxton Road, a to jsou huliči. West End a Isling 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174177
ton mají pod palcem poskoci toho uhlazenýho hajzla a já už toho mám po krk. Buď dostanem podíl, nebo si ho vezmem násilím.“ „Uklidníš se hergot?“ „Já se mám uklidnit? Chceš, abych se uklidnil? Co seš kruci zač? Král jogínů z východního Londýna? Nech na hlavě, Dave. Chci to vyřešit, a to co nejdřív. Spider a jeho bratr jezděj po okolí ve svejch bourácích se všema různejma zbraněma. Dělaj, že jsou králové a všecko jim tu patří. A my máme jen sedět na prdeli a bejt zticha? Nemůžem nic dodávat do Manchesteru, Liverpoolu ani do pitomýho Skotska. Nás nechali vymrznout, vytlačili nás jako paličatý školáky a ty mi jen řekneš, abych se zklidnil? Lezeš snad Brodiemu do zad ku, nebo co?“ Dave neodpověděl, nemělo to žádný smysl, ale snažil se tuhle in formaci nějak vstřebat. Věděl, že se to bude muset vyřešit co nejdřív, protože bráchové stáli na jeho straně. Kšefty s drogami, obzvlášť se speedem, šly moc dobře a oni do nich investovali hodně peněz. Pro blém tkvěl v tom, že Patrick byl nejen dobrý kámoš, ale i největší rival, a pokud by mu neprodávali přímo se ztrátou, byli by v pěkné bryndě. Pat jim nehodlal platit nad obvykle dohodnutou cenu a kdo by se tomu divil? Nemohl si ale myslet, že nebudou chtít podíl na tak lukrativním byznysu. To, že se nenamáhali ze začátku, neznamenalo, že necha jí plavat výdělky z produktu, po kterém je tak ohromná poptávka. Kdyby se Spider držel svého, nemuselo by to takhle dopadnout. Každý mohl mít svoje a všichni by byli spokojeni. Dave si umínil, že pomine fakt, že Brodie všechno ovládá, a že vše v okolí jižního Londýna má pod palcem. Hodilo se mu zapo menout, že jim Pat několikrát nabízel, aby se do kšeftu zapojili, ale oni měli příliš práce vyděláváním v jiných oblastech. Rozhodl se také nebrat vážně slušná, i když jasná varování ze strany Pata, aby kšeftovali, jak se jim zlíbí, pokud neomezí jejich obchody na zave dených místech. Dal jim tak najevo, že prošvihli příležitost, a že je příliš pozdě stěžovat si. Jak však Dennis zdůraznil, když měli pod palcem všechny kluby a tak získali monopol, na místě byl vážný rozhovor. Uvědomoval si, že drobnější podnikatelé smí kšeftovat jen s Patovým svolením, a že se zodpovídají Spiderovi, kterého všeobecně uznávali jako Pa 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174177
tova šéfa „Perských koberečků“, jak se přezdívalo Jamajčanům. To samozřejmě jeho bratrům vadilo. Připadali si odsunuti na vedlejší kolej a pokládali to dokonce za urážku. Hoši dospěli v muže a jako všichni z nové generace hleda li výmluvy, aby mohli použít svaly a udělali si jméno. Lačnili po penězích, a proto byli nebezpeční. V posledních letech se jim však dařilo jen díky Patricku Brodiemu, ale nebyli dost inteligentní, aby jim to došlo, a on jim to zatím nehodlal připomínat. Dennis vystu poval jako jejich řečník – jen on se odvážil vstoupit do jeho domu a ventilovat své rozhořčení. Věděl, že ho ostatní budou následovat, ale teprve poté, co si budou jistí přátelským přijetím. Hodilo se jim zapomínat na to, že mají všechny kšefty jen díky Patovi, a že peníze se jim hrnou díky němu i z dalších sfér podni kání. Kvůli speedu se stávali chamtivými; mohli si vydělat astro nomické částky, což taky samozřejmě chtěli. Základy jim Patrick postavil jako vždycky, i když oni to tak neviděli. Fungovali jako gorily, nic víc nic míň, i když měli ega větší než King Kongovo péro. Umínili si však, že „ne“ jako odpověď nepřijmou. Dave začínal vidět podobně jako jeho bratr, že se k nim chovají jen jako k druhořadým, a že bez Brodieho na tom budou líp. Občas si však upřímně přiznal, že je Pat předčil; že uviděl pří ležitost, využil jí a chtěl vzít Davea a jeho bratry s sebou. Někdy to Davea štvalo, protože chtěl mít stejný respekt jako Brodie a záro veň chtěl být hlavním článkem zločineckého řetězce, který ovládal Londýn. Fakt, že jeho bratrům lidé s klidem oznamovali, že s nimi ne hodlají obchodovat, protože už jim dodává zboží Spider, jim jen při pomněl, že jsou a vždycky budou jen Brodiovi pěšáci. Chtěli svůj podíl na zisku a Dave si potřeboval hodně dobře rozmyslet, co s tím dál provede. Až se to dostane na veřejnost, nepůjde nic vrátit zpát ky. Potřeboval seriózně zvážit možnosti a najít nejlepší způsob, jak přistoupit k problému. „Nechám si to projít hlavou, jasný?“ Dennis nepatrně přikývl. V půli cesty domů už však věděl, co udělá; dal bratrovi náboje a nyní je hodlal použít. n n n 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS174177