AAA
TROSKY (okr. Semily) Archeologick˘ v˘zkum J. Prostfiedníka, J. Bene‰ové a J. Kalfersta prokázal, Ïe ke vzniku hradu do‰lo hloubûji ve 14. století v˘raznû pfied prvou písemnou zmínkou o nûm. Pod vûÏí Babou byla v pfiízemí zaniklé minimálnû trojpodlaÏní budovy archeologicky zkoumána kovárna, která fungovala aÏ do posledních fází Ïivota hradu. Lit.: ·imák 1903; Smolafi – ·tûtina 1906; Podobsk˘ 1948; Hata‰ 1968; Otmar 1968; Anonym 1996; Prostfiedník 1996 c; Brestovansk˘ 1998 a; 1998 b; Prostfiedník – ¤ídko‰il 1998; Bene‰ová – Prostfiedník 1999; Prostfiedník 1999 b; Tomበ1999; Prostfiedník 2000 a. TRUTNOV (okr. Trutnov) Na plánu mûsta nejspí‰e ze 40. let 18. století je v jihov˘chodním nároÏí objektu hradu zakreslena je‰tû stojící ãtverhranná vûÏ, která byla v dobû pofiízení plánu druhotnû uÏívaná jako zvonice.
Obr. 196. Talmberk. Severov˘chodní nároÏí jádra po zbofiení horní ãásti velké vûÏe a brány koncem roku 1933 ãi na poãátku roku 1934.
▼
Obr. 195. ·vihov. Leteck˘ snímek z ‰edesát˘ch let 20. století.
fií. V prostoru jihozápadní ãásti paláce vznikl nelogick˘ ahistorick˘ obl˘ novotvar vysoké tarasní zdi, proraÏeno bylo západní ãelo dochované místnosti suterénu paláce. Nov˘mi terénními úpravami a tarasní zdí byla zkomolena i podstatná ãást západní strany jádra. Pfii v˘chodní hradbû v nádvofií byl vyhlouben nov˘ rozmûrn˘ sklep, ve stfiedu studna a provedeny inÏen˘rské sítû. Nalezené architektonické ãlánky (zejména ãásti ostûní kvalitních portálÛ) byly porÛznu zazdûny do nov˘ch konstrukcí. Lit.: Madaj 2000; Durdík – Su‰ick˘ 2000. TETÍN (okr. Beroun) Lit.: Brestovansk˘ – Stará 1998 b; Durdík – Su‰ick˘ 2000. TOâNÍK (okr. Beroun) Lit.: Zemánek bez data; Brestovansk˘ – Stará 1998 b; Durdík 2000 a; Durdík – Su‰ick˘ 2000; ÎiÏka 2001 a. TOL·TEJN (okr. Dûãín) Lit.: Kasík 1997; Hrabal 1998; PaÏourek 1998; ·tika 1999.
Obr. 197. Tetín. âelní pfiíkop s branskou vûÏí od jihu v dobû okolo pfielomu prvé a druhé ãtvrti 20. století.
▼
TOU·E≈ (okr. Praha-v˘chod) Lit.: SkruÏn˘ – ·paãek 2001.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170691
* VÁ P E N I C K É P E C E
Obr. 200. Trutnov. Plán suterénu hradu (podle V. Wolfa).
VÁCLAV IV. Lit.: Durdík 2001 b; 2001 ch. VALDEK (okr. Pfiíbram) Detailním prÛzkumem byla upfiesnûna podoba paláce. Chodbiãka v síle zdi nádvorní stûny byla pÛvodnû zfiejmû ukonãena okenními otvory. Sedlovou stfiechu prvé fáze v˘stavby po v‰ech stranách obíhal ochoz, pfiístupn˘ portály v ‰títech. Lit.: Razím 2000 a; 2000 d; Durdík – Su‰ick˘ 2000; Vácha a kol. 2001.
Obr. 198. Tol‰tejn. Hrad od západu v dobû pfied rokem 1884.
VALD·TEJN (okr. Semily) Lit.: Pekafi 1889; 1893; Smolafi – ·tûtina 1906; Brestovansk˘ 1998 a; Gabriel 2000 c; Prostfiedník 2000 a; Girsa 2001 a. VALEâOV (okr. Mladá Boleslav) Lit.: Durdík – Su‰ick˘ 2000; Waldhauser 2001.
Obr. 199. Tol‰tejn. Hrad od v˘chodu poãátkem 20. století.
