Nedomyšlená společnost (Ukázka, strana 99)

d˚ uvodu odvra ´til. Souˇc´astı´ tˇ echto ritua ´l˚ u by´vajı´ ˇcasto obˇ eti, ktere ´ pˇredstavujı´ dar posva´tny´m sila´m, pˇriˇcemzˇ se oˇceka´va´, ˇze toto gesto bude ocenˇ eno protidarem, tedy tı´m, ˇceho se na ´m momenta ´lnˇ e nedosta ´va ´. Vykona ´nı´m obˇ eti se posva ´tne´ sı´ly sta ´vajı´ dluzˇnı´kem dona ´tora a je slusˇne´ dluhy vyrovnat.

Na podobne´m principu funguje asketismus, kdy se ˇclovˇ ek dobrovolnˇe zbavuje urˇcity´ch potˇeˇsenı´ ˇci statk˚ u, ˇc´mz ı ˇ si opˇet onen svˇ et zadluzˇuje a smı´ doufat v odmˇ enu neskonale vysˇˇs´. ı Ritua ´ly bojovnı´k˚ u pˇripravujı´cı´ch se na va´lku i ritua´ly plodnosti patˇr´ı do te´to kategorie, podobnˇ e jako ritua ´ly pˇrivola ´vajı´cı´ de ´ˇst’ po dlouhe ´m obdobı´ sucha ˇci ritua´ly odvracejı´cı´ nebezpeˇc´ı zhoubny´ch epidemiı´.

Jejich modernı´ obdobou jsou politicke´ manifestace lidı´ oba´vajı´cı´ch se ohrozˇenı´ ze strany skuteˇcne´ho ˇci domnˇele´ho nepˇr´tele. ı Vsˇechny tyto ritua ´ly posilujı´ soudrzˇnost „kmene“ v situaci, ktera ´ je povaˇzova ´na za kritickou. Proto politiˇctı´ v˚ udcove´ konstruujı´ nejednou obraz domnˇ ele´ho nebezpeˇc´ı a nepˇr´tele, ı aby posı´lili semknutost svy´ch stoupenc˚ u a sve´ postavenı´ uvnitˇr komunity. Hrozba u ´ toku neˇcisty´ch sil doka ´ˇze stmelit vyvolene´.

Ritua´ly pˇrechodu pˇretrva´vajı´ dodnes z obdobı´, kdy spoleˇcnost po cele´ generace nehybna´ spatˇrovala v kazˇde´ zmˇenˇe usta´lene´ho stavu riziko ohrozˇujı´cı´ klidnou monotonii ˇzivota. Proto byly vyvinuty ritua ´ly, jejichzˇ u ´ˇcelem bylo zaˇclenit nastalou zmˇ enu plynule do existujı´cı´ho ˇr´adu. Ten, kdo zmˇ enou prosˇel, mˇ el by´t zaˇclenˇ en hladce do nove´ pozice, a to s co nejmensˇ´m ı otˇresem jak pro nˇeho, tak pro spoleˇcnost i pro ˇsirsˇ´ı vesmı´rny´ ˇr´ad. Do te´to kategorie patˇr´ı ritua ´ly spojene´ s narozenı´m nove´ho ˇclovˇ eka, s jeho dospı´va ´nı´m, ceremonie svatebnı´ i pohˇrebnı´, iniciaˇcnı´ obˇrady, obˇrady promoˇcnı´ a podobnˇe. Nemˇennost ritua´l˚ u konany´ch pˇri tˇechto pˇr´lez ı ˇitostech vlastnˇe symbolicky vyvazˇuje ˇsok zmˇeny a poma´ha´ podrzˇet identitu toho, kdo za ´vazˇnou zmˇ enou procha ´zı´. V pˇr´padˇ ı e pohˇrebnı´ch obˇrad˚ u je u ´ˇcelem ritua ´lu usnadnit pˇrechod zemˇrele ´ho a jeho zaˇclenˇ enı´ do ˇr´adu onoho svˇ eta a za ´roveˇ n oˇcistit poz˚ ustale ´ od kontaktu s neˇcisty´mi silami smrti. Tı´mto ritua´lem se hrozba smrti mˇenı´ v garanci nove´ho ˇzivota.

Ritua ´ly tresta ´nı´, at’ jizˇ majı´ podobu soud˚ u, poprav, lynˇcova ´nı´, anebo jemnˇ ejsˇ´ı formu proklı´na ´nı´ vinı´ka, stmelujı´ a posilujı´ spoleˇcenstvı´ spravedlivy´ch. Bez kontrastu s tı´m, kdo se provinil, nemohou vyniknout ctnosti tˇ ech, kteˇr´ı doka ´zali nezhˇresˇit. Proto kazˇda ´ cı´rkev potˇrebuje sve´ho d’´abla, kazˇdy´ svˇ etec sve ´ temne ´ sı´ly a kazˇde´ na ´bozˇenstvı´ sve´ nevˇ eˇr´cı ı ´ a sve´ kacı´ˇre. Pˇritazˇlivost nebe 98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS171502

