Už se to jednou stalo a jak to tenkrát, v jednotce Rivers of Babylon, prožíval? Těžko! Přeskočilo mu a dal se k jakési sektě. K žádné známé; on, Fredy Špáršvajn, si vymyslel svou vlastní. Ale to se už nezopakuje! On, Fredy, už nebude takový blázen! Neposere se! Jiní nemají parkoviště a žijí! Z ruky do huby, ale žijí! A on, Fredy Špáršvajn, bude stejně tak! Cikáni ti kradou auto, přeruší Bartaloš Fredyho řeč a ukáže za jeho záda. Fredy sebou instinktivně trhne a ohlédne se. Dva cikánští darebáci už sedí v mercedesu s bratislavskou espézetkou a lomcují s něčím pod palubní deskou. Mám to na háku, řekne Fredy. Tam, na parkovišti, už on, Fredy, skončil! A co budeš dělat? chce vědět Feri Bartaloš. Co se natrefí, odpoví Fredy nuceně optimistickým hlasem, z jehož suterénu se ozývá prudká a plačtivá sebelítost. On, Fredy, bude krást. Co nebude přivařené a přivázané řetězem, to on, Fredy Špáršvajn, ukradne a prodá tady, v dřevěné vesnici! Ať to všichni vidí! Nestihneš utéct, namítne Bartaloš a vbodne prst do Fredyho tukových polštářů na břiše. Na zloděje jsi moc tlustý. Zhubnu, řekne Fredy odhodlaně a tahle představa spojená s vlastním utrpením mu vnukne myšlenku, že by se mohl najíst. Grilovaná kuřata za bufetovým okénkem necudně ukazují propečená šťavnatá stehna, obrovské rohlíky v šedé přepravce, posypané lesklými krystalky soli, vydechují vůni pekárny a obrovské nafouklé pálivé papričky ve sklenicích se sladkokyselým nálevem volají: Kup si nás, Fredy! Fredy Špáršvajn se postaví do řady s ústy plnými slin. Jeho nová kariéra vyvrhele ho nadchla. Když si Fredy koupí jídlo, odnese ho ke stolu a s požitkem se láduje. Feri s Eržikou se o něčem polohlasem radí před záchody. Nakonec Bartaloš přistoupí k Fredymu. Můžu? zeptá se a sedne si se dvěma pivy v ruce. Jedno posune před tlustého hlídače. Něco bych pro tebe měl, zašeptá diskrétně. Takový džob, jak se říká.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS171974