Rudolf âechura Bratr je chytřejší než já, jestli jsem vám to ještě neřekl. Proto taky se počítalo s tím, že půjde po válce studovat. Ale nejen proto: já už jsem na to starý a mám koneckonců své povolání, dá-li se to tak nazvat. A kdo jiný by tedy měl převzít otcův obchod? V moderní době je ovšem žádoucí, aby i obchodník měl odborné vzdělání, a tak doma za mé nepřítomnosti bylo rozhodnuto, že bratr Jiří vystuduje obchodní akademii. Z Kostelce musel by ovšem za vzděláním složitě dojíždět, takže sám tatínek (!) prý navrhl, že by se Jiří mohl v září přestěhovat ke mně, protože v Mostě jistě bude otevřena obchodní akademie. Proto si s sebou přivezl ta obě vysvědčení, aby se na tu vytouženou školu mohl zapsat. Nebylo pro mě snadné vysvětlit mu, že zápis už koncem června skončil, že ve škole teď nikdo není, a že v Mostě bude otevřena jen obchodní škola, nikoli akademie. Bratr přesvědčeně řekl, že já jakožto státní zaměstnanec (to mě rozesmálo!) mu jistě dokážu zajistit dodatečné přijetí na obchodní učiliště, ať už je to akademie či pouhá škola. V Kostelci je jenom rodinka, a ta prý stejně bude zavřená. Sotva Jirka odjel, konference čtyř mocností v Postupimi vyhlásila souhlas s úplným vystěhováním všech Němců z Československa. Výraz odsun stal se náhle oficiálním a vyhánění Němců začalo být zcela zákonné. Jenže Němců už v Mostě hodně ubylo tím živelným odsunováním, Čechů zatím tolik nepřibylo, takže v Mostě, ale i v Souši a v Kopistech zůstává hodně prázdných, nebo lépe řečeno opuštěných bytů. Prázdné nejsou, Němci v nich museli skoro všechno nechat. Kromě odsunutých Němců je tu ovšem i kasta Němců uprchlých, kteří se prý skrývají v pohraničních lesích a chystají se škodit všelijakými sabotážemi. Říkají si werwolfové, a to slovo už se uchytilo i v českých novinách. Na přelomu
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS173100