je umocnˇ ena neva ´bnou vidinou pekla a nebeske ´ slasti vyniknou nejle´pe na pozadı´ pekelny´ch muk. Ota ´zka, proˇc vlastnˇ e existuje zlo, pokud dobro je skuteˇcnˇe vsˇemocne´, komlikuje vˇerouku vsˇech cı´rkvı´, na ´klady spojene´ s vysvˇ etlenı´m te´to za ´hady se vsˇak vra ´tı´ v podobˇ e mora ´lnı´ho efektu tohoto kontrastu. Take ´ v pˇr´padˇ ı e ritua ´l˚ u tresta ´nı´ platı´, ˇze je tˇreba vyrobit vinı´ka, nenı´-li mozˇno trestat zaslouzˇenˇe. Nenı´-li koho proklı´nat, je ohrozˇena soudrzˇnost cele´ skupiny a spravedlivı´ ta ´pou, pokud nemohou budovat svoji integritu v konfrontaci s nehodny´mi hˇr´s ıˇnı´ky.

Ritua ´ly u ´ cty mohou mı´t vı´ce podob. Existujı´ jednostranne ´ ritua ´ly u ´ cty, kdyzˇ se dvoˇrane´ a poddanı´ klanˇ ejı´ panovnı´kovi a podˇr´zeny ı ´ nadbı´ha´ sve´mu nadˇr´zene ı ´mu. Zvla´ˇstnı´m typem tˇechto jednostranny´ch ritua ´l˚ u jsou ritua ´ly kolektivnı´, napˇr. kdyzˇ voja ´ci defilujı´ pˇred genera ´lem, shroma ´ˇzdˇ enı´ vˇ eˇr´cı ı ´ch vzy´va ´ sve ´ho boha, politiˇctı´ souvˇ erci sve´ho v˚ udce ˇci shroma ´ˇzdˇ eny´ dav zdravı´ vlajku sve´ zemˇe. Existujı´ vsˇak take´ ritua´ly vza´jemne´ u ´ cty, a to tehdy, kdyzˇ se lide´ s respektem hodny´m posva ´tne´ho zaˇcnou chovat navza ´jem v˚ uˇci sobˇ e. Tento moment je d˚ ulezˇity´, protozˇe na ´m m˚ uˇze osvˇ etlit nˇektere´ dalsˇ´ı aspekty zdvoˇrile´ho chova ´nı´ civilizovany´ch lidı´.

V primitivnı´ch spoleˇcnostech pˇrevla ´dajı´ jednostranne ´ ritua ´ly u ´ cty. Lide´ se klanˇejı´ svy´m boh˚ um a te´ˇz panovnı´k˚ um, kteˇr´ı ostatnˇe by´vajı´ s bohy nejednou v u ´ zky´ch pˇr´buzensky ı ´ch vztazı´ch. Projevy u ´ cty jsou v tˇ echto podmı´nka ´ch za ´roveˇ n projevem podˇr´zenosti ı a poslusˇnosti toho, kdo u ´ ctu prokazuje. Ten na ni zpravidla sa ´m na ´rok nema ´, nikoho nenapadne, aby se mu klanˇ el. Uvnitˇr kazˇde´ patriarcha ´lnı´ doma ´cnosti je objektem u ´ cty vsˇech muzˇska ´ hlava doma ´cnosti. Tento vztah je pˇredobrazem bezmezne ´ u ´ cty prokazovane´ panovnı´kovi i devo ´tnı´ u ´ cty k boh˚ um.

Historicka´ zmˇena obrovske´ho vy´znamu nastupuje s pˇrechodem k feudalismu toho typu, ktery´ se nejplnˇeji rozvinul v ranˇe stˇredovˇeke´ Evropˇe. Ten totizˇ umozˇnil, aby hlava neza´visle´ doma´cnosti vstoupila do sluzˇeb jine´ doma´cnosti a pˇritom se nejen nestala otrokem, ny´brzˇ sluzˇebnı´ pomˇ er jejı´ status jesˇtˇ e zvy´ˇsil. Sluzˇba nedegraduje, ale naopak ˇclovˇeka pozdvihuje, uva´dı´ ho do ˇrad vojenske´ ˇslechty.

Jejı´ pˇr´slus ı ˇnı´ci si prokazujı´ u ´ ctu nynı´ jizˇ vza´jemnou. Pˇresta´va´ platit, ˇze ten, kdo druhe´mu u ´ ctu proka ´ˇze, jı´ sa ´m nenı´ hoden. Ritua ´lnı´ projevy vza´jemne´ u ´ cty tvoˇr´ı naopak podstatnou ˇc´ast kodexu chova´nı´ rytı´ˇru ˚. Rytı´ˇri jsou prvnı´mi skuteˇcny´mi kolegy, spojuje je nikoliv vztah nadˇr´zenosti ı a podˇr´zenosti, ı ny´brzˇ vztah rovnosti. Ritua ´ly vza ´jemne´ u ´ cty se rozvı´jejı´ k dokonalosti v prostˇredı´ knı´zˇecı´ch 99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS171502

