SLOUP
ně, a výrazný podíl dřeva. Zda absence archeologických nálezů souvisí s krátkodobostí využívání objektu nebo se zánikem historického nadloží v novověku, eventuálně má jiné důvody, zůstává úkolem budoucího výzkumu, který by si tento zajímavý objekt nepochybně zasloužil. SKUHROV (okr. Rychnov nad Kněžnou, Královéhradecký kraj) V prostoru jádra hradu byla obcí Skuhrov nad Bělou vystavěna dřevěná rozhledna. Lit.: Nedomlel 2004. SLOUP (okr. Česká Lípa, Liberecký kraj) Lit.: Brych – Rendek 2002; Weinhold 2003; Fišera 2004 c; Weinhold 2004.
Obr. 171. Skara. Nároží valu a příkopu vnitřního hradu
Obr. 170. Skara. Půdorys hradu.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170694
*SMOJNO
zájmová oblast označována jako starožitnosti, což se zákonitě odrazilo v názvu společnosti, který nemá nic společného se současným chápáním obsahu pojmu starožitnost. Vznik této společnosti představoval logické vyústění snah o založení organizace, která by se v komplikovaných a „plodům duchovním a uměleckým našich předků“ nepříznivých poměrech věnovala ochraně národního kulturního dědictví, jeho výzkumu a v neposlední řadě i působení na nejširší veřejnost. U zrodu společnosti s obsáhlým, pokrokovým a pregnantně formulovaným programem se tak sešli nejvýznamnější profesionálové i nadšení amatéři. Ono sepětí všech úrovní zájemecké veřejnosti ostatně charakterizuje činnost společnosti doposud, přičemž v jejím čele od počátku stály nejvýznamnější badatelské osobnosti. V prvé etapě své existence, tedy v době do první světové války, sehrála Společnost přátel starožitností velmi významnou roli v rozvíjení pestré škály historických disciplín. Jako jediná celozemská organizace svého druhu se též významně a systematicky angažo-
Obr. 172. Skuteč. Město s hradním návrším Humperky na mapě prvního vojenského mapování
*SMOJNO viz ZÁKUPY SMOLÍN viz PECHBURK SOBĚSLAV (okr. Tábor, Jihočeský kraj) Lit.: Lintner 1940; Bouška a kol. 1990. SOBÍN (též Starý zámek u Rynholce, okr. Rakovník, Středočeský kraj) Lit.: Durdík 2004 n. SOKOLČÍ (okr. Český Krumlov, Jihočeský kraj) Na poměrně rozsáhlém předhradí jsou patrny reliéfní relikty minimálně dvou až třech patrně podsklepených staveb. Lit.: Durdík – Sušický 2002. *SPOLEČNOST PŘÁTEL STAROŽITNOSTÍ – jeden z nejstarších (založen v roce 1888) kontinuálně existujících českých spolků zaměřených na poznávání a ochranu národního kulturního dědictví. V době vzniku byla tato
Obr. 173. Slavětín. Městečko s hradním areálem na císařském otisku mapy stabilního katastru z roku 1841
10 0
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170694
*SPOLEČNOST PŘÁTEL STAROŽITNOSTÍ
vala na poli vznikající památkové péče, ať již aktivitou v konkrétních případech nebo především při snahách o tvorbu památkové legislativy. Nezanedbatelná byla i její role při vzniku české muzejní organizace. Značný podíl archeologů v členské základně se zákonitě odrazil i ve značné pozornosti, které se dostalo archeologickým otázkám. Zde v rámci sbírkotvorné činnosti prováděla společnost i vlastní archeologické výzkumy. Mnohostranné sbírky společnosti našly uplatnění i na Jubilejní výstavě roku 1891 a s ní souvisejících akcích. Od počátku své existence se však společnost potýkala (a doposud potýká) s prostorovými a dalšími provozními problémy, což záhy vedlo k rozhodnutí, že sbírkový fond bude předáván odpovídajícím muzeím a institucím. Tato nezbytnost vyvrcholila v roce 1919 předáním více než 17 000 sbírkových předmětů. Slibně se rozvíjející činnost společnosti, od počátku spojená i s pořádáním bohatě navštěvovaných přednášek a vyžadující kontakt s početným členstvem, si záhy vynutila vydávání Zpráv či Rozprav. Po třech letech v roce 1893 bylo započato s vydáváním skutečného periodika – Časopisu Společnosti přátel starožitností. Na jeho stránkách našly své místo projevy všech pestrých sfér života společnosti, posléze však začaly převažovat práce historicko vlastivědného a umělecko historického charakteru. Jednotlivé badatelské specializace si v rámci společnosti vytvořily své odbory. Do rukou veřejnosti se záhy v rámci dobře se rozvíjející ediční činnosti dostaly i prvé knihy a členské základně počala sloužit postupně budovaná knihovna. První světová válka znamenala pro společnost těžkou ránu. Po vzniku Československé republiky se zcela změnil rámec a podmínky, v nichž společnost mohla nadále působit. Jednotlivé historické disciplíny se staly pracovní náplní specializovaných vědeckých ústavů a dalších institucí a památková péče pak doménou státních úřadů. I když i tento systém pochopitelně ponechával pro činnost dobrovolné organizace široké pole působnosti, musela společnost při respektování svých hlavních cílů hledat nové postavení a hlavní obor svého snažení. Při těchto nelehkých úvahách sehrály neopomenutelnou roli i tíživé ekonomické podmínky. Již dříve vedly k zastavení terénní archeologické výzkumné činnosti a stále více a více nutily k radikálnějšímu řešení. Tím se v roce 1921 stal bolestný prodej knihovny vznikající brněnské univerzitě. Společnost v nových poměrech pochopitelně nerezignovala na žádný z oborů své dosavadní činnosti, nicméně jejím hlav-
Obr. 174. Smečno. Kaplová věž v pohledu z příkopu
ním polem se stala historická vlastivěda. Tento potřebný obor historického bádání nebyl (a doposud není) hlavní pracovní náplní žádné profesionální tímto směrem specializované instituce, a tak zůstala společnost na tomto poli nezastupitelná. Významnou roli při tom hrálo (a hraje) i výrazně interdisciplinární složení členstva. Společnost se stala přímo koordinátorem české vlastivědné práce, kterou pozvedla na profesionální úroveň a přispěla k jejímu pl-
noprávnému zařazení mezi ostatní historické disciplíny. Časopis též díky tomu získal podtitul Ústřední orgán československé vlastivědy. Další velmi bohatá ediční činnost se od třicátých let dočkala bouřlivého rozvoje. Německá okupace znamenala další pohromu a ochromení života společnosti. Slibný rozběh nové činnosti po konci války výrazně zbrzdily únorové události roku 1948. První ranou se stala ztráta vydavatelského oprávnění. Spol-
101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170694