Stál jsem na rohu Calle de Carretas a Puerta del Sol. Byla to nezajímavá křižovatka ve tvaru půlměsíce, uprostřed níž seděl obkročmo na koni Karel III. (1759–1788). Byl slunný den a všude zástupy turistů, kteří se zastavovali, fotografovali, naslouchali průvodcům. A já jsem se s rostoucí úzkostí sám sebe ptal, co tu mám dělat, co si mám myslet. 4. Humboldta takové otázky netrápily. Kamkoli se vydal, měl jednoznačné poslání: odhalovat fakta a provádět za tím účelem pokusy. Tento věcný výzkum započal již na lodi cestou do Jižní Ameriky. Každé dvě hodiny měřil teplotu vody, ze Španělska až do cíle, jímž bylo město Cumaná na pobřeží Nové Granady (součást dnešní Venezuely). Zaznamenával měření sextantem, popisoval mořské živočichy, které viděl nebo zachytil do sítě, zavěšené na zádi. A jakmile přistál ve Venezuele, vrhl se do studia vegetace v okolí Cumaná. Město bylo postaveno na vápencové skále a okolní kopce byly porostlé kaktusy a opunciemi, které se větvily jako ramena svícnů pokrytá lišejníkem. Jednoho odpoledne změřil Humboldt kaktus Tuna macho a zapsal si jeho obvod. Měřil 1,54 metru. Další tři týdny strávil měřením mnoha dalších rostlin podél pobřeží a potom se vydal do vnitrozemí, do hor Nové Andalusie, porostlých džunglí. Vzal s sebou mezka, který táhl náklad přístrojů jako sextant, inklinační magnetku, přístroj ke kalibraci magnetických odchylek, teploměr a Saussurův vlhkoměr vyrobený z vlasů a velrybí kostice. Přístroje nenechal zahálet. Do deníku si zapsal: „Když jsme vstoupili do džungle, barometr ukázal, že stoupáme vzhůru. Kmeny stromů nám zde skýtaly nevídaný pohled: jakási trávovitá rostlina s přeslenovitými větvemi se po nich šplhá jako liána do výše 8 až 10 stop, vytváří girlandy, které nám visí přes cestu a houpají se ve větru. Kolem třetí hodiny odpolední jsme se zastavili na malé planině známé jako Quetepe, asi 190 sáhů nad mořem. Stojí tu několik chatrčí kolem pramene vody, o níž indiáni vědí, že je čerstvá a zdravá. Nám chutnala výborně. Její
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS173474