ˇujı´ gesta, ktera´ dvor˚ u. Zde si dvoˇrane´ navza´jem mezi sebou vymˇen dˇr´ve ı adresovali vy´hradnˇ e podˇr´zenı ı ´ nadˇr´zeny ı ´m. Pozdˇ eji se vsˇak situace v mnohe´m zmˇ enila. Rovnost mezi rytı´ˇri byla zalozˇena na respektova ´nı´ za ´sad rytı´ˇrske´ cti a na u ´ ctˇ e k individua ´lnı´m vy´kon˚ um kazˇde´ho z nich v permanentnı´ch feuda ´lnı´ch potyˇcka ´ch.

S ustavenı´m mocenske´ho monopolu knı´zˇete mizı´ rytı´ˇrska´ rovnost ve volnosti, nastupuje rovnost dvoˇran˚ u v podˇr´zenosti ı jedine ´mu knı´zˇeti. Ve vystupova ´nı´ dvoˇran˚ u je tedy mnoho pokrytecke ´ho, adresujı´-li si navza´jem podobne´ u ´ klony, s jaky´mi pˇredstupujı´ pˇred sve´ho vla ´dce. Vojenske´ ctnosti rytı´ˇru ˚ jsou nahrazeny skryty´mi formami soupeˇrenı´ mezi dvoˇrany, ktere´ je jen velmi povrchnˇ e maskova ´no projevy vza ´jemne´ u ´ cty. Navı´c docha ´zı´ k paradoxu: vy´znam dˇ ediˇcnosti a r˚ uzne´ho stupnˇ e urozenosti je pˇremrsˇtˇ enˇ e zd˚ urazˇ nova´n pra´vˇe v situaci, kdy byrokraticky´ absolutismus fakticky nastoluje bezmocnost vsˇech urozeny´ch, kteˇr´ı jsou zaˇcleˇ nova ´ni podle v˚ ule panovnı´ka a jeho ra´dc˚ u na mı´sta d˚ ustojnı´k˚ u masovy´ch arma ´d a u ´ˇrednı´k˚ u centralizovane´ spra ´vy. Neurozena ´ burzˇoazie se v demokraticky´ch revolucı´ch energicky bouˇr´ı proti privilegiı´m ˇslechty, protestuje proti vy´sada´m, ktere´ byly jizˇ namnoze zbaveny mocenske´ho vy´znamu. Jako vı´tˇezna´ slozˇka spoleˇcnosti pak kopı´ruje uhlazene´ mravy porazˇeny´ch dvoˇran˚ u. Ozˇivuje pˇritom idea´l rovnosti, ktery´ je pˇredpokladem vza ´jemne´ho prokazova ´nı´ u ´ cty. Podobnˇ e jako v pˇr´padˇ ı e dvoˇran˚ u jedna ´ se o rovnost v poslusˇnosti, ale nikoli v˚ uˇci konkre´tnı´ osobˇe vla´dce, ny´brzˇ v˚ uˇci neosobnı´m za´kon˚ um vyjadˇrujı´cı´m myticky prezentovanou v˚ uli lidu. V˚ ule lidu se sta ´va ´ v˚ ulı´ bozˇ´ı a kazˇdy´ ˇclovˇ ek se pro druhe´ lidi mˇ enı´ v male ´ho boha vyzˇadujı´cı´ho pˇri setka ´nı´ lehky´ u ´ klon hlavy jako vzda ´lenou vzpomı´nku na hluboke´ klanˇenı´ pˇred bozˇstvy skuteˇcny´mi.

Na´bozˇenske´ ritua´ly minulosti udrzˇovaly idealizovanou pˇredstavu boha, jemuzˇ byla obˇradnˇe prokazova´na jednostranna´ u ´ cta. Nynı´ si podobnˇe obˇradnˇe, i kdyzˇ v pˇrimˇeˇrenˇe zmensˇene´m mˇeˇr´tku, ı prokazujı´ u ´ ctu lide´ navza´jem a skrze kazˇdodennı´ ritua´ly vza´jemne´ u ´ cty se snazˇ´ı pˇredva´dˇet jeden druhe´mu vysoce idealizovanou podobu sebe sama. Demonstrujı´ ji svy´m dobry´m chova´nı´m i vhodny´m odˇevem, spra ´vny´m to ´nem hlasu a podobnˇ e. Tı´m vsˇ´m ı jednak vyjadˇrujı´ respekt v˚ uˇci druhy´m, jednak si vynucujı´ stejny´ respekt sami pro sebe.

Americky´ sociolog Erwing Goffman ilustruje v ˇradˇ e studiı´ zp˚ usoby, jimizˇ lide´ doka´ˇz´ı pˇrehra´vat pˇred druhy´mi sva´ idealizovana´ pˇredstavenı´. Ukazuje i to, jak se na sve´ vy´stupy v za ´kulisı´ peˇclivˇe 100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS171502