sympatičtější. Žárlila jsem totiž, ať se mi to líbilo nebo ne, a měla jsem za to na sebe pořádný vztek. „I já jsem moc šťastná že vás poznávám, je pro mne čest poznat matku pana markýze,“ usmála jsem se na ni. Stále mě ještě držela za ruku, která příjemně hřála. V sále byla, jak jsem předpokládala, zima jako v morně, takže jsem s radostí čerpala teplo z dlaně té milé staré paní. „Ale kdo to je?“ zeptala jsem se rozpačitě. To jsem zvědavá, co se dozvím! „Ona? Vy ji neznáte? Ach, zapomněla jsem, vy nejste zdejší… Tu zná každý, je to Ninon de Lenclos. Oficiálně je to dáma, neoficiálně kurtizána. Nerada ji vidím po Filipově boku. Stačí, že se můj syn radostně účastní všech jejích prostopášných večírků, které jsou tak moderní a tak nevkusné. Je to obyčejná vypočítavá děvka.“ Přímost té staré paní mě rozesmála. Bonton je jí ukradený. Konečně někdo, kdo se nechová jako by měl v zadku pravítko. Jméno Ninon de Lenclos jsem znala, bylo to jedno z nejčastěji omílaných jmen ve všech románech. Vida, stačí být kurtizána a člověk vstoupí do historie! „A oni spolu…“ Spolkla jsem svou neuváženou otázku a cítila, jak rudnu. „Jestli spolu sdílejí lože? Ano. Nejraději bych toho darebáka za to vydědila. Ale na to je už bohužel pozdě. Naštěstí se nemusím bát, že by si ji přivedl do domu natrvalo, to si nedovolí, žádné nevhodné city v tom nejspíš nejsou. Možná mi to dělá naschvál, protože ví, jak jí opovrhuji. Nedáte si černý čaj? Je to novinka, nápoj z dalekých zemí a skutečně výborný, lepší než ty naše květinové odvary. Třesete se, ať nám znovu neonemocníte, když už jste té zubaté jednou utekla. Mimochodem zajímalo by mě, jak se vám to podařilo. Velmi obdivuhodné…,“ řekla jako by se nechumelilo a táhla mě k prázdnému stolu, kde nám lokaj pohotově nalil čaj do stříbrných šálků. „Filip mě nemá rád, protože nechodím ke dvoru a protože jsem přesný opak jeho otce,“ odpovídala stará dáma na mou nevyřčenou otázku, jako by četla mé myšlenky, „…z jehož smrti se nikdy zcela nevzpamatoval. Ale vás 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172611