Encyklopedie městských bran v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Ukázka, strana 99)

JIHLAVA

Jihlava, dfievoryt Jana Willenberga z konce 16. století

Souãástí brány byla i tzv. Nová brána, vybudovaná v roce 1580 v parkánové zdi. V roce 1605 poãal pfied branou vznikat nov˘ bastion, dobudovan˘ aÏ za ‰védské okupace mûsta.

KfiíÏová brána Od tfiicetileté války byla téÏ naz˘vaná ·védská.

Po náv‰tûvû císafie Josefa II. v roce 1784 také

Císafiská. Brána stávala na severov˘chodû v KfiíÏové ulici mezi domy ãp. 33 a 34. K jejímu zazdûní do‰lo pfii v˘stavbû nového opevnûní, nejspí‰e za tfiicetileté války v dobû obsazení mûsta ·védy. Pfied branou se v bastionovém opevnûní nenacházel Ïádn˘ venkovní prÛchod. Brána byla znovu proraÏena v roce 1784. Zbofiena byla jako první z jihlavsk˘ch bran v roce 1832.

Jihlava, plán pfiízemí brány Matky BoÏí, zamûfiil a kresba autor

PÛvodnû to byla gotická brána men‰ích rozmûrÛ bez vlastní vûÏe. Neobsahovala pfiedbraní a byl zde pouze prÛchod hradbou.

·kolská branka Nacházela se na v˘chodní stranû mûsta za kostelem sv. Jakuba poblíÏ ‰koly. Byla jen brankou pro pû‰í smûrem do údolí. Nelze ji v‰ak zamû-

Jihlava, brána Matky BoÏí, prÛjezd z vnitfiní strany 97

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170709

JIND¤ICHÒV HRADEC

Àovat s novodob˘m prÛrazem hradeb se schodi‰tûm do mûstského parku Malého Heulosu.

JIND¤ICHÒV HRADEC

âeská brána

Mûstem se stal pfied rokem 1255. Lehãí opevnûní bylo zbudováno jiÏ na pfielomu 13. a 14. století. Kamenné opevnûní v‰ak bylo dokonãeno aÏ ve tfiicát˘ch letech 14. století. Mûsto mûlo po obvodu svého opevnûní celkem tfii brány a jednu fortnu. Od ‰edesát˘ch let 15. století aÏ do roku 1490 pfii zesilování hradeb obdrÏely v‰echny tfii brány pfiedbraní s vnûj‰í prÛjezdní vûÏí. Existence barbakánÛ nebyla zji‰tûna.

Od roku 1784 zvaná také Brnûnská. Stávala na jihov˘chodû mûsta za farním kostelem, a to v Brnûnské ulici mezi domy ãp. 31 a 36. Vznikla patrnû jiÏ ve 13. století. Pozdûji byla vyuÏita v dobû nebezpeãí ãi v ãasech sucha jako mûstská s˘pka. V roce 1784 byla brána vzhledem k roz‰ífienému silniãnímu provozu novû upravena. Zbofiena byla v letech 1844–45.

Brána byla men‰ích rozmûrÛ. Její ãtyfihranná vûÏ byla umístûna v linii hlavní hradební zdi.

Bránu chránil men‰í barbakán, pod ním byl v první polovinû 17. století vybudován hlinûn˘ bastion.

Brtnická brána Stávala na jiÏní stranû mûsta ve Znojemské ulici. PÛvodní gotická brána byla doplnûna barbakánem, kter˘ byl zbudován ãi upraven v roce 1536. Brána byla v letech 1579–80 novû renesanãnû vystavûna. Od roku 1605 aÏ do konce tfiicetileté války byla zaslepená a prÛchodná pouze malou v˘padní brankou. V roce 1739 byla stavebnû upravena, protoÏe znaãnû pfiekáÏela provozu. Ke zbofiení brány do‰lo postupnû v letech 1828–46. âást vnitfiní brány byla snesena v roce 1828, roku 1845 následovala ãást barbakánu s vnûj‰í bránou a dal‰í rok vnitfiní brána s vûÏí. Zbytky barbakánu byly zbofieny v letech 1955–58 pfii pfiemosÈování KoÏeluÏského údolí.

Vnitfiní ãástí brány v linii hlavní hradební zdi byla pÛvodnû ãtyfihranná vûÏ s prÛjezdem.

V pozdûj‰í dobû byla zesílena vût‰ím barbakánem s kulatou hradební vûÏí. Zdi vûÏe i barbakánu byly bohatû vyzdobeny psaníãkov˘mi i figurálními sgrafity s historick˘mi a biblick˘mi v˘jevy. Cesta ven k mûsta se v této ãásti zalomovala k vnûj‰í bránû. Pfied vstupní branou se nacházel most.

(okresní mûsto)

NeÏárecká brána Také NeÏárská, TfieboÀská ãi Linecká. Podle svého ãerveného zbarvení byla naz˘vána i âervená.

