k ãoãce a k vnûj‰ímu prostfiedí. Svûtelné paprsky se tak musí na cestû k sítnici doslova prodrat vrstvou nervov˘ch vláken, coÏ patrnû k citlivosti oka ani k pfiesnosti zobrazení pfiíli‰ nepfiispûje. Navíc se svazek nervÛ vedoucích signály z bunûk sítnice musí nûkudy dostat do mozku. V sítnici je proto v urãitém místû otvor, kudy svazek nervov˘ch vláken, jakási biologická „kabeláÏ“, odchází z oãní komory smûrem do mozku. KvÛli tomu máme na sítnici tzv. slepou skvrnu, pomûrnû velké místo, kde chybí svûtloãivné buÀky, a kde se proto optické podnûty nemohou pfievádût na pfiíslu‰né zrakové vjemy. JestliÏe se do daného místa promítne právû obraz ãerveného svûtla semaforu nebo v˘straÏné kontrolky na palubní desce, mÛÏe to mít zajímavé a ne právû pfiíjemné dÛsledky. Îe nám v bûÏném Ïivotû pfiítomnost slepé skvrny ani spleti nervov˘ch vláken nacházejících se pfied sítnicí pfiíli‰ nevadí, je dáno jednak tím, Ïe máme obvykle dvû oãi, jejichÏ zorná pole se, alespoÀ u nás primátÛ a sov, z velké ãásti pfiekr˘vají (takÏe napfiíklad obraz semaforu, kter˘ se nám v levém oku promítnul na slepou skvrnu, se nám v pravém oku promítne na funkãní ãást sítnice), dále tím, Ïe oãi vykonávají neustále drobné pohyby, takÏe se na slepou skvrnu promítají postupnû rÛzné ãásti na‰eho zorného pole, a pfiedev‰ím tím, Ïe máme nesmírnû dokonal˘ mozek, kter˘ dokáÏe z velmi nekvalitních signálÛ poskytovan˘ch na‰imi nedokonal˘mi optick˘mi snímaãi „vypoãítat“ pomûrnû kvalitní obraz na‰eho okolí. Bez tohoto kvalitního superpoãítaãe a bez servomechanismÛ neustále cukajících oãima z místa na místo by byly oãi témûfi nepouÏitelné. Kdyby nám v obchodû prodali fotoaparát nebo videokameru vybavenou podobnû „kvalitní“ optikou, asi bychom je po prvních snímcích rychle reklamovali. A kdyby nám v obchodû chtûli tvrdit, Ïe na kvalitû optiky vlastnû vÛbec nezáleÏí, Ïe staãí, kdyÏ si ke kamefie zakoupíme dostateãnû v˘konn˘ superpoãítaã, kter˘ nám i na základû nekvalitních vstupních dat témûfi dokonal˘ obraz dopoãítá, asi bychom na prodavaãe nevûfiícnû vykulili své nedokonalé komorové oãi. No a v podstatû právû toto podivné fie‰ení zvolila v pfiípadû oka obratlovcÛ biologická evoluce. JAK VZNIKÁ U ORGANISMÒ KOMPLEXITA A ORGANIZOVANOST… / 101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS171805
DÛvod je pomûrnû jednoduch˘. PfiedchÛdci obratlovcÛ, u kter˘ch oko vznikalo, mûli sítnici tvofienou mal˘m poãtem svûtloãivn˘ch bunûk, které témûfi jistû netvofiily souvislou vrstvu. Z funkãního hlediska bylo tudíÏ vcelku jedno, zda je sítnice napojena na nervy zepfiedu nebo zezadu. Evoluce si mohla „hodit korunou“ a náhodnû si jedno z konstrukãních fie‰ení vybrat. Ve skuteãnosti o v˘bûru jedné z obou moÏností patrnû nerozhodovala náhoda, n˘brÏ zákonitosti embryonálního v˘voje oka – oko s nervov˘mi vlákny pfied sítnicí se u obratlovcÛ, u kter˘ch vzniká nervová soustava vãetnû sítnice vlastnû vchlípením nervové trubice, snáze „vyrobí“. Nepraktiãnost kdysi zvoleného konstrukãního fie‰ení se projevila v mnohem pozdûj‰ích stadiích evoluce, kdyÏ se v dÛsledku pfiirozeného v˘bûru u modernûj‰ích obratlovcÛ zvût‰il poãet i hustota svûtloãivn˘ch bunûk v sítnici. Tehdy „kabeláÏ“ zaãala sniÏovat kvalitu vidûní a navíc si vynutila vznik slepé skvrny. Evoluce