svatého Raymonda. Bylo zavřené. Na stolku našel doktor Condon kámen a pod ním lístek: „Přejděte ulici a jděte až k rohu. Půjdete sám. Vezmete s sebou peníze. Setkám se s vámi. Počkejte u krucifixu.“ Vydal se kolem hřbitovní zdi. Přišel ke kříži. Zastavil a rozhlížel se po okolí. „Je tam někdo?“ ptal se tiše. Byla sice jasná noc, ale v temném koutě bylo vidět sotva na dva kroky. „Doktore?“ zvolal známý hlas. Objevil se temný stín a před Condonem stál známý neznámý v klobouku a s vyhrnutým límcem. „Máte peníze?“ zeptal se. „Jsou ve voze,“ řekl doktor. „Kdo je ve voze?“ „Plukovník Lindbergh.“ „Má zbraň?“ „Pokud vím, ne.“ „Tak je přineste.“ „Nejdřív mi musíte říci, kde je dítě. A potom, podívejte se, Lindbergh není tak bohatý, jak si myslíte. Konečně, nežijeme v blahobytu. Máme jen 50 000 dolarů, víc se plukovníkovi nepodařilo sehnat. Proč to zase protahujete? Řekněte mi, kde je dítě, a dostanete padesát tisíc.“ Chvíli přešlapoval. Nevěděl, co říci. Potom začal Condonovi vysvětlovat: „Moji společníci mi neuvěří. Budou si myslet, že jsem dostal 70 000 dolarů a že jsem si dvacet nechal. Bude to velice nepříjemné, ale co můžu dělat?“ „Půjdu do vozu pro peníze. Kde máte adresu dítěte?“ „Mezitím ji přinesu.“ Doktor Condon se vrátil k vozu, oznámil plukovníku Lindberghovi, že s únoscem usmlouval dvacet tisíc dolarů, a Lindbergh vyndal z dřevěné kazety balíček s dvaceti tisíci. Zbytek podal oknem doktoru Condonovi. Ten se znovu vrátil ke hřbitovu svatého Raymonda, kde konečně vyměnil 50 000 dolarů za obálku se sdělením, kde si mohou Lindberghovi vyzvednout syna. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172657
„Nesmíte ji otevřít dřív než za tři hodiny,“ řekl únosce. „Je to naše podmínka!“ Otočil se a zmizel s penězi ve tmě. Doktor Condon se vrátil k vozu jako vítěz. „Tady to máte, plukovníku,“ řekl a s divadelním gestem podal Lindberghovi obálku. Dodrželi slib. Otevřeli ji až za tři hodiny. „Chlapec je na lodi Nelly. Je to malý člun, necelých deset metrů dlouhý. Na lodi jsou dva lidé. Jsou nevinní. Člun najdete mezi Horsenecks Beach a Cay Head nedaleko ostrova Elisabeth Island.“ Policie se o úmluvě mezi únoscem a Lindberghovým prostředníkem dozvěděla už několik hodin před setkáním u hřbitova. Detektivové prý dokonce z bezpečné vzdálenosti pozorovali oba muže, ale na přání plukovníka Lindbergha nezasáhli. Přitom bylo už téměř jisté, že malého Charlieho neunesla banda gangsterů, ale jediný muž, bylo by tedy stačilo obklíčit ho a zatknout. Centrála FBI ve Washingtonu dokonce získala jeho otisk prstů z okenního rámu Charlieho ložnice. V kartotéce, která už tenkrát obsahovala asi 160 000 registrovaných otisků (dnes se počet odhaduje na 200 milionů), však otisky nebyly. Tímto konstatováním také skončila iniciativa agentů FBI a případ dál vyšetřovala policie. Proč se ředitel FBI, pověřený rozluštěním záhady samým prezidentem, stáhl do ústraní a přenechal případ policii? Na tuto otázku je jediná odpověď. Vyšetřování únosu Lindberghova dítěte vyvolalo mnoho kompetenčních sporů mezi jednotlivými policejními složkami. Hoover čekal v ústraní, tahanice mu posloužily, aby rozšířil pravomoc své agentury, což se mu bezpochyby podařilo. Plukovník Lindbergh mezitím telefonicky požádal vládu o hydroplán, hned ráno se v doprovodu zástupce vlády Iryho, doktora Condona a plukovníka Breckinridge vydal do přístavu Bridgeport, kde nasedli do člunu. Ten je převezl k hydroplánu. Právě svítalo. Doktor Con99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172657
don držel na klíně balík pokrývek, které mu dala paní Lindberghová, aby do nich zabalili zachráněného chlapce. Odstartovali. Také čluny vládní pobřežní hlídky zvedly kotvy. Osádky měly prohledat všechny zátoky členitého pobřeží. Plukovník Lindbergh prohlédl ze vzduchu každou loď. Nelly mezi nimi nebyla. Přistáli u ostrova, přestoupili na policejní kutr, ten je dovezl do víkendového hotelu Cuttybunk. Znovu se radili, znovu nasedli do letadla a do večera létali nad vodami kolem ostrova. Pak museli přiznat porážku. Naletěli gangsterovi a pro nic za nic zaplatili 50 000 dolarů. Jenomže proč celé to divadlo? Proč Charlieho noční košilka? Kde skrývá únosce malého Charlieho a proč ho nechce vydat rodičům, když splnili podmínky? Akce doktora Condona zkrachovala, na místo ochotného pedagoga už zřejmě čekali další kandidáti. Jedním z nich byl Gaston B. Means. Ten však, na rozdíl od Condona, neměl čestné úmysly. Plukovník Lindbergh se o akci Gastona Meanse dozvěděl hned na počátku jednání. Synovec žijící ve Washingtonu, kapitán Emory S. Land, mu důvěrně sdělil, že manželka vydavatele vlivného listu Washington Post Evelyna Walsh McLeanová se sama pustila do hledání uneseného dítěte. Proč právě ona? Prožila totiž podobnou tragédii. Před nedávnem jí začaly chodit poštou dopisy, v nichž neznámí lidé vyhrožovali, že jí unesou syna. Angažovala tedy ozbrojené strážce a dítě nepustila na krok. Pak došlo k tragédii. Chlapec si hrál na zahradě s jedním z ozbrojených mužů, kočkoval se s ním, pověsil se mu na opasek s ostře nabitou pistolí, ta spustila a chlapec padl mrtev k zemi. Paní McLeanová se od té doby stále ve vzpomínkách vracela k tragické události. Z domu téměř nevycházela. Gaston B. Means zazvonil u branky její vily, po služebné poslal svou navštívenku s poznámkou, že přichází ve věci Lindberghova dítěte. Sedli si a Means začal povídat. Náhoda ho přivedla na stopu uneseného chlapce, má 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172657