Brána se nachází v NeÏárecké ulici na západní stranû mûsta. Jádro stavby je kladeno do druhé ãtvrtiny 14. století. Vnûj‰í ãást byla zbudována ve druhé polovinû 15. století. Za Jáchyma z Hradce byla brána zv˘‰ena o tfietí, renesanãní patro. AÏ pozdûji byla doplnûna dolní branou vãetnû boãní v˘padní branky pro pû‰í. V roce 1802 byly na bránu umístûny hodiny. VûÏ je dnes souãástí muzejního areálu a mimo prÛjezd není bûÏnû pfiístupná vefiejnosti.

Brána je ãtyfihranná ãtyfipodlaÏní vûÏ s pfiízemím a tfiemi patry. Klenut˘ prÛjezd tvofií prÛjezdnou ulici. Na vnûj‰ím prÛãelí brány jsou vytesány po obou stranách portálu mohutné dráÏky, v nichÏ se pohybovala mfiíÏ uzavírající bránu. VûÏ je opatfiena vysokou valbovou stfie-

JindfiichÛv Hradec, pfiízemní ãást NeÏárecké brány, podle plánÛ jindfiichohradeckého muzea pfiekreslil autor

chou s krovní místností a se dvûma ‰picemi s korouhviãkami. Vnûj‰í ãást brány se do dne‰ní doby nezachovala.

PraÏská brána Zvaná téÏ Novomûstská. Nacházela se na severní stranû mûsta v dne‰ní Panské ulici. Je‰tû v roce 1802 byla její vûÏ opatfiena hodinami.

Brána byla zbofiena stfieleckou spoleãností roku 1822.

Brána se dûlila na vnitfiní a vnûj‰í ãást.

Vnitfiní brána byla rozloÏitá stavba s prÛjezdem.

Nad ní se tyãila uωí jednopatrová vûÏ s mansardovou stfiechou, zakonãená na vrcholu makovicí s korouhviãkou a Ïlutou rÛÏí. V pfiedbraní s vnûj‰í branou byl prÛchod na obû strany do obvodového parkánu.

Literatura: Hoffmann 1965, s. 186–228; ·amánková 1950, s. 178; Kfiesadlo 1992, s. 32 aÏ 34; Kuãa 2000, s. 657–664; Jaro‰ 2002, s. 11 aÏ 15; Kupka a kol. 2002, s. 204–208.

JindfiichÛv Hradec, malba na NeÏárecké bránû 98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170709

JIRKOV

JindfiichÛv Hradec, vnitfiní pohled na NeÏáreckou bránu

Zbytek vnûj‰í ãásti brány je moÏné je‰tû dnes spatfiit na vedlej‰ím domû ãp. 106.

·pitálská fortna ãi Solní branka. Stávala na v˘chodní stranû mûsta v uliãce pfii kostele sv. Jana Kfititele.

Vznikla mezi zdí kostela a sousedním domem ãp. 150. Fortna snad byla aÏ mlad‰ího pÛvodu.

V 16. století byl v podkrovní svûtniãce sklad soli. Dnes je to pouze úzk˘ prÛchod.

Rybnická brána Jinak také Vajgarská, VídeÀská ãi Rakouská.

JindfiichÛv Hradec, vnûj‰í strana NeÏárecké brány

Stávala na jihov˘chodû mûsta v dne‰ní Rybniãní ulici vedoucí k mostu pfies rybník Vajgar.

Vnitfiní brána stávala v prostoru domÛ ãp.

167–169 a 191. PÛvodní brána byla vystavûna je‰tû v gotickém slohu. Renesanãnû byla pfiestavûna za Jáchyma z Hradce v roce 1552. Zbofiena byla v roce 1826.

Brána byla aÏ do svého zbofiení dvoudílnou jednopatrovou stavbou. Její vnitfiní ãást tvofiila nevysoká vûÏ, pfied ní smûrem k Rybnickému mostu bylo pfiedbraní s ãelní branou. Mezi obûma prÛjezdy byl z boku pfiedbraní vstup s vraty do parkánu.

Pfiedmûstí V poslední ãtvrtinû 15. století bylo hradbou opevnûno Nové Mûsto pfied PraÏskou branou, opevnûní se v‰ak nedochovalo. Vstup musela zaji‰Èovat nejménû jedna brána.

Literatura: Novák 1901, s. 144–146; Tepl˘ 1927, s. 88–93; Hilmera 1957, s. 2, 11; Chorvátová 1974, s. 17–18; Kuãa 2000, s. 706 aÏ 717.

JIRKOV

(okres Chomutov) Jako mûsteãko se uvádí v roce 1374. Mûstské opevnûní vzniklo aÏ po povolení jeho v˘stavby v roce 1507. Dokonãeno bylo aÏ kolem roku 1590. Bylo doplnûno pûti branami. KaÏdá z nich mûla svého branného. Hradby byly zru‰eny v letech 1828–34.

Vinná brána Jinak Vinafiská. Stávala na západní stranû mûsta. Na pohledovém plánu mûsta z roku 1727 je zakreslena jako jednopatrová ãi jen pfiízemní ãtyfihranná stavba.

Zámecká brána Byla severní branou. Podle kresby z roku 1727 se jeví jako jednopatrová vûÏ s prÛjezdem.

JindfiichÛv Hradec, venkovní pohled na ·pitálskou fortnu u kostela 99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170709