není konstruktér, kter˘ by si mohl znovu sednout za r˘sovací prkno a navrhnout zásadnû nové, lep‰í fie‰ení, napfiíklad oko se sítnicí inervovanou zezadu, tedy fie‰ení, které úspû‰nû zvolili napfiíklad hlavonoÏci. Místo toho se pustila do vylep‰ování principiálnû nevhodného konstrukãního fie‰ení,v tomto pfiípadû pomocí vylep‰ování orgánu urãeného pro anal˘zu získan˘ch optick˘ch signálÛ – koncového mozku. Îe moÏná právû tato evoluãní fu‰efiina si nakonec vynutila vznik nesmírnû v˘konného mozku, kter˘, jak se posléze ukázalo, lze vyuÏít i jin˘m zpÛsobem neÏ k opravû optick˘ch vad nedokonalého oka (napfiíklad k podmanûní si biosféry na‰í planety, vãetnû chudákÛ hlavonoÏcÛ i s jejich konstrukãnû mnohem lep‰íma komorov˘ma oãima), je jiÏ zcela jiná kapitola. O nûãem podobném jsme jiÏ hovofiili v kapitole 3, kdyÏ jsme se zab˘vali preadaptacemi. Z hlediska diskuse s kreacionismem je dÛleÏité, Ïe evoluce se velmi ãasto projevila jako velmi hloup˘ „inteligentní designér“. V mnoha pfiípadech krátkozrace zvolila nejjednodu‰‰í, ov‰em s ohledem na dal‰í v˘voj naprosto nevhodná technická fie‰ení. Evoluce je krátkozrak˘ oportunista, kter˘ vÏdy fie‰í okamÏit˘ problém a nikdy neplánuje dopfiedu a nepfiedvídá, jaké negativ102 / ZAMRZLÁ EVOLUCE ANEB JE TO JINAK, PANE DARWIN
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS171805
5.5 Inteligentní designér (konstruktér, návrháfi). Oznaãení pro Boha, které pouÏívá velká ãást dne‰ních americk˘ch kreacionistÛ. Jde jim o to, aby obe‰li pfiíslu‰-
n˘ ãlánek americké ústavy zakazující hlásat náboÏenskou víru na státních ‰kolách.
ní dÛsledky s sebou dané konstrukãní fie‰ení v budoucnu pfiinese. KdyÏ se nedostatky zvoleného konstrukãního fie‰ení projeví, „hledá“ evoluce (metodou pokusu a omylu) zpÛsob, jak jejich dopad na funkãnost systému minimalizovat prostfiednictvím rÛzn˘ch „záplat“, nikoli jak je odstranit pomocí zásadní zmûny konstrukãního fie‰ení. Kdybychom pfiedpokládali, Ïe organismy stvofiila nikoli slepá tápající evoluce, ale nûjaká inteligentní bytost, aÈ jiÏ BÛh nebo tfieba mimozem‰Èan, byli bychom asi nuceni o mífie její inteligence velmi ãasto váÏnû zapochybovat. Z hlediska vzniku organizovanosti i komplexity je pak podstatné, Ïe sloÏitost systému v evoluci velmi ãasto narÛstá právû díky tomu, Ïe evoluce postupnû vr‰í záplatu na záplatu, tedy Ïe opravuje dÛsledky jednotliv˘ch chyb, místo aby tyto chyby jednodu‰e a cílenû odstranila. MÛÏeme tedy uzavfiít, Ïe díky pasivní evoluci u organismÛ vznikají velmi komplexní struktury, které jsou velmi ãasto organismÛm objektivnû na ‰kodu. Kdyby v evoluci nedo‰lo k jejich vzniku, dafiilo by se dan˘m druhÛm lépe, tj. mohly by za stejn˘ch podmínek dosahovat vy‰‰í populaãní hustoty. Ov‰em jak jsme si ukázali na pfiíkladu obratlovãího oka, v nûkter˘ch pfiípadech se urãitá nev˘hoda (napfiíklad nedokonalé oko vyÏadující pro své fungování vznik nesmírnû dokonalého mozku) mÛÏe ãasem neãekanû promûnit v zásadní v˘hodu.
Jak (a proã) si zeditovat DNA – zeptejme se trypanozom Typick˘m pfiíkladem nesmírnû sloÏitého systému vzniklého touto pasivní evolucí, tj. postupn˘m vr‰ením záplat smûfiujících k uchoJAK VZNIKÁ U ORGANISMÒ KOMPLEXITA A ORGANIZOVANOST… / 103
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS171805