Lit.: Wolf 1999 b; Jirásek 2000; Razím 2000 c; Uliãn˘ 2000. T¤EBO≈ (okr. JindfiichÛv Hradec) Lit.: Matou‰ 1972. T¯NEC NAD SÁZAVOU (okr. Bene‰ov) Lit.: ·obí‰ek 1946; Rykl – Ebel 1999. T¯¤OV (pÛvodnû téÏ Angerbach, okr. Rakovník)
Lit.: Durdík 2000 d; Durdík – Su‰ick˘ 2000; Durdík 2001 i. (viz téÏ obr. 24 na str. 23) ÚJEZDEC (okr. Písek) Lit.: Fröhlich 1999; 2000 a. ÚPA viz Horní Staré mûsto VÁCLAV II. Lit.: Durdík v tisku ah.
VAMBERK (okr. Rychnov nad KnûÏnou) Archeologická pozorování M. Bekové pfii sledování r˘h inÏen˘rsk˘ch sítí napovídají, Ïe hrad mûl oproti dosavadním pfiedstavám, vycházejícím z názorÛ ➚A. Sedláãka, patrnû v˘raznû men‰í rozsah. Do jeho vlastního areálu jiÏ nenáleÏel prostor kostela, ani plocha dne‰ní ‰koly a ‰kolní jídelny pod ním. Hrad tak nejspí‰e zÛstal omezen na mal˘ ostroÏnovit˘ terénní útvar, dnes zastavûn˘ tfiemi domy. *VÁPENICKÉ PECE Stavba hradu si vyÏadovala obrovskou kubaturu vápna, která byla ve vût‰inû získávána pálením vápence na místû. Potfiebná surovina byla mnohdy dopravována i ze znaãné vzdálenosti (napfi. na hrad ➚T˘fiov z okolí Berouna). Vápenické pece byly situovány v pfiedpolí staveni‰tû. Tûmto zajímav˘m v˘robním
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170691
VA R G A â ▼
Obr. 201. Radynû. PÛdorys zachycující stav hradu v dobû památkov˘ch úprav ve 20. letech 20. století (podle V. Kleina). Okrouhl˘ objekt na níÏe poloÏené plo‰inû pfied hradem (vpravo dole) je vápenická pec.
Hradní areál je silnû po‰kozen novovûk˘m lámáním kamene a postihován nelegálními v˘kopy, takÏe interpretace jeho terénních reliéfních reliktÛ vyÏaduje znaãnou opatrnost. Lit.: Jahnel 1906; ·ediv˘ v tisku. VARTEMBERK (téÏ StráÏ pod Ralskem, okr. âeská Lípa) Lit.: Gabriel – Panáãek 2000 a. VELE·ÍN (okr. âeské Budûjovice) V dosavadních vydáních byl chybnû uveden okres. Na severov˘chodní stranû velké vûÏe do‰lo k odpadnutí ãásti jádra zdiva, ãímÏ se otevfiel úzk˘ v˘klenek v síle zdiva vûÏe, z interiéru zfiejmû pÛvodnû pfiístupn˘ portálkem, jehoÏ ostûní se nedochovalo. Do podlahy ukonãení tohoto v˘klenku se otevírá okrouhlá ‰achta lehce nepravidelného obrysu o prÛmûru 70 cm.
objektÛm nebyla prozatím vûnována pozornost, kterou by si zaslouÏily. V âechách byla doposud vykopána – bohuÏel neodbornû – zfiejmû velká pec pod hradem ➚Radynû. Na existenci zafiízení na v˘robu vápna nás ãasto dodnes upozorÀují v hradním okolí dochované pomístní názvy (napfi. pfied zmínûn˘m ➚T˘fiovem leÏící Vápenn˘ vrch). V˘roba vápna na místû byla patrnû typická pro velké stavební akce, zejména novostavby. Pro bûÏnou údrÏbu a men‰í pfiestavby se na hrad dováÏelo jiÏ hotové vápno. VARGAâ viz Dobfií‰
Obr. 202. Varta. Terénní náãrt hradu (podle J. ·edivého – D. Rykrové).
▼
VARTA (okr. Ústí nad Labem) J. ·ediv˘ za poslední zprávu, spojovatelnou s existencí hradu, povaÏuje zmínku z roku 1415. Mlad‰í zprávy pak dle nûj souvisejí pouze s panstvím zaniklého hradu. Archeologické nálezy dokládají poãátky hradu jiÏ ve druhé polovinû 13. století a existence jeho prvé fáze pak trvala do druhé ãtvrtiny 14. vûku. Mezi touto dobou a poãátkem druhé fáze pfied rokem 1378, dle J. ·edivého, hrad nejspí‰e nebyl osídlen.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170691