Mlčení v růžovém (Ukázka, strana 99)

raději čaj proti kocovině?“ „To existuje?“ zajímal se Hynek.

Tibor zavrtěl hlavou. „Šije na nás tunel. Ale Samaritán by bodl.“ „Posledního jsi odčerpal minulej týden,“ vytkla mu manželka, než zmizela v předsíni. „Sem nevěděl, že jsi v chomoutu,“ podivoval se violista, prokládaje jednotlivá slova žíznivými doušky. „Mám na tachecu jednadvacet, kemo. To je pro Cikána nejvyšší čas založit rodinu. Mladej kalósek jako ty tohle nikdy nepochopí.“ „Až mě za dva potáhne na jednadvacet, stejně nebudu mít na veselku pomyšlení,“ namítl Hynek. „Vy Gádžové ste totiž retardovaní,“ vysvětloval ochotně Tibor. „Kdybys neměl totálně vymlácené květák, poznal bys výhody manželství. Žena není mutra, chápeš? Nehoní tě po večerníčku do betle a nezakazuje kino s hvězdičkou, vaří, gruntuje, pere, žehlí, poskytuje tyhle sexuální služby, všecko grátis.

Ale to ty ne, ty musíš z květu na květ, co?“ Hynek se rozesmál. „Z téhle strany jsem se Ukázka elektronické knihy, UID: KOS173960

na to pravda nepodíval.“ Neklidně rozhlédl. „Nevíš, kde jsem nechal violu?“ „Neděs se, hofírku. Je ve zkušebně, pěkně zavřená i s cimbálem. Jsme profíci, chodíme pařit beze zbraní.“ Mladší muž se ošil. „To je dobře. A co včera?

Nebylo to moc divoký?“ „Bylo,“ pochvaloval si Tibor. „Pěkná mlata.

Nejprv sme ufachčili pár škopků U Pegasa, pak jsem tě odvlekl na červa do Áčka. Když těch červů naskočila čtyřka, přitočil se k tobě takovej parádní brukev ve značkových hadrech s drahým krámem na krku. Cpal ti jakýsi špica zelí a furt, že by si nás rád vyfotil.“ „Vůbec si to nepamatuju,“ podivil se Hynek. „Bodejť, měls ju hezčí než já. A po té trávě už byl z tebe hotovson Mauglí, roztáhl ses na pohovce a ten džekyl tě bléskal svým zánovním bazmekem ze všech stran.“ „Já se dal vyfotit?“ „No jéje! A tvářil ses jako fotomodelka. Náš nové kamoš byl z tebe celé pryč, pořád mlel chlebárnou a nutil ti vizitku.“ „To bude ostuda!“ bědoval Hynek.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS173960

„Prdlačky,“ uklidnil ho pohotově Tibor, „v nejhorším na tom něco vyděláš. Někde bych tu kartu měl mít, počkej, podívám se po ní.“ Julie se nepřišla Hedvice pyšnit mladistvým přítelem, což vyšlo najevo, jakmile překročila práh. „Alice je přesvědčená, že se tajně scházíš s jejím Pavlem za účelem nějakých perverzních radovánek intimního charakteru.“ „Doufám, žes jí takovou pitomost rozmluvila,“ nadhodila hostitelka, zatímco ji vedla špalírem černobílých portrétů do obýváku. „Nestačila jsem,“ omlouvala se Julie, „přistihla mě in flagranti, takže jsem ztratila důvěru.“ Hedvika udiveně potřásla hlavou. „Udělala jsem čínu. Necháš se pozvat, nebo někam vyrazíme?“ „Raději bych zůstala.“ „Máš ráda kuře a smažený nudle? Kamil je miluje.“ Zlobila se, že si poslední větu nedokázala odpustit, prostě jí to nedalo. „Vlastně nemám na nic chuť,“ skučela Julie. „Pohrdla bys mým pohostinstvím? To Ukázka elektronické knihy, UID: